Kdo tvrdí, že nikdy nepil templáře, tak je pije dodnes a denně! Nenapadá mne žádné jiné vinařství, které by mělo mezi vinnými fanoušky tak specifické postavení. Láhve „templáře“ se staly fenoménem ani ne tak pro svou kvalitu, ale spíše ambaláž, která nějakým zvláštním způsobem působí na psychiku nakupujících a nutí je vrhat tato vína do košíku jedno po druhém a následně rozdávat. Snad jsou to ty ručně trhané papíry, snad pečetě. Nebo možná nějaký feromon, kterým je to vše napuštěno :o) Když mi někdo z „nevinné“ části známých a příbuzných dává jako dárek víno, tak v naprosté většině případů je to templář. Zkoušel jsem je ve svých vinných začátcích před lety a i tenkrát dost rychle přešel k jiným značkám, v letech následujících pil spíše různé dárkové lahve ze základních řad a prakticky nikdy si nepochutnal. Dokonale mne vytáčela jejich nedávná billboardová reklamní kampaň „ve jménu růžového“. Neoslovily mne ani „elitní“ lahve v salonu vín, ovšem na druhou stranu jsem si moc pochutnal při vyhlašování TOP 77 vín České republiky 2005/2006 na lesním ovocem narvaném jakostním barrique Alibernetu 2003 ze série Komtur Ekko. Zkusil jsem hned potom jejich další sortiment, ale zase neoslovilo. A jelikož věděl, že je budu pravidelně dostávat k všem možným svátečním příležitostem (jen si zajděte do velkých květinářství a podobných míst, obvykle je mají ve stojanech společně s LiVi a Kristem, tyhle tři tam vidím nejčastěji), v klidu vyčkával. Možná ta firma nalila kvanta peněz do nových technologií či najmula nějaké poradce, ale mám pocit, že v posledních dvou letech jsou jejich vína asi ne nějak zvlášť zajímavá pro vinné nadšence, ale minimálně technicky dobře zpracovaná a statisticky méně křivím hubu, když nějaké „musím“ pít. V nedávné době jsem dostal do pařátů hned dvě jejich červená…
Templářské sklepy Čejkovice Rulandské modré jakostní 2006 „vin de reservé“ (šarže 659) najdete v jejich klasické lahvi s vyhloubeným prostorem pro „ručně vytrhávanou etiketou na speciálním papíře a ručně dotiskovanou originální pečetí řádu templářských rytířů“, s plastovou průhlednou záklopkou a korkem lepeným z drti se dvěma pevnými ploškami. Barva je spíše méně intenzivní, nijak hluboká, což mi u pinotu nevadí, s nafialovělým odstínem. Vůně je ovocitá, před rozdýcháním s výraznějšími tóny pepře a papriky, postupně se ale uvolní hezké třešně a kouřovinka. V chuti suché, lehčí a čisté, rozhodně běžný pinot více než připomíná, trochu třešňové, jednodušší ale příjemně pitelné. Dobře udělané víno na vypití bez nějakého velkého přemýšlení.
Templářské sklepy Čejkovice Dornfelder „astrology collection“ Býk nemá uveden ročník, ale jde o šarži 656 lahvovanou v březnu 2008. Barva je docela tmavá, s fialovým odstínem. Aromaticky mi to odrůdu moc nepřipomíná a celou dobu si říkám, že piju nějaký Cabernet Franc. Co to? Ve vůni se trocha ovoce, směrem třeba k jahodám, míchá s pepřem, sladkou sušenou paprikou a pak i takovou tou zelenou čerstvě krájenou. V chuti opět výrazně kořenité, ale trocha ovoce, dost hladké tříslo, celé je to spíš měkké s až dotykem zbytkového cukru, ale působí vyváženě, je tam i kyselina a dobře se pije. Snad dokonce půjdu a láhev si koupím, abych si ověřil, zda tenhle „cabernet franc styl“ (který před rozdýcháním trochu vylézal i z pinotu) je normální, nebo je to obvykle více podobné deklarovanému Dornfelderu.
Ani jedno z výše uvedených vín bych urputně nerval do chladničky a nenahrazoval něčím jiným, pokud by jej návštěva přinesla k večeři a měla chuť otevřít. Nebudu se bát vlka nic, zkusím objevit nějakou jejich degustaci a projet celý sortiment. Velcí producenti vín snadno dostupných na každém rohu jsou také potřeba. A pokud jejich produkce jde navíc i pít, tím lépe. Stoupá naděje, že se my, vinní nadšenci, nebudeme muset krčit strachy v rohu místnosti před tím, co z dárkového obalu zase vyleze :o)
Odkazy: Supermarketovky a syndrom podceňování | Vína analýze nepodrobená
