Já si tedy vzpomněl především na veskrze příjemné pocity ze tří velmi odlišných bílých, ale pro následující poznámky už lovím krom paměti i v notýsku. Mikrosvín a Ryzlink Vlašský 2004 v pozdním sběru z trati Goldhamer má barvu krásně dozlatova a ve vůni jde o perfektně nazrálý komplexní medovo-minerální vlašák. V chuti pět let bez problémů přečkal a rozvíjel se díky vysoké kyselině a zároveň i troše zbytkového cukru, celkový dojem je ale spíše suchý, bohatý, intenzívní, kořenitý, medový a dlouhý. Parádní kousek na vrcholu sil, delší vliv vzduchu a míchání ve sklence začala okamžitě jeho (nyní již křehkou) harmonii nabourávat.
Velmi potěšilo vinařství Tesch z Nahe a jejich Königsschild Riesling Spätlese trocken 2006. O jednom jejich víně jsem tu psal dříve v článku „Dozrál čas pro suchý Ryzlink“, část poznámek by se vztahovala i na tenhle. Taková lehce ujetá, rozjívená ambaláž s efektním modrým screw cap uzávěrem a uvnitř lahve klasický ryzlink se vším všudy, takový ten nejtypičtější styl s mineralitou a petrolejem, pěknou kyselinou, medový, stále ještě trochu zaperlí na jazyku, svěží, dotek sladkosti, pohoda. Vyvážený, s pěkným tělem, víno jen tak na pití a skvělé do gastronomie. Ten ocelově suchý Unplugged mne asi bavil o něco víc, ale tohle je stále výborné víno.
Velkým překvapením pro mne bylo vinařství Trapiche a „oak cask“ Chardonnay 2007 z Argentiny, konkrétně oblasti Mendoza. Tohle jsem otevíral o den dříve večer, kdy jsem prostě měl chuť okusovat trochu dřeva u televize. Čekal jsem spíš nudnější „vyšší supermarketovou třídu“ (Trapiche je vůbec největší exportér vín z Argentiny), ale dostal poměrně povedený kousek. Barva velmi vysoká do zlaté, hodně výrazná vůně naprosto bezproblémově prozrazující odrůdu, dřeva dost ale ne vyloženě barikové monstrum, exotické ovoce, sladší karamelové tóny, pečený banán, ale vyvážené a příjemné. A to i v plnější chuti, která je krásně suchá s kupou kyseliny především ve šťavnatém doznívání, nic přezrále utahaného. Ovocité, možná s ne úplně ideálně zakomponovaným alkoholem, ale určitě ne úplně ploché či jednoduché, nějaká ta vrstevnatost a zábavnost tam je. Velmi dobře udělané čisté Chardonnay v sudu. Vlastně si nejspíš zkusím nějakou láhev sehnat, tohle byl dárek a netuším cenu. Pro zajímavost vyčtená technologie zpracování: ruční sběr hroznů z vinic v Las Palmas (víc než 700 metrů nad mořem), fermentace napůl v nerezu a sudech (30% Francie a 70% USA), pravidelné promíchávání na kvasnicích. Cena v USA pod deset dolarů, u nás doufám tak v ty dvě stovky.
Vlastně si vzpomínám, že mne ještě dost zaujal Sauvignon 2008 z vinařství Krásná Hora, víno pěkně suché, takové uměřené a vyvážené, lehčí a živé a nádherně pitelné, u kterého se dost řešila aromatika. Je celkem obvyklé, že různé odrůdy voní trochu jako Sauvignon, ale aby mi Sauvignon takhle silně připomínal Muškát Moravský, to se mi ještě nestalo :o) Padala tam i série dalších poznámek, třeba „ve vůni takové jako mydlinkové“, každopádně mně se tohle víno líbilo a láhev na nějaké letní zahradní posezení si dovedu představit velmi dobře.
