Třicetilitrový dopis z tábora

Drazí rodičové,

píší vám první dopis z tábora. Máme se tu dobře, ale úvodní dny jsou ve znamení likvidace škod po velké vodě, takže už jsme pořádně unavení.Ale to nevadí, baví mne to (byť na nošení těžkých břemen asi nikdy nepřivyknu, to už raději práce s rýčem a krumpáčem) a jinak je tu krásně, nemusíte pro mne jezdit. Zatím vaříme nekomplikované věci, ty pořádné přijdou až budeme zabydleni. Ale hutná červená omáčka na těstoviny a buřty na pivě jsou taky skvělé jídlo. Jo a máme tu víno, třikrát deset litrů z jihu Francie. Bílé, růžové a červené, v takových těch pytlích v krabici, bag-in-box se tomu říká. A nejsou ta vína úplně blbá.

To bílé pochází od družstva Cellier du Pic, jmenuje se to Fenassieres Blanc a odrůdy netuším. Ze všech tří je nejobyčejnější, poněkud nudné neutrální bílé bez výraznějších znaků. Prostě víno na pití na nějaké velké párty, případně styl vín rozlévaných v leckterých restauracích. Růžové je opět z velkého družstva (Cellier de Marrenon) vinařů Luberonu, dokonce se chlubí jak hrozny rostou v oblasti jejich národního parku, řada Les Méridiennes, Vin de Pays de Vaucluse. Růžové (70% Grenache, zbytek Carignan) má barvu jahůdkovo-malinovou a takovou i vůni, příjemně ovocitou a svěží. V chuti kyseliny i lehounce cukr, vyvážené a příjemně pitelné. V podstatě, být to v sedmičce, s tím nebudu mít problém ani doma na večer. Červené (půl napůl Grenache a Syrah) je stejná řada/vinařství, voní tmavě lesně ovocně, s trochu ostřejším „technologickým“ projevem, v chuti plnější, ovocité, poměrně výrazné, nějaké tříslo tam je a projevuje se lehce natrpkle. Ale v zásadě ujde.

Všechna tři vína jsou technologicky v pořádku, korektní, bezproblémově pitelná. Nenadchnou, nedokáží vyvolat nějaké pořádné emoce, ale to od nich asi nikdo neočekává. V přepočtu na sedmičku vycházejí pod šedesát korun, což je velmi slušné. Navíc by, a to je trochu problém, jakákoliv subtilnější aromata byla přebita vůni lesa, potoka a kamenů okolo něj, posečené louky a, méně romanticky, repelentem a trochou toho potu.

Nevýhodou bag-in-boxů jsou v táborových podmínkách vlastně jen dvě věci. Tou důležitější nemožnost udržovat vhodnou teplotu, kterou tu řeším přetáčením bílého a rosé do malých PETek a skladováním v potoce. Druhou nevýhodou je pak to, že papírové bagy rychle vlhnou a následně se rozpadají, zůstane vám tedy jen samotný pytel. Ale jinak je to fajn věc, dají se v ní najít i pěkná vína (Kupmeto má v sortimentu jedno povedené Cotes du Rhone a fajn Chablis) a dobře se transportují. Tož tak :o)