Už nejméně dvakrát jsem tu psal o degustacích u Riesling & Co., ale ani jednou se nejednalo o stěžejní část jejich sortimentu, tedy ryzlinky z Německa. Tak až dnes. 17. dubna totiž proběhla ochutnávka deseti vín z oblasti Rheingau, od základních suchých po výběrová sladká. Hned na úvod je třeba uznat, že prakticky jakýkoliv ryzlink z prezentace stál za pozornost. Může vám vyhovovat ten či onen, ale u všech vzorků je původ a odrůda zřejmý. Může se to zdát samozřejmostí, není tomu tak vždy. Všechna ta vína svou odrůdu prezentovalo jasně a šlo jen o to, co bude na jistý společný základ nabaleno odlišeného. Zároveň to byl zajímavý exkurz do problematiky značení vín v Německu (na Rýně), protože vyznat se v různých kvalitativních kategoriích nad rámec standardního značení dle cukernatosti není úplně sranda.
Nejdříve něco k těm značením. To podle cukernatosti je docela dobře popsáno právě na webu Riesling & Co. Obecně za pozornost, podobně jako u nás, stojí vína Qualitätswein bestimmter Anbaugebiete (QbA, jakostní s určením místa původu) a především Qualitätswein mit Prädikat (QmP, vína přívlastková). Dále je dobré vědět, že pokud je víno třeba QmP Spätlese a není dále označen obsah cukru, jedná se o víno spíše sladké. Pro suché víno je třeba hledat označení Trocken za přívlastkem. Potud je to snadné a každý, kdo se orientuje v našem značení vín, nebude mít problém. Ten nastává až u výrazů jako Charta, Erstes Gewächs, Verband Deutscher Prädikatsweingüter (VDP) Rheingau, Classic, Selection či Edition, z nichž ne všechny musí být nutně zakotveny v zákoně, ale může jít o lokální specifikum nějaké skupiny vinařů či dokonce jen nikde nepsané „obvyklé značení“. Něco jako když u nás hodíte na láhev „archivní“ a nikdo vlastně pořádně neví, co si pod tím představit.
VDP Rheingau je nejstarším spolčením „pěstitelů přívlastků“ na Rýně, kteří určitým způsobem definují především technologická kritéria pro členská vinařství. Jejich logo, orlice s hrozny, na mne působí poněkud tísnivě. Úplně mi připomnělo jednu moji starší fotku, přikládám k článku (pro fanoušky fotografování - je to na černobílou klasiku Ilford PAN 100 a následně scan z negativu s úmyslně ponechaným prachem a škrábanci, skoro se mi po tomhle koníčku zastesklo; a zamrzelo, že zrovna tuhle degustaci jsem jen narychlo cvakal digi kompaktem…). Obdobný je i systém Charta, kde jsou navíc započítány faktoru jako výnos z vinic, musí jít o vína suchá až polosuchá, navíc probíhají slepé degustace, které musí označení Charta na lahvi schválit. Symbolem na vinětě jsou románské oblouky. Erstes Gewächs je pak jakousi volnou variací na „Premier Cru“ ve Francii, jen vína z těch nejlepších poloh na Rýně (pravda, vyšlo jim to na asi 30 procent plochy) mohou nést toto označení, navíc opět až na základě slepé degustace každého vína. Aby nebylo zmatku málo, používají (tedy minimálně na jedné lahvi to tak bylo) jako logo tři ty románské oblouky vedle sebe. 
Classic je pak označení suchých vín dobře se snoubících s pokrmy, jde vždy o „klasickou“, tradiční podobu vína z té které oblasti, v případě Rýna samozřejmě Ryzlinku. Obvykle jde o vína na úrovni pozdních sběrů či kvalitních kabinetů, dost zajímavá. Selection je rozšířením systému Classic, opět jde o suchá vína ale z konkrétních a jasně určených kvalitních vinice a s přísnějšími podmínkami na výnos (byť tedy 60hl/ha je sakra hodně), technologii sběru a podobně, navíc obvykle na úrovni přívlastku Spätlese. A takové Edition se (obvykle) přidává k názvu vína, které je jakýmsi „favoritem“ zaměstnanců toho kterého vinařství. Navíc vinařství mohou být členy různých i více skupin, jedno víno označit částečně klasicky jako přívlastek a zároveň i v rámci některé z výše uvedených skupin. A snad jsem to napsal správně a neudělal v tom nějakou botu, jak vidím přehlásky nad písmenky, mžitká se mi před očima. Takže klidně opravujte. Každopádně při pohledemu na tento systém můžeme v klidu rozvířit debatu na téma, kolikastupňové že bude to VOC v Čechách a na Moravě :o)
Weingut Johannishof – MINERAL Riesling Qualitätswein trocken 2006
Vzorek na zavínění při čekání na začátek degustace. Čisté, pikantní, svěží, květinové, spíše lehčí a kratší, ale s pěkným minerálním podtónem. Pití k salátu a na celé odpoledne na letní zahradu. (230,- Kč)
Kloster Eberbach – Riesling Qualitätswein trocken Edition 2006
Zlatavější barva s pěknou jiskrou, jemnější vůně již lehce s barvy & laky tóny, sušenými meruňkami. V chuti svěže suché, s výraznou kyselinkovou linkou, běžně ale dostatečně dlouhé. Úplně v pořádku, jen kdyby takhle vypadal alespoň každý pátý domácí ryzlink v této ceně (250,- Kč), budu nadšen. No snad Maidenburg 2006 od Reistenu, když si tak vzpomínám, se projevoval a stál dost podobně…
Schloss Vollrads – Riesling Qualitätswein trocken 2006
Pěkná citrónová barva a vzduchové bublinky po nalití. Velmi svěží, ale zároveň poněkud jednodušší a s nadbytkem jakýchsi divně zelených tónů. Zaperlí na jazyku, osvěží, je čisté a technicky dobře připravené, ale jinak než jako jednodušší doprovod k jídlu si ho představit neumím. Cena 250,- je tentokrát trochu moc.
Weingut Johannishof – Charta Riesling Qualitätswein 2006
Hrozny pocházejí přímo z Johannisbergu. Pěkná zlatavější barva. Vůně tradičně velmi svěží, ale znatelně „komplikovanější“ než u předchozích vzorků, nabízí toho víc. Opět trocha zelenějších tónů , angrešt a listí, ale tentokrát spíše příjemně. Mineralita, mokrý kámen. Slušnější, překvapivě hutnější chuť (možná mate asi vyšší zbytkový cukr, byť je víno zařazeno jako suché), sladké ovocné tóny a zároveň řízná kyselinka, dostatečně dlouhé. 215,- Kč.
Weingut Johannishof – Winkeler Hasensprung Riesling Kabinett trocken 2006
Opět pěkná barva a velmi výrazná aromatika, tentokrát více do květinových tónů a s náznakem apatyky a lehce náplasti (viz informacemi nabitá diskuse na téma těchto tónu u článku z návštěvy sklepů v Kutné Hoře :o). V chuti hutnější, s fajn kyselinkou, ale celkově takové „tupší“. Přišlo mi jako technicky velmi dobře zpracované, ale poněkud bez duše, předchozí Charta mne bavila víc. Cena 235,- Kč.
Weingut Hupfeld – Winkeler Jesuitengarten Riesling Spätlese trocken 2006
Hlubší a pěkně jiskrná barva. Koncentrovanější, hutnější podoba ryzlinku, zároveň s ovšem pár dost zvláštními (ne snad přímo nečistými, ale poněkud divně sklepními) tóny a „mýdlovou linkou“. Vše se harmonicky opakuje i v chuti, trochu vylézá cukr nad kyselinou, víno je fajn dlouhé a pěkně pitelné. Rozhodně zajímavé, ale nezasáhlo. Cena 260,- Kč. A nejsem si jist, zda tam ty sklepní tóny patří, možná jsem měl zkusit i jinou láhev…
Weingut Johannishof – Geisenheimer Kläuswerg Riesling Spätlese trocken 2006
Hluboká, zlatavá barva, krásná. Klasická poloha vyzrávajícího ryzlinku s medovými tóny, mineralitou, viskózní, intenzivní. Překvapivě bez jakýchkoliv barev a laků, snad za rok či dva :o) Ale zato s zajímavým tónem čerstvých plátků z hřibu, abych opět popustil uzdu fantazii. V chuti hutné, neuvěřitelně svěží byť s dotykem sladkosti, delší, kořenité, skvělé! Cení si ho na 320,- Kč.
Weingut Hupfeld – Winkeler Jesuitengarten Riesling Erstes Gewächs 2004
Vyzrálá, hlubší zlatavá barva. Koncentrovaná vůně vezoucí ze se na vlně květin a poněkud „dekadentnějších“ zvláštních tónů, už to vypadá na Hupfeldovic styl (nebo této vinice, v jejich vínech z monopolu Königin Victoriaberg jsem nikdy nic takového necítil). Exotické ovocné tóny a vůně perníku. Zajímavé. V chuti hutné, nazrálé ale poněkud obyčejně, cukr a kyseliny v harmonii, ale… prostě ten celek mi nepřijde tak zajímavý, abych viděl cenový odskok od ostatních vín na 470,- Kč.
Schloss Vollrads – Erstes Gewächs 2004
Vyzrálejší zlatavá barva. Již nastupující nazrálé tóny, hutné a komplexní. Plné, suché, elegantní, dlouhé. Trochu zvláštní styl sladkosti a kyselinka, která vše pevně svírá v rukou. Hodně slušné. První a jediný vzorek, u kterého bych rozhodně volil další zrání v lahvi, ten potenciál tam je. Cena 600,- Kč je ovšem dost vysoká, to tu mám jiné favority :o)
Weingut Johannishof – Rüdesheimer Berg Rottland Riesling Spätlese 2004
V barvách jsem opět v doméně hlubších zlatavek. Ve vůni se překvapivě víno projevuje líbivější medovo-cukrovo-barvolakovou linkou, nijak zásadně komplikovanou a snadno přístupnou. Stále ještě zaperlí na jazyku, dominuje květinový med, kyselinka snažící se bojovat s cukrem, ale ne stoprocentně úspěšně. Délka není nějak zásadní, spíše běžná. Opět slušně udělaný ryzlink, ale už tu má slušnou konkurenci. Cena 325,- Kč.
Weingut Hupfeld – Königin Victoriaberg Riesling Berenauslese 2003
Klasický slaďák na 9% alkoholu. Tekuté zlato (byť ve sklence mi přistálo i s vysráženým vinným kamenem ze dna lahve), ve vůni explozivní botrytická medovost, luční a pampeliškový med, s trochou těkavek a citrusových tónů (trochu „falešný“ styl přípravku na nádobí, jaru, byť ne nepříjemný). V chuti delší a pikantnější slaďák, kterému by ovšem pár gramů kyseliny navíc neuškodilo (ovšem v roce 2003 to byl asi problém), působí trochu unaveně. Sedm stovek je za láhev 0.375 strašně moc, pokud vám jde o vyloženě sladké víno, tak v tomhle případě myslím snadno a lépe uspějete v domácích bobuláčích a ledovkách :o)
Neuváděl jsem nic k jednotlivým vinařstvím, opět kupu informací najdete na webu dovozce, jen kdyby to takhle dělal každý. Celkově považuji degustaci za velmi příjemný zážitek. Pan Sitár se nás sice snažil opít opětovným „upřesňováním“ některých vzorků, ovšem u takového Geisenheimer Kläuswerg Riesling Spätlese trocken 2006 si člověk nechal říct. Třeba i dvakrát. A opětovně jsem si ověřil, že v případě Rýna jde (krom nějakých vyloženě nejlevnějších supermarketovek) jen těžko sáhnout úplně vedle, pokud vám tato tradiční podoba Ryzlinku vyhovuje. A co se cen týče, dost často odpovídají kvalitě spíše, než u vín z jiných regionů. Ještě nedávno jsem u dvoustovkových vín psal, že to „není málo“. Stále to není málo, ale podívejte se, co v této kategorii běžně nabízí domácí trh. Jistě, najdete různé „špeky“, malé šarže a úžasná podpultová vína, ale standardní sortiment v těchto cenách bude kvalitě dost pod výše uvedenými vzorky. Platíme prémiové ceny za to, že jde o „Vína z Čech, vína z Moravy“? Škoda, konkurence je tvrdá…
