Nultý vzorek bylo víno bílé (ale v Beaujolais najdete i kupu Chardonnay), čisté zlatavé efektní barvy. Ve vůni zralé ovoce a taktéž i víno jasně lahvově vyzrálé s docela výraznou dřevitostí a trochou zvláštního zasmušilého „sklepního“ aroma. V chuti kopíruje ovoce, nazrálost a dřevitost, přidává moc pěkné kyseliny a dobrou délku. Slušné barikované Chardonnay, nijak komplikované, ale pil bych ho rád. Tipuji „něco staršího z Burgundska, spíše nižší vesnické apelace, co nebylo zamýšleno na nějaké zrání, ale vyrovnalo se s ním dobře“ a ego mi trochu poskočí, když je odhaleno Château de Chamirey z Mercurey a jejich základní bílé ročníku 2004 (viz též degustace tohoto podniku, respektive zastřešujících Domaine Devillard).
Další vína už jsou červená a přicházejí ve dvojici. První vzorek má nižší, pěknou rubínovou barvu. Ve vůni živě a svěže intenzivně mladě ovocité a odrůdu nezapírá, trochu hutnější a lehce živočišné se zvláštní „bílkovou“ linkou a nejspíš lehkým dotykem dřeva. V chuti překvapení, jak slušně je postavené, má velmi příjemnou strukturu. Výraznější, sladší ovoce, mírně trpčí v závěru, ale příjemně dlouhé, docela zábavné a hodně fajn na pití. Líbí se mi, ale tipuji si jen to, že jde o odrůdu Gamay a kvalitní víno z Beaujolais, nic víc. Šlo o první vzorek od Domaine du Vissoux, konkrétně jejich Beaujolais 2006 „Cuvée Traditionelle“.
Druhé z první dvojice je barvy nepříliš hluboké a působí řídce, což potvrzuje i přivonění. Aroma je sice ovocité, ale takovým poněkud průmyslovým způsobem, navíc i zelenější. Chuť tenká, trpčí a s ne úplně příjemnou linkou vína, které se již láme a odchází. Tipuji větší produkci a nejspíš nějaké loňské Beaujolais Nouveau. Šlo o základní poloanonymní levné Beaujolais z Tesca, ročník nejistý (ale podle razítka šarže dost možná 2007).
Druhá dvojice začíná vínem barvy již trochu vyšší višňovky, s vůní mladě ovocnou, svěží, příjemnou ale trochu jednorozměrnou. V chuti opět ovocité a svěží, lehčí, dobře udělané a technicky bezproblémově zvládnuté pití. Na nic moc si nehraje, odrůdu i místo původu nezapírá a to je také tak vše, co si naslepo tipnu. Ukazuje se, že jde o Beaujolais Villages 2007 „Les Chévrefeuilles“ (lahvováno pro Vignes & Terroirs Du Beaujolais v Saint-Jean-d'Ardières).
Druhé víno z páru trochu navozuje dojem nějaké kulišárny. Barva je tmavší, trochu nafialovělá, a vůně odskok někam úplně jinam. Výrazná, bohatá a efektní, vrstevnatá, s jasným ale dobře zapracovaným vlivem dřeva, s čistým tmavším ovocem a krásnou třešňovou linkou, s trochou sušené sladké červené papriky a na první očichnutí více než co jiného vybízí k umístění vína do Burgundska. Po dalším zkoumání to ovoce a barva vína přeci jen Gamay asi prozradí, ale spíše proto, že ho tam chci nalézt. V chuti působí již docela nazrále, hlásí se o slovo jak sud, tak nádherná ovocitost. Tohle víno je již o čistotě, vyváženosti a eleganci. Má pěkné kyseliny, byť na úvod působí trochu „milým“ měkčím dojmem. Baví a hodně, dává toho dost na přemýšlení, ale zároveň je lehce pitelné a láká k dalším a dalším douškům. Nemám nejmenší odhad, o co se jedná, prostě jen vím, že je to moc dobré víno (jen tipuji, že o něco starší než jeho kolega z páru, což se ukazuje jako chyba). Šlo o Domaine du Vissoux a jejich cru Beaujolais 2007 Fleurie „Poncié“. Fleurie jako celek má rozlohu okolo 800ha, půda jsou žulové štěrkopísky a podloží žula bohatá na živec. Dle encyklopedií dává velmi lahodná svůdná vína, považovaná za nejelegantnější ze všech Crus. Jestli nic jiného, tak tohle chutnané do popisu jasně zapadlo. Ale dostat ho někde naslepo, nejspíš ho zmateně umístím do Côte d'Or.
Třetí a poslední pár zahajuje víno opět trochu tmavší a nafialovělé barvy, s vůní svěží a ovocnou, ale s ovocem tmavším a sladkým, již nazrálejší a s příjemným dotykem dřeva a trochy živočišnosti. Moc pěkné. V chuti bohaté, krásně strukturované, hutnější, dost dlouhé, skvělé. Opět elegantní, ale spíše než „jemně“ mnohem důrazněji, výborné ovoce, kyseliny, paráda na zkoumání i úplná pohoda na pití po jedné sklence za druhou. Tady už nepanují žádný rozpory a všichni svorně označujeme víno jako Domaine du Vissoux, konkrétně jde o Beaujolais 2006 Moulin-à-Vent „Les Troix Roches“. Rozloha téhle oblasti je přibližně 650ha, půda je pak žula bohatá mangan a název odvozen od antického větrného mlýna nad městečkem Romanèche-Thorins. Vína odsud se mají vyznačovat dlouhou životností a pevnou strukturou.
Víno poslední má pěknou jiskřivou barvu a potěší jasně definovanou odrůdou s typickým stylem ovocitosti, jen je v tomhle případě taková trochu „schematická“, jak narýsovaná podle pravítka a návodu. Což není nutně špatně, jen… znáte to, přesnou a vždy stejnou chuť čekám spíše od Coca-Coly než od vína. V chuti suché, svěží, krásně čistě ovocité, trochu trpčí, řidší a zelenější než by muselo být, ale jinak moc dobře pitelné, velmi typicky udělané Beaujolais. Za určitých okolností by mi láhev nevadila. Ukazuje se, že jde o „krále Beaujolais Nouveau“ a firmu, která tuhle záležitost před lety marketingově pevně uchopila do rukou a vyšvihla na světový fenomén (čímž zároveň nechtěně pokazila jméno celého regionu, ze kterého nyní skoro všichni očekávají jen mladá, levná a primitivní vína). Pil se Georges Duboeuf a jejich Beaujolais Villages 2007.
Degustace dokázala to, co je celkem známou věcí (a psal jsem to nedávno u jiného článku o Beaujolais) – Beaujolais umí, když se proberete hromadou balastu, dávat nádherná a velmi zajímavá vína hodně burgundského stylu. A při troše štěstí i za rozumné ceny (v případě Domaine du Vissoux v ČR už to není až taková sláva, úvodní Village se pohybovalo okolo čtyř stovek a Cru přeskočila stovek šest). Budu po těchto vínech pátrat dál, má to smysl. Na našem trhu pár dovozců i jiných věcí, než jsou listopadová mladá vína, lze najít. Prozkoumám, jak ta jejich nabídka chutná, a podělím se o výsledky :o) A teď si dovolím trochu kopírovat z informací na webu AdVivum a skoro přesně sem přehodím popis Domaine du Vissoux (pouze lehce upravený a doplněný, stejně bych to celé překládal z webu a dospěl k dost podobnému textu), protože tohle setkání mne zasáhlo až překvapivě silně.
Vinařství, jehož mottem je „Jiný pohled na Beaujolais“, je naprostá špička v tomto regionu. Dokladem může být například skvělé hodnocení v průvodci La Revue du Vin de France – Nejlepší vína Francie 2007. Jediná doména v Beaujolais, která obdržela poprvé v hodnocení průvodce 2 hvězdy. Citace: „V této kvalitě neexistuje prakticky žádné srovnání, hloubka a definice řadí vína na vrchol pyramidy. Úsilí vložené do pěstování během posledních šesti let přináší výsledky, které by měli vést k zamyšlení celé vinařské profese.“
Domaine du Vissoux sídlící v jihozápadní části Beaujolais ve vesničce Saint Vérand a jde o rodinné vinařství vedené sympatickými Martine a Pierre-Marie Chermette. Vinařská tradice rodu sahá až do 16. století a Pierre-Marie Chermette převzal vedení domu po svém otci v roce 1982. Doména vlastní zhruba 28 hektarů vinic odrůdy Gamay a 1 hektar Chardonnay (ale ne pro bílé víno, vzniká z něj crémant). Doména vlastní nádherné vinohrady na žulových půdách v nejprestižnějších polohách v takzvaných Cru de Beaujolais - Fleurie, Moulin a Vent a zcela nově také v Cru Brouilly. Při vinifikaci se ctí tradice regionu, která tkví v karbonické maceraci. Kvašení probíhá díky kvasinkám z vinohradu a vína jsou jen velmi lehce filtrována před lahvováním, aby vynikl jejich přirozený výraz. Některá cuvée zrají částečně na starších dubových sudech. Zejména z poloh Cru mají vína bohatou strukturu a skvělý potenciál zrání na lahvi podobně jako víny z Côte d’Or. Větší část rodinných vinohradů v apelaci Beaujolais leží přímo v blízkém okolí vinařství, je taktéž na žulových půdách, které dávají hroznům Gamay bohatší strukturu, než zde více rozšířené půdy jílovo-vápencové vhodné spíše pro mladá vína Beaujolais primeurs.
A na závěr bych si doplnil jeden výrok Pierre-Marie Chermette: „Jsou 3 podmínky pro výrobu skvělého vína – vinohrad, vinohrad a zase vinohrad!“ … tesat do kamene :o)
