Uskupení V8 vzbudilo před dvěma lety velký mediální ohlas. Kdo to kdy slyšel, aby se osm kvalitních vinařství spojilo do sdružení se společným cílem (který je tak nějak popsán na webu), „odkrylo navzájem karty“ a začalo spolupracovat. Pravda, jejich parta nebyla úplně první, nesmíme počítat skupiny jako Bonus Eventus či Collegium Vinitorum, ale ty jsou pojaty přeci jen asi méně „velkoryse“ (což nic nemění na kvalitě mnohých jejich vín). U V8 se uskutečnila velká degustace, sdružení nechalo svá vína ohodnotit degustátorkou s titulem „Master of Wine“ a … to bylo navenek tak nějak vše. Další zájem, minimálně u vinných nadšenců, vzbudil snad až odchod vinařství Tanzberg, naopak jeho nahrazení vinařstvím Kolby prošlo bez větších reakcí (snad jen pomohlo smazat tomuto vinařství jistý mystický ráz, který si do té doby drželo). A samozřejmě zájem médií opět rozvířilo další „Master of Wine“ hodnocení. Ale co se vlivu na zákazníka a víno jako takové týče, žádné zásadní změny oproti běžnému trendu Moravy jsem nezaznamenal. Možná krom jakéhosi pokus o en primeur prodej. Jinak výnosy z hektaru klesají, ceny stoupají (u V8 je to vidět opravdu nádherně) do obludných částek, stejně jako množství zbytkového cukru. Ale to je na jiný článek. Další zájem vé osmička vzbudila otevřením celoskupinové prodejny v Brně a včera pak vinným klubem a obchodem v Praze. Na Maltézském náměstí se sešla různorodá společnost, aby se zúčastnila tiskové konference, ochutnala vína a tak vůbec. Bylo ta zajímavá akce…
Návštěvu jsem vzal komplet i s tiskovkou a první hodinou „degustace“. Do role moderátora akce byl pasován Jan Vala a šlo myslím o šťastnou volbu.
Něco málo k V8 či svým vínům řekl každý ze zúčastněných vinařů (komplet sada Víno Hort, Vinařství Kolby, Vinařství Kovacs, Víno Marcinčák, Vinařství Mikrosvín Mikulov, Nové Vinařství, Vinařství Reisten, Vinařství Sonberk) , představen byl i koncept vinného klubu jako takového (web www.maltezske.cz, kde o něm budou všechny informace, zatím nefunguje), včetně plánu pořádat každý čtvrtek degustaci jednoho vinařství. Zda bude možné tam jen tak přijít a dát si skleničku jsem se přes dotazy hned na několik osob nedozvěděl. Spíše ano, možná po lahvi, nevím. Asi nejzajímavější částí celé akce bylo „posvěcení“ prodejny převorem Břevnovského kláštera, mluvil docela poutavě, jak mám jinak k náboženství spíše chladný vztah.
Další zvláštní částí programu byla poznávačka „kdo je kdo ve světě food & wine kritiků“, sešla se tam skutečně zábavná společnost. 
Sledovat, jak jeden dostal na úvod, téměř místo pozdravu od dalšího z hostů, „VIP kartičku do nového steak podniku“ (a s úsměvem ji přijal, hned jsem si vzpomněl na nedávný článek na Cuketce) a druhý, bojovník za restaurační kulturu a kvalitní jídlo, zase suverénně telefonoval během úvodního projevu… bylo mi z toho trochu smutno. A když se nahrnul dav celebrit (i slušných umělců) a tlak zhoustnul, byl jsem rád za výmluvu pár známým, proč už to balím a jdu pryč. Ještě jsem cvaknul V8 na zlaté reklamní Toyotě Land Cruiser, která byla taktéž součástí akce, a vydal se směrem na tramvaj.
Jo vlastně se tam taky degustovalo, úplně bych zapomněl. Okolo pultu se věčně tlačil dav, prakticky nebylo možné se pořádně informovat, co to vlastně pijete. 
Sortiment se lehce obměňoval, nějaká souvislá a stále otevřená nabídka dvou či tří lahví od každého vinařství však chyběla. Prostě zrovna něco bylo. Protlačit, nechat si nalít (nebo ukořistit láhev), protlačit se zpět… tohle nesnáším. Vzhledem k řečem o tom, že V8 se snaží i zvyšovat kulturu pití vína, tak nějak nevím. Nebýt koncertu, na který jsem měl ten večer lístky, moc kultury bych tam nepobral. Ale moje chyba, slovo degustace padlo jen v průvodní dopisu, pozvánka samotná mluvila pouze o slavnostním zahájení. Ale samotná vína nebyla vůbec špatná, některá vyloženě výborná. Leckteré ceny možná kvalitě neodpovídají (za všechny třeba výběrový Cabernet Sauvignon 2005 z vinařství Kolby, sice má moc pěknou vůni až do koláče s rybízovým džemem a mákem, ale chuťově rozhodně pětistovkové kategorii neodpovídá; ať jsem patriot jakýkoliv, tak v téhle ceně seženu o pořádný kus lepší cabernety a směsky z celého světa, Francií počínaje), u jiných vín bych vydat požadované částky asi sem tam neváhal (ryzlinky od Reistenu, například).
Nechápejte mne špatně. Jsem rád, že V8 existuje. Pokud bude sdružení plnit to, co si předsezvzalo, jedině dobře. Mnohá vína jednotlivých vinařství jsou skvělá a mám je rád. 
Jen mi přijde, že se trochu odtrhávají od reality a vytvářením nějakého umělého dojmu výjimečnost šponují ceny někam, kde nemají s kvalitou vína nic společného. Redukce výnosu na 50hl/ha už dneska opravdu není nějaký extrém, který by si zasloužil neustálé opakování. Moderní technologie nejsou samospásné. Nové efektní budovy vinařství si Morava zaslouží, architektura v tomhle oboru jede teď v celém světě, stačí se podívat kousek za hranice. Ale nakonec to, co se počítá nejvíc, je obsah lahve. Budu moc rád, pokud bude podnik na Maltézském náměstí fungovat. Ideálně jako nekuřácký vinný bar, kam půjde zajít na pár skleniček dobrých vín z Moravy, protože takové v Praze zoufale chybí. Pokud půjde jen o obchod s pravidelnou degustací, asi se tam objevím spíše výjimečně. Jako v každém jiném obchodě se specializovaným sortimentem tohoto typu.
Jo a taky jsem se tam od jedné sommelierky, mé nejoblíbenější, dozvěděl, že na všech degustacích vypadám „velmi pracovně“. Tak já nevím, měl jsem pocit, že je to zábavný koníček a ty akce si obvykle užívám. S tím musím něco udělat :o)
A tak je pro mne nakonec nejsilnějším zážitkem toho odpoledne a večera výše zmíněný koncert, servírovaný Českou filharmonií ten večer s šéfkuchařem Zdeňkem Mácalem. Úvodní aperitivní „prosseco“ v podobě Symfonie č.
Příjemný pátek a snad konečně opravdu jarní víkend...
P.S. Můžete poznávat, kdo je na fotografiích výše. Kdo bude mít kompletní set, tak vyhrává bod do celoblogové soutěže, kterou jsem ještě nevyhlásil :o)
