Pochází z Maison Alex Gambal, maličkého (ještě nedávno byla celková produkce jen 60.000 lahví) negociantského domu sídlícího v Beaune, většinu hroznů nebo moštu pro další zpracování nakupují, ale mají i něco vlastních vinic hlavně ve Volnay a snaží se získat další. Firma vznikla v roce 1997 a rozhodně nejde o nějaký tradiční podnik. Alex Gambal je Američan, do Burgundska přijel i s rodinou v roce 1993, o víně nevěděl prakticky nic a v plánu byla vlastně jen roční „dovolená“ a odpočinek od obchodu s nemovitostmi. Z jednoho roku se staly tři, Alex si prošel ročním intenzivním vinařským kurzem v Beaune a Burgundsku propadl. Většina jejich produkce končí v USA, menší část pak především v restauracích různě po Evropě. Připravují vína od základního Bourgogne po Grand Cru (např. Clos Vougeot či Corton Charlemagne), pro Burgundsko hodně netypickou specialitkou je tiché Blanc de Noirs, v čiré lahvi spíše tvaru bordeaux uložené bílé z hroznů Pinot Noir pocházejících z Volnay. Mapku aktuální typické produkce najdete na jejich povedeném webu. Vinaření sami popisují jako velmi tradiční. Na vlastních vinicích ve Volnay nepoužívají pesticidy či herbicidy, i nakupované hrozny a mošt by měly být podobného typu. Hrozny na bílá se lisují bez pomletí, kvasí jen díky přirozeným kvasinkám a lahvována jsou bez filtrace, když potřeba tak maximálně s čiřením. Červená jsou odstopkována a nechávají se rozkvasit přirozeně v tancích, typicky bez kontrolované teploty, a lahvují bez čiření i filtrace. Vína zrají ve dřevě (do roku pro regionální a village vína, až 18 měsíců pro 1er a Grand Cru), ale jen menší část ze sudů je nová (pravda, u Grand Cru i polovina). Přetáčení se řeší jen za pomoci gravitace, bez pump. Filtraci se vyhýbají i díky sledování fází měsíce, správný zvolený moment pomáhá sedimentaci nečistot.
Alex Gambal Bourgogne Pinot Noir 2007 „Cuvée Les Deux Papis“ pochází z jejich vlastních vinic ve Volnay (s lehkým přídavkem Pommardu a Savigny-les-Beaune) a jde o druhý ročník tohoto vína po přechodu na režim bez chemie ve vinici. Jméno prý odkazuje k Alexově studiu na vinařské škole, kde byl společně s jedním Holanďanem nejstarším „páprdou“. Klasická burgundská láhev, kovová záklopka, plný kvalitní korek a docela fajn viněta, která poskytne ale jen ty nejzákladnější informace. Barva je mladá pěkná rubínovka. Ve vůni čistě ovocité s takovou moc příjemnou až „milou“ třešňovou linkou (kterou tedy u vín z Volnay nacházím dost často), ovšem zároveň lehce ostřejší a rozhárané, chce čas a vzduch. Po nějaké době se víno uklidní, třešeň se posunuje od čerstvosti k takové „kvasnější“ vyzrálejší podobě a celkově víno tak nějak zvážní. V chuti suché, čisté, mladičké, trochu tříslo, příjemně lehčí ovocité, skvěle pitelné. Má dost kyselin a působí jako ideální partner k jídlu. Při střídání dvou sklenek (Sommeliers Burgundy Grand Cru a Vitis Pinot Noir) mi z té větší „grand cru“ přijde to víno takové vážnější a bohatší, ale ze základního „odrůdového“ skla zase milejší, zábavnější. Tak jsem to střídal a měl se skvěle! :o) Láhev stála 15.90€ a investice nelituji. S druhou ještě nějaký rok počkám.
A tím se dostáváme k druhému vínu a především vinaři. Je jím Ota Ševčík, poprvé jsem se s ním setkal předloni v Bořeticích a tenkrát mne nadchla jeho starší vína a dokonce i Cabernet Sauvignon, ke kterému v jeho podobě z Moravy obvykle moc vlídných slov nemám. Tento mladý vinař je členem uskupení Autentisté (a tedy funguje co nejpřírodněji ve sklepě i na vinici) a hospodaří na méně než půl hektaru ve viniční trati Kraví hora. Moc se mi líbí jeho viněty (na fotce níže v poněkud potrhané podobě), byť tahle ochutnaná frankovka byla zrovna nadepsána jen ručně, vinaře pak prozrazoval korek s jeho jménem. Před lahvováním nebyla filtrována.
Za zhruba sto padesát korun asi ještě nějakou další láhev zkusím, respektive i jiná vína z produkce Oty Ševčíka. Tohle nebylo nějak komplikované víno na mnohahodinové hloubání, ale skvěle připravené pití, nic nepředstírající, takové domácky poctivé. A takových je třeba, co nejvíc.
