Zahájil jsem systematické odpíjení zásob vín z Moravy, která byla zakoupena či jinak získána bez předchozí ochutnávky, a tudíž úplně nevím, co od nich očekávat. Padni komu padni, podle typu večeře lovím bílá i červená, a užívám si naprosto rozdílné úrovně kvality, všemožné vady i příjemná překvapení. Další los padl na pozdní sběr Zweigeltrebe 2005 v bariku od Františka Mádla, víno původem z velkobílovické Dlouhé hory, vinic u rybníka Velký Bílovec (směrem dál od obce). Víno jsem získal jako dárek a očekával od něj velmi slušný výsledek, minimálně už kvůli tomu, že ho pravidelně vídám v nabídce zajímavých restaurací, kde jsem si ho ovšem nikdy nedal. A navíc se sem teď hodí, po nedávné debatě o bílých tohoto vinařství v jiném článku. Jak to tedy dopadlo?
Zelená láhev tvaru bordó, pěkná kovová záklopka a plný korek, nadprůměr. Viněta je jednoduchá a přehledná, barevná malba sklepní uličky (kolují nějaké zvěsti, že to vůbec není u Bílovic, ale obrázek je z Itálie :o) a pak už jen strohé černé texty se vším důležitým, tedy především odrůdou s ročníkem a místem původu hroznů. Další informací jen snad už jen alkohol 13% a že je to víno suché. A samozřejmě upozornění na použití barikových sudů, byť bez dalších detailů. Pokud vím, tak si víno poleželo 12 měsíců v sudech z Francie. Barva vína je švestkově fialová, velmi hluboká. Vůně je v prvním plánu temně ovocná, těžká, švestky a višně masivně podtrhnuté sudem, až těkavěji stoupá alkohol. Víno putuje do karafy. Později po rozdýchání se objevují i jemnější tóny, ale sladší vanilka a vůbec projev sudu a hutná temná ovocnost stále dominují. Pěkné, ale chybí mi i nějaké subtilnější tóny navíc, abych byl opravdu nadšen. V chuti je víno poměrně dost plné, krásně šťavnaté, ovocné, ale zároveň s velmi výrazným projevem dřeva, drsnějším tříslem a trochu ostřejším teplým závěrem, ve kterém je navíc něco, co mi trochu vadí (takový zvláštní ocásek). Není to ještě úplně uhlazené, vínu bych dal ještě nějaký čas, dva roky nic nezkazí. V pozdější fázi se totiž pomalu objevují lehce živočišná aromata a další ty drobnosti navíc, které jsem u prvních sklenek postrádal. Umřelo příliš brzo. Víno taktéž neuvěřitelně rozkvete v kombinaci s jídlem, jakmile se na něj člověk přestane tak soustředit a „rozbíjet ho“ na složky, ale užije si ho tak, jak se má. Tedy s kusem masa :o) Prostě to víno má vysokou „pitelnost“ (to je prý vlastnost, kterou oplývají piva z Čech), láká k dalším a dalším douškům. A to se cení, u vína směřovaného do restaurací vlastnost k nezaplacení.
Posledním bodem programu dnešního článku je cena a dostupnost degustovaného vína. Ano, je to tak, jak očekáváte. Už si začínám připadat jako nějaký skrblík, že stále omílám to samé, až je mi to trapné. Cena lahve, pokud jsou mé informace správné, je zhruba 340,- Kč přímo u vinaře (ve vinotékách na ně narazíte spíše méně, podle všeho většina končí v gastronomii). A 340,- Kč je podle aktuálního kurzu nějakých 13€, začněme si pomalu zvykat na tyhle přepočty, srovnání úrovně ČR a zahraničí to dost usnadňuje. Tato částka je alespoň pro mne průšvih, protože podobný obnos mohu vydat za zajímavější červená z Bordeaux či Rhôny, o novém světě (pokud vám jeho mohutnost vyhovuje) ani nemluvím. Tohle zweigeltrebe je dostatečně kvalitní, abych zaplacení více než třech stovek nelitoval, za tu zkušenost to stojí. Stejně rád bych zakoupil ještě jednu láhev a ozkoušel ji z „vědeckých důvodů“ za další dva roky. A rád otestuji jiné ročníky. Ale zároveň víno za tuto cenu nenabízí dost na to, aby mne přesvědčilo pro nákup více lahví a stalo se pravidelným účastníkem večeří. V restauracích v Praze je tenhle barik možno vidět za někdy dost obludné částky (= přes tisícovku), ještě docela „snesitelných“ 760,- Kč pak stojí v restauracích skupiny Ambiente. Bohužel mu zde konkuruje, pokud chceme podobný profil vína, třeba Pöckl z Burgenlandu a kajícně přiznávám, že po jeho Solo Rosso sáhnu raději (možná to také není nějaké sofistikované pití, ale pro mne nabízí o něco zajímavější zážitek za nižší cenu, v restauraci je za šest stovek, v maloobchodě v Rakousku za 10€ a u nás za 360,- Kč). Ale nechme ceny cenami. Jednu věc mám s červenými (bílá od něj prakticky neznám) od Františka Mádla odzkoušenu. Kdekoliv si je dám a nezávisle na tom, o jaké víno jde, vždy se jedná o velmi kvalitní pití. A někdy vyloženě skvělé. Takže si možná vyšší ceny zaslouží, taková daň za sázku na jistotu :o)
