Bílé Burgundsko a Alsasko ze supermarketu

Výraz „supermarketové víno“ se tak nějak zabydlel mezi milovníky fermentovaných hroznů révy vinné jako označení něčeho podřadného, nezajímavého, bez potenciálu k archivaci, určeného pro masy „běžných konzumentů“, kteří vínu vlastně moc nerozumí a pijí jej jen tak, pro radost, k jídlu, bez velkého zkoumání… prostě tak, jak se má. Což nás uráží, protože si nedělají poznámky! :o) Nechám nepovedeného humoru a půjdu k věci. V (super/hyper/mega)marketech, mluvím-li o těch v ČR a pokud nebudeme uvažovat jejich občasné vinotékové sekce (kde lze občas najít i Château Cheval Blanc a Grand Cru burgundské), je obvykle sice k dispozici široký výběr různých lahví s vínem, ale milovník tohoto nápoje si tam jen těžko vybere, protože se většinou jedná o dost nudné pití až chemicko-technologické experimenty s přírodním vínem pouze vzdálené příbuzné. V srpnu jsem dost chodil po známých a opakovaně (= 2x) narazil na vína, která mne docela bavila, přičemž šlo o stokorunové záležitosti koupené v Hypernově. No co myslíte, udělal jsem si výlet a zase jednou nakoupil v místech, kde se po vinných zážitcích obvykle pídit už ani nesnažím. První dvě ze zhruba desítky zakoupených „low cost“ lahví jsou dnešním tématem…

Najít v supermarketu láhev něčeho, co vypadá jako pitelné burgundské, je malý zázrak. V Hypernově zastupuje tuto oblast značka Honoré Lavigne spadající pod giganta Boisset, a najdete tu hned několik variant bílých i červených. Krom základního Bourgogne Pinot Noir je to i Mâcon, ale zde se nenechte zmást, v lahvi je odrůda Gamay. V bílých je tu pak minimálně dvakrát Chardonnay, jedno jako základní Bourgogne a podruhé v podobě Mâcon-Villages 2007, dnes chutnaného, za cenu 129,90,- Kč. Paradoxně stojí o třicet korun méně než základní Bourgogne, možná proto, že na hlavní vinětě nemá „nápovědu“ v podobě slůvka Chardonnay.

Zelená burgundská láhev, kovová záklopka a korek ve variantě lepené z drti s pevnou dvojploškou. Viněta je docela fajn, krom místa původu, ročníku a alkoholu 13% v zadní části prozradí i vhodnou teplotu a nějaké gastro tipy k podávání. Barva vína není nijak hluboká, světlejší, zelenkavá a ne úplně čirá (občas zaplave nějaká drobná částečka). Ve vůni svěží, přímočará nebarikovaná šardonka s tropickým ovocem a trochu jablkem, nijak výrazné. Pomáhá trošku vyšší teplota. V chuti suché, s pěknou kyselinou, jemně ovocité, tak nějak běžně dlouhé. Složky nejsou úplně ideálně sladěné, sem tam vykoukne jedna část a jindy zase jiná. Jde však o slušně pitelné bílé, které dobře fungovalo k jídlu, ale na samostatné pití večer bych si ho neotevřel. Respektive po skončení večeře sklenku zkusil, ale poté odsál vzduch a uložil do chladničky. Jídelní bílé, fajn na zahradu ve vedru. Nic víc a nic míň. Neurazilo, nenaštvalo, druhé si nekoupím. Tahle volba tedy tak úplně nevyšla (i když… čekal by někdo víc?).

Druhým vínem je Riesling 2007 z Alsaska, od družstva Cave de Beblenheim, další velká produkce (ostatně jak jinak). V sortimentu mají ještě jejich Pinot Blanc (už je doma) a nějaká další vína, nejprve jsem ale samozřejmě chutnal Riesling, obzvláště při lákavé ceně 89,90,- Kč (v supermarketech Albert a běžně v Hypernově za 129,90,- Kč, ale je v nějaké již skoro trvalé slevové akci). Víno se skrývá v klasické vysoké zelené lahvi, s jednoduchou žlutou vinětou, pod plastovou záklopkou ale plným korkem. Barva spíše méně intenzivní, ale pěkně čistá. Vůně je příjemná, ryzlink na první očichnutí, mladý a svěží, s dominancí citrusových a květinových tónů. Nijak explozivní, ale určitě ne nevýrazná. V ústech napoprvé mírně zaperlí, chuti dominuje výrazná kyselina, víno je řízné, spíše lehčí ale dobře udělané, s trochu delším minerálním závěrem. Fajn se to pije a ryzlink z Alsaska bych rozhodně tipoval spíše, než u výše testovaného Chardonnay na původ v Burgundsku. Za devadesát korun slušné víno do gastra (jen kdyby taková byla běžně v nabídce), na sedmičku pro společnost k předkrmu či jako aperitiv. Koupím další lahve, při téhle ceně nemám proč váhat, domácí ryzlinky snadno dostupné v téhle cenové hladině jsou (obvykle) kvalitou znatelně horší.

Jak do Hypernovy normálně nejezdím, protože ji mám dost z ruky, tak teď možná budu (po zkušenost s dalšími lahvemi, ale ty zase někdy příště). Ten nákupní prostor mi přišel tak nějak „vzdušnější“ než jiné obchody tohoto typu, u vinné sekce je k dispozici terminál (zabudovaný do „sudu“) s detaily o mnohých z prodávaných vín (lze vyhledat v katalogu nebo přiložit láhev s čárovým kódem, ale touhle metodou jsem úspěch moc neslavil). Narozdíl od jiných marketů mne lákalo více lahví, než jsem byl schopen pobrat. V jiných obchodech spíše marně bloumám mezi regály a abych ukojil svou touhu něco zakoupit, tak odejdu s Bohemia Prestige Brut nebo Freixenetem. Celkově jsem tam měl méně výrazné nutkání co nejrychleji prchnout a někoho přitom praštit, které v super/hyper/mega marketech často mívám. A navíc je to kousek od haly na badminton, takže budu moct doma předstírat, že mne přepadla touha po sportu, když ve skutečnosti… :o)

Kupujete víno v super/hyper marketech? A pokud ano, tak v jakých? Nějaká konkrétní značka vína, kterou tam pravidelně mají levněji než kde jinde a je podle vás skvělá? :o) Aneb informací není nikdy dost a proč se nezeptat, že.