Müller Thurgau ve třech podobách

Dříve jsem mohl bez velkého přemýšlení říct, že mnohem častěji piju červená vína. Teď už to tak jisté není a karta pomalu obrací (ostatně na tohle téma je aktuální anketa, hlasujte!). V průběhu předchozích dní jsem přechutnal tři „milerky“, ze třech různých míst původu a od tří velmi odlišných vinařství. Řada přišla na Müller-Thurgau jakostní ročníku 2007 z vinice Sukov, tedy kousek z Vinných sklepů Kutná Hora. O kabinetním bratříčkovi tohoto vína jsem psal článek před pár měsíci, doporučuji jej jako úvod, minimálně popis lahve a viněty nemusím opakovat. Před rokem tu zase byla reportáž přímo z návštěvy vinařství, takže teď se mohu vrhnout přímo na konkrétní víno.

Barva dost bledá, na korku je vysrážený vinný kámen. Vůně je velmi svěží, působí hodně mladistvě, ovšem naslepo bych tipoval bez váhání Sauvignon (žena dokonce hlásí „počůraný“ jako první reakci po přivonění). V chuti suché, řízné a výborně pitelné, pouze s lehce nepříjemnou nahořklou linkou ke konci. Ovšem celkově opět do rybízovo-angreštového sauvignonového stylu. Opravdu hodně zvláštní výsledek přirozeného kvašení, nebo tentokrát přišla na pomoc nějaká ta „ušlechtilá“ kvasinka? V poslední době jsem pár kousků posunutých tímhle směrem chutnal, přičemž ale šlo vždy o „bio“ záležitosti ve vinici i ve sklepě (a s důvěrou ve vinaře), takže ten úplně nejjednodušší soud se mi nechce vynést. Víno to v zásadě vůbec špatné není, ale nějak jsem očekával dost odlišný projev.

„Osmdesátikorunovek“ od Znovínu Znojmo mi nedávno skončila doma slušná zásoba, jako taková malá vzpomínka na doby, kdy jsem je znal opravdu dobře a pil pravidelně. Ale o tom bude řeč zase někdy jindy. Teď je na řadě Müller-Thurgau jakostní 2008 z vinice Weinperky. Svěží hroznová vůně s decentním dotykem muškátu, kořenitosti a něčeho, co mi nejvíc připomíná mátu. V chuti svěží, odkulí se do vás ani nevíte jak, má příjemnou kyselinku a působí plněji než bych čekal. Což je dost možná způsobeno nějakým tím gramem zbytkového cukru, vínu sluší trochu nižší teplota, jakmile vám ve sklence byť jen trochu zteplá, harmonie se ztrácí. Víno na pití, bez nějakého předstírání a snah o cokoliv víc.

A na závěr má oblíbená Dobrá Vinice, řada Cuvée Natura, a Müller-Thurgau pozdní sběr 2004 z vinice Pod lesem (obec Popice, znojemská podblast, Národní park Podyjí). Pokud si někdo říká, že jsem blázen archivovat pět let Müller, tak na svou obhajobu mohu prohlásit, že jsem toto víno kupoval nedávno jako nulasedmičku. Ale na vinětě je 2004, tento ročník uvádějí i další zdroje a v případě Dobré Vinice, delších dob na kvasnicích i klidně zapomenutí v nějakém tanku to skutečně může být oboje (ale něco mladšího bych stejně tipoval spíš a naopak o jedné jejich nulačtyřce bude řeč za pár dní). Barva spíš hlubší a lehce nazlátlá, ve sklence zakrouží hromada bublinek a pomalu mizí, jemné nečistoty ovšem zůstávají. Vůně je ze začátku, tedy hned po otevření, až nepříjemně „zaprděná“ a moc k napití neláká. Jenže se postupně mění a za několik desítek minut (či spíše hodinku až dvě) se vyloupnou citrusové tóny, žluté ovoce, náznak krémových tónů a smetany i mineralita. V chuti suché, s výraznou rolí kyseliny, spíše lehčí a jednoduše pitelné. V dochuti se drží cosi zvláštního, kamenitě říčního, vůbec na to nemůžu přijít a v hlavě mi naskakují různé traviny z břehů potoka, nic konkrétního. Prý je to víno „na každodenní pití“, já se u toho celkem bavil a kus ještě nechávám v ledničce pro další pozorování :o) To je jedna z věcí, která mne na Dobré Vinici oslovuje. Ne vždy mne jejich vína nadchnou a přijdou opravdu skvělá, ale jen málokdy vyloženě nudí. 

Müller? Kupujete a pijete? Nějací oblíbenci a zajímavé tipy? A na závěr pár fotek včerejší oblohy nad Prahou, nejdříve to vypadalo dost dramaticky a pak zase velmi efektně, navíc s duhou jako bonusem k věžákům :o) S vínem to sice nemá nic společného, ale když už jsem to (po lahvích na parapetu) vyfotil…