Přiznám se, že Kutnou Horu jsem při objevování vín z Čech tak nějak míjel. Ani nevím proč, ale prostě se stalo. Alespoň trochu se mi povedlo to napravit minulý víkend, příjemnou návštěvou Vinných sklepů Kutná Hora a procházkou především na vinici Sukov. Cesta se rozhodně vyplatila a hned na úvod ji mohu doporučit každému, kdo má rád domácí vína, nebo prostě jen chce navštívit nádherné historické město a někdy až lehce romanticky kýčovitou krajinu. Zde ovšem prozradím něco o vinařství a vínech.
Mé první setkání s produkcí Vinných sklepů Kutná Hora proběhlo poněkud zvláštně, na SlowFood setkání v Bořeticích dovezla slečna Rudolfská (dcera zakladatele vinařství, dnes již paní Stávková :o) cosi, co popsala jako „jakýsi pokus jejich sklepmistra vyrobit griotku bez višní“. Výsledkem byl „svařák za studena“ s vůní pomerančové kůry a perníku, báječná chuťovka. Každopádně to o vinařství moc neprozradilo. Stejně tak mne nenalákal suchý Tramín Červený v pozdním sběru ročníku 2005 z viniční trati Sukov, v tomto konkrétním případě s vinětou oznamující určení pro konferenci rektorů v Hradci Králové a vyzrávání vína ve sklepích pod Kuksem. Spíše než o víno, které by mne nějak více oslovilo, se jednalo o zajímavý sběratelský kousek. Ale Kutnou Horu jsem chtěl už dlouho navštívit, další aktivity vinařství mne oslovovaly a rozhodnutí tedy padlo.
Na úvod několik faktů a zajímavostí:
- především vinice Sukov provozována jako ekologická, nyní v čekacím období na udělení označení bio
- okolo 7ha vlastních vinic, část hroznů nakupována (například z trati Budyně v obci Liběchov, ta taktéž vedena spíš směrem bio)
- využití některých zásad biodynamiky
- bez umělých kvasinek, spontánní kvašení těmi z vinice
- obvykle bez filtrace a čiření (sem tam tuším nějaký bentonit)
- znovuosázení vinice na Kuksu, tamtéž otevření Galerie českého vína
- celkem dost ocenění jejich vín, momentálně jedno Rulandské modré v Salonu vín
Podniková prodejna, degustační prostory i výrobní sklepy se nachází na okraji historického jádra města, v klášteře sv. Voršily. Sklepení mne dost překvapilo, čekal jsem přeci jen trochu větší provoz, jedná se spíše o malý podnik, navíc působí neuvěřitelně domáckou atmosférou. Z nerezových tanků (kam jsou ale občas přetočena i vína, která předtím zrála nějakou dobu v sudu) jsme postupně ochutnali několik vzorků, od základního jakostního Mülleru, přes cuvée Dominika a různá přívlastková bílá (Kerner, klaret z Rulandského modrého ve výběru z hroznů,…), až po zemské Rulandské modré a přívlastkové Svatovavřinecké. O pár vínech se zmíním později, celkový dojem z vín bych shrnul do tří slov: selská, poctivá, zajímavá. Na nic si nehrála, nebyla znásilněna technologií, byla prostě a jen věrná místu původu, vyzrálosti hroznů a odrůdě. Žádné snaha udělat z nich něco jiného. Docela mne překvapilo velké množství vysokých přívlastků, které se ve vínech odráží buď jako zbytkové cukry (tramíny, chardonnay) či jako docela vysoké množství alkoholu.
Z ochutnaných vín bych vypíchl především pozdní sběr Tramínu červeného ročníku 2007 z vinice Sukov, víno hutné, dlouhém, minerální a aromaticky nejvíce s okvětními plátky růží. Vyloženě mne nadchl botrytický výběr Ryzlinku rýnského 2007 z Budyně. Vůní i chutí jasný ryzlink z vyzrálých hroznů, kde sladkost a kyseliny tvoří příjemnou harmonii, ale především je tam neuvěřitelně výrazné aroma apatyky, přesněji jako když z blízka očicháváte náplast :o) Možná to zní úchylně, ale já se toho nemohl nabažit. Červená oslovila obě chutnaná, zemské Rulandské modré 2005 je již nazrálejší, kořenité s dominancí kompotu z přezrálých jahod. Nijak mohutné, svěží, s trochou hořké čokolády v závěru. Klasika z Čech. Nadchlo Svatovavřinecké 2006 pozdní sběr ze Sukova, s vysokou mladě fialovou barvou jen lehce nazrálou, kořenité, ovocné, s hebkým tříslem, zvláštní až elegancí v celkovém projevu. Snad jen v dochuti jsem narážel na něco, co jsem úplně nebyl schopen ocenit, ale vyzkouším znovu :o)
Trochu problémem jsou ceny vín, které u některých těch specialit (botrytický ryzlink, nefiltrovaný pinot 2006 ve výběru z hroznů) výrazně překračují hranici 300,- Kč, navíc v půllitrových lahvích. A to je sakra hodně. I proto doporučuji vinařství navštívit a vína přechutnat. Projít si okolí, užít zatravněnou vinici s broučím životem (a smrtí) okolo a pak se rozhodnout, zda vám ta investice stojí za to. Pro mne se ta vína staví spíše do kategorie zajímavostí, která rád (třeba každý nový ročník) přechutnám, ale nějak pravidelným hostem u mne doma nejspíše nebudou.
P.S. Vinné sklepy Kutná Hora používají na zrání použité i nové sudy od tonnellerie François Frères. Nikdo se o značce nezmínil, ale jde o jednoho z velmi uznávaných výrobců, jehož sudy používají mimo jiné špičková vinařství především v Burgundsku. To, že na jméno výrobce sudů nikdo neupozornil, kvituji s potěšením :o)
