Zestárněte (víno) o deset let

Ohledně stárnutí vína koluje stále hromada mýtů a scestných informací, ale celý ten proces stárnutí a následně konzumace vyzrálého (ale vlastně i pouze starého, zlomeného a podivně zkaženého) vína má zvláštní a těžko popsatelné kouzlo. Jenže lidé nechtějí čekat, proto i tradiční regiony za pomoci moderních postupů mění svá vína tak, aby byla k pití dříve než za desítky let. Hezky je to vidět na velkých Bordeaux, ale stejný osud potkává třeba i Barolo či Brunello di Montalcino (mimochodem na tohle téma se objevila krásná přestřelka na Vinowire, jejich redaktor dost tvrdě osočil Wine Spectator ze zaujatosti, v podstatě podplacených hodnocení a následně i toho, že nedokáží poznat víno klasické a potřebující vývoj na lahvi a preferují líbivější modernu; zatím poslední část aférky najdete tu, proklikat se k jejímu úvodu jde snadno). Ale krom změny vína na straně vinařů se objevují i různá podivná udělátka, která mají zajistit, že vaše láhev či sklenka „zázračně“ zestárne za pár vteřin o několik let, stejně jako by ležela ve špičkovém sklepě.

O magickém klíči „Clef du vin“ byl před nějakou dobou článek na O Víně, jeho použití jsem zažil a o výsledku přesvědčen nebyl. Neuvěřitelně rychlé otevření a „vyzrání“ mladých vín zase téměř zaručuje dekantér Ovarius, na různých degustacích ho pravidelně propaguje dovozce Martin Severa, zažil jsem efekt této nádoby opakovaně a pokaždé s velmi podobným závěrem. Rozdíl mezi lahví tři minuty otevřenou, z dekantéru běžného a Ovaria tu byl, ovšem je sporné, zda vyloženě pozitivní. Ostatně něco už jsem psal, dovolím si opakovat: „Nečekaným zpestřením degustace byla účast Martiny Severy, který odprezentoval jím dováženou dekantační nádobu Ovarius, takového „bažanta“, který údajně víno za pár desítek vteřin otevře stejně, jako běžný dekantér za dvě hodiny. Nádoba i funguje, ale nejsem si jist, zda vínu opravdu pomáhá. Mám pocit, že to celé funguje na principu nějakého oxidačního šoku díky probublávání vzduchu při nalévání, překvapivě to tak nějak zjemňuje tříslo u mladých vín, ale zároveň mi přišlo, že utláčí aromatiku. A nebo to celé byla davová sugesce :o)“. Trochu mi to připomíná i projekt sklárny Eisch, která zase nabízí „Breathable Glass“, speciální materiál, který umožní vínu v karafě či sklence přijímat mnohem více vzduchu než je obvyklé a mnohem rychleji se otevřít.

A včera jsem narazil na další kousek z téhle povedení sbírky, speciální „akcelerátor“, který se ani nesnaží naznačovat (jako výrobky výše), že špatnému vínu nepomůže a může ho naopak ještě víc poškodit. Naopak říká, že za pár sekund vylepší jakékoliv víno, hezky ho zjemní a předvede v podobě, kterou by přineslo mnoho let tradičního zrání. Výsledku je dosahováno „silným trojúhelníkovým magnetickým polem“. To jen tak k pobavení při pátku a tip na vánoční dárek :o) Ale kdo ví, třeba bych byl při otestování překvapen, že to opravdu vliv má. O nepřeceňování vědy a jiných pohledech psal včera na svém zápisníku P.J., ale dovolím si tvrdit, že tento výrobek je spíše z kategorie podvodného teleshoppingu než cokoliv jiného. Máte tři silné magnety na domácí pokus? :o)

O stárnutí vína toho zatím víme méně, než by se zdálo. Možná to, že čím nižší teplota tím je pomalejší a naopak, s obecně uznávaným vhodným středem teploty někde u 11°C. A logicky čím větší objem v lahvi/nádobě, tím pomalejší stárnutí. Ale vlastně dosud není jasné, z jak velké části se na něm podílí vzduch co zůstane v lahvi po zašpuntování, kolik toho dělá vzduch, jež tam vniká později, a co jsou další vlivy a chemické procesy. Víno vyzrávané pomalu se projevuje jinak, než když ho jen necháte rychle rozdýchat. Prudce otevřená láhev může dostat „šok“ a víno se uzavřít, trvá další desítky minut, než se zase oklepe (jak to teda dělá ten Ovarius?). Víno je živé, vyvíjí se svým vlastním tempem a cpát do pečlivě připraveného nápoje kus nějaké chemie jako „katalyzátor rychlejšího zrání“ mi přijde úchylné. Ale na druhou stranu je ten magnetický stojánek roztomilá pitomina, přímo do vína nic nestrkáte, a je mi jasné, že letos jich v USA pod vánočním stromkem pár skončí :o)

P.S. V dnešním článku není ani jedna fotka moje, vše převzato z prezentací jednotlivých výrobků, o kterých je řeč. Normálně se snažím si většinu záběrů dodat sám, ale bohužel žádný z těch výrobků nevlastním (ani se na to nechystám) a fotka pana Severy dekantujícího vás asi nezajímá :o) Nechce se mi ji ani hledat, ve starším článku ho alespoň máte pečlivě degustujícího...