Podlehl jsem. Při pohledu na ty lákavé bochníky nešlo jinak a musel jsem se zařadit mezi dav, co zkouší péct domácí chleba. Cuketka uveřejnil lákavý, polopatický a neuvěřitelně jednoduše vypadající recept, v pátek jsem si odskočil z práce místo oběda zadělat těsto a dneska odpoledne pekl. Výsledek?
Těsto bylo hodně řídké, až mne to děsilo. Ale prý je to normální. Vytvarovat bochník se mi opravdu nedařilo, natož to z utěrky nějak snadno překlopit do pekáče. Je to vidět na řezu, na několika místech je vrstva mouky. Je to takový překládaný chléb šarpej :o) Ale voní, kůrka křupe a celé to chutná… inu skvěle. Nejen proto, že je přeci domácí! Na druhý krajíc půjde sádlo s husími játry. Chutný večer i vám!
Doplněno: Tak už jsem se probral z chlebového tripu :o) Je stejně zvláštní, jak dokáže zasáhnout taková blbost, jako relativně úspěšné upečení něčeho tak běžného. U jiných, řádově složitějších jídel, má člověk taky radost, ale tady je to něco mnohem hlubšího, primitivnějšího. Možná ta jistota, že (byť tedy s moderní troubou, sušenými kvasnicemi) tuhle základní, tradiční a nezbytnou potravinu zvládnete… zvláštní :)
