Rulandské modré 2005 od Sůkala

Po komentářích u včerejšího článku mi to nedalo a večer jsem otevřel láhev červené burgundy z Moravy. Tedy nebudeme tu zavádět zmatek s místem původu, jde samozřejmě o odrůdu Pinot Noir aka Rulandské modré pěstovanou na jedné z vinic podoblasti Slovácké, pouze odhaduji Krásnou Horu v Podvorově. Vinař ji totiž na lahvi neuvedl, což mi přijde dost škoda, už vzhledem k tomu, že jinak k vínu mám jen velmi málo výhrad. Konkrétně se totiž jedná o výběr z hroznů ročníku 2005 od Milana Sůkala.

Víno najdete v zelené burgundské lahvi, pod plastovou záklopkou je korek lepený z drti s plnými plochami na okrajích (zde bych očekával komplet plný kvalitní korek). Viněta operuje s názvem jak Rulandské modré tak i Pinot Noir, jen ať si konzument zvyká. Prozradí alkohol 13%, zrání 18 měsíců ve francouzském dubu, senzorické hodnocení (pro mne velmi přesné) a doporučení k jídlu. Nadprůměr. Pouze teplotu podávání 10-12°C považuji za nehezký omyl (nejspíš klasický problém Ctrl+C při předělávání viněty k něčemu bílému).

Barva je příjemná višňová, na okrajích pak nazrálá, do barvy terakoty. Vůně velmi intenzivní a „nabušená“, višně v likéru a čokoládě, třešně v podobě kompotu, obecně tahle třešňo-višňová ovocitost podtržená sudem. Svůj part hrají kořenité tóny a ve velké balónové sklenici trošku výrazněji i alkohol, občas provázeny ne úplně ideálním „bakelitem“ (ideální je sklo někde mezi, v malé OIV je vše zase velmi sevřené). V prázdné sklence se vůně drží krásně desítky minut právě v té podobě třešňového kompotu s dotykem čokolády. Chuť je plnější, hebká, s dotykem sladkosti ovoce i alkoholu. Tříslo velmi jemné a dobře zakomponované. Višně tu stále hrají prim, hezká a výrazná je kyselina, dochuť fajn a příjemný višňovo-čokoládový pocit zůstává na patře ještě dlouho. Velmi dobře udělané Rulandské modré, víno na pití jen tak i skvělé k pokrmům. Byť se mu nepodařilo mne vyloženě „zasáhnout“, abych extaticky přivíral při každém přivonění oči :o), ta vůně mi přeci jen přišla tak trochu „rozostřená“ (další z mých subjektivních dojmopojmů, co mám obavu nikomu nic neřekne) a nakonec jsem láhev nedopil a uložil k přezkoumání dnes večer. Možná trocha více elegance přijde s časem. Další láhev určitě pořídím, už pro pokus s archivací, za těch necelých 250,- Kč to stojí (a kdo ví, jaká je cena přímo u vinaře).

Takže k Rulandskému modrému z ČR pouze (opět) doplňuji, že skvělá až špičková vína se tu najít dají! A ano, v zahraničí (občas? často?) lze, a to i s náklady na dopravu, nakoupit stejnou či lepší kvalitu levněji (a to nezapočítávám výrazně odlišné příjmy). Ale to není jen problém vinařství, stejný průšvih je v téhle zemi s jídlem a pitím obecně, týká se i oblečení a elektroniky a kupy dalšího zboží. Bohužel. Čímž vinaře nechci obhajovat, jen ať zlevní, nakoupím u nich mnohem víc na úkor kolegů z přilehlých zemí :o)