Jména vín a ambaláž odrážejí spojení s hvězdnou oblohou. Altair je nejjasnější hvězdou souhvězdí Orla a tvoří jeden z vrcholů tzv. letního trojúhelníku, společně s Vegou v Lyře a Denebem v Labuti. Na webu ke všemu mají nějaké ty další legendy, u jasné hvězdy viditelné v tu správnou dobu na severní i jižní polokouli mluví o spojení znalostí a zkušenosti z Bordeaux s terroir Chile a tak, znáte to. I přes vše výše řečené, nastavené ceny a úspěchy v bodováním od prestižních časopisů vinařství stále trochu experimentuje, na svých 72ha odstranili Merlot a nahrazují jej v místě lépe fungujícím Carmenére či dalšími odrůdami, hrají si množstvím dřeva (francouzské bariky) a tak. Nízké výnosy, ruční sběr v několika postupných vlnách podle části vinice, vinařství „gravitační“, bez dodávání kyselin a dalších v Chile běžných postupů, velmi těžké lahve (v případě Altairu je to fakt obluda), viněty hezké a vína… inu…
Na včerejší ochutnávce v baru Grand Cru jsem měl možnost zkusit obě jejich vína, začněme tím „druhým“, Sideral 2004 (třetí ročník, větší část hroznů nakupována z přilehlého Rapel Valley). Sideral by neměl být vnímán jako víno druhé, tedy z jakoby „horších hroznů“ jako je tomu v Bordeaux, ale spíše víno jiné, snadněji pitelné, čerstvější. Odrůdově je to 75% Cabernet Sauvignon, 10% Merlot a 15% další odrůdy (Carmenére, Cabernet Franc, Sangiovese, Syrah). Víno si kompletně poleželo v dubových sudech 12 až 15 měsíců (dle odrůd), z 30% šlo o sudy nové, 40% rok staré a 30% dva roky staré, alkohol je vysokých 14.5%. Temná barva do fialové. Velmi aromatické, nabušené, intenzivní. Úder vůně Crème de cassis, prostě koncentrovaný černý rybíz, s trochou třešní. Velmi ovocité, ale dostatečně svěží (není ta taková ta úplně přezrálá džemovost), s ostřejší kořenitou linkou, fajn. V chuti suché, intenzivní, dostatek kyselin, vyzrálé ovoce zde již trochu džemovité, dost třísla (ale poměrně měkké, pěkné), mladičké, vyvážené, dlouhé a dobře pitelné. Moderní nabušenec nezapírající původ v Chile (myslím, že by to šlo bez problémů poznat), ale ne taková ta nepřirozená steroidová obluda, víno je to svalnaté, ale muskulatura působí přirozeně, z tvrdé práce v posilovně :o) Přesto mám pocit, že podobná vína jsem schopen i v ČR koupit přeci jen o dost levněji, než je požadovaných zhruba sedm stovek…
Altaïr 2003 je směs 71% Cabernet Sauvignon, 17% Carmenére a 12% další odrůdy (Merlot, Syrah, Cabernet Franc), sudy víno vidělo 15 – 18 měsíců a komplet nové, alkohol opět 14.5%. Velmi hluboká, temná barva s purpurovým nádechem a neznatelným nazráváním v lahvi. Ve vůni o pořádný kus komplexnější, sofistikovaný projev. Bohaté, výrazné, ale elegantní. Ovoce (hlavně rybíz a třešně, až takové lehce kvašené a do mentolu, totéž mám v několika starších poznámkách u Carmenére z Rapel Valley), kouř, drahé exotické dřevo, pryskyřice, tabák a vinná pálenka. V chuti skvěle strukturované, plné ale nijak těžké a přezrálé, našlapuje elegantně, krásné ovoce, dost kyselin, zralé měkčí tříslo, výborná délka s dozníváním hořké čokolády. Nádherná záležitost, kde cena okolo 1800,- tak nějak odpovídá téhle kategorii velkých cabernetů. Naslepo bych Chile netipoval, spíše nějakého „chtěl bych vypadat jako Bordeaux“ supertoskánce či zajímavé Španělsko, pro mne zde styl vína myslím dost dominuje nad typičností projevu vín z Chile.
Jsem romantik, kterému imponují tradice, příběhy a pohádky, desetiletí úsilí vinařů, ze kterého vzejde vinice či víno, které se proslaví po celém světě. Vína jako Altaïr jsou ale důkazem, kolik z dnešní podoby Bordeaux a mnoha dalších vín dělají velké peníze a možnost hrozno pěstovat a zpracovat bez ohledu na náklady. Je to perfektně připravený produkt, propracovaný do nejmenších detailů. Krásně se to pije. Jen… já nevím… trochu mne to děsí. Pokud se jim tohle povedlo za čtyři roky práce, co nás čeká za dvacet let? Co přijde třeba z gigantických ploch vinic v Číně? :o) Svět vína se mění…
