Případ Rosecco, chutě ryzlinků, víno a hudba, nelahvované Barolo, …

Dnes to bude opět „letem vinným světem“, upozornění na několik (minimálně pro mne) zajímavých událostí a článků, snad to něco přinese i dalším. Kupříkladu takový případ Rosecco by mohl zajímat jedno naše vinařství, které vyrábí šumivé víno stejného jména :o) Italský úřad Ispettorato centrale per il controllo della qualità dei prodotti agroalimentari zabavil 14.400 lahví takto označeného vína od vinařství Trevisiol Spumanti, mířícího na trhy v Anglii (pro Marks & Spencers, na fotografii zde v titulce původní verze jejich růžové italské šumivky), a jeho existenci označil za „agropirátství“. Jde o to, že Prosecco se nově, od vzniku DOC (apelace), již nesmí dělat jako růžové a podnik, sídlící v srdci oblasti kde se toto tradiční šumivé víno vyrábí, tak hraje na podobný zvuk názvu Rosecco a společně s další produkcí „mate zákazníka“. Lahve jako DOC Prosecco označeny nejsou, ale už ta podobnost názvu stačí. Zajímavé. Ještě nedávno bylo tohle jméno naprosto v pořádku, šlo o celkem častý „podtitulek“ označení Prosecco Rosé, ale přestalo být legální. Hezká ukázka toho, jak jasně vymezené apelace sice přinášejí mnoho dobrého, ale zároveň producenty velmi svazují.

Když jsme u té Itálie… Bruno Giacosa, jedna z legend Piemontu a producent špičkového Barola a Barbaresca, se rozhodl nelahvovat ročník 2006 svých vín a celý jej odprodat jiným podnikům. Kvalita prý nebyla dostatečná. Proti tomuto nařčení se zvedla vlna odporu ze stran jiných slavných vinařství, která vína samozřejmě již nalahvovala a prodávají. Zajímavý článek na tohle téma vyšel v Decanteru.

Prof. Jaroslav Drobník, předseda sdružení Biotrin a emeritní profesor Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, sepsal dost fajn článek na téma BIO. V krátké a zhuštěné podobě se dotýká bio potravin jako „chutnějších“ či „zdravějších“, placebo efektu, celého fenomému jako byznysu i role v zemědělství. Nijak dlouhé, stihne přečíst každý, doporučuji :o)

International Riesling Foundation (www.drinkriesling.com), s jasným vědomím že „zmatený zákazník nekupuje“, přichází s jednoduchým Riesling Taste Profile. Více než 12 milionů lahví ryzlinku (letos zamýšlených k prodeji v USA) bude na vinětě obsahovat jednu z variant grafu viz obrázek vpravo. Do programu se přihlásilo pět největších producentů ryzlinku v USA a další podniky z Kanady, Německa, Francie či Austrálie. Část z nich používala tento „graf“ již od roku 2008 a zaznamenala významný, až padesátiprocentní, růst zájmu o jejich vína. Je otázka, zda to není obecně stoupající popularitou této odrůdy. V celé záležitost jde v podstatě o to, že většina konzumentů odpoví na otázku „jaký typ vína je Ryzlink“ obvykle „sladké bílé“. Graf má jasně informovat, co přesně je v lahvi, a zároveň dát zákazníkům na vědomí, že existují i další varianty. Jednoduché a nejspíše efektivní :o)

Na stránkách Berry Bros & Rudd se objevil pěkný článek na téma Bordeaux 2009, všem nadšencům do vín z téhle úžasné části Francie doporučuji k přečtení a to včetně komentářů. Jen krátce přeložím jednu ze závěrečných vět: „Vypněte topení, prodejte auto/přebytečné orgány/děti abyste něco ušetřili a připravte se společně s námi k jízdě na horské dráze, kterou bude Bordeaux 2009.“

„Brněnské Divadlo Reduta a Vinná galerie pořádají 25. února v 19.00 hodin jedinečný večer, během kterého se propojí chutě a vůně nejlepších vín s hudbou napříč žánry. Podle pořadatelů se jedná zřejmě o první podobnou akci na světě.“ No neberte to! Téma „víno a hudba“ se už několikrát probíralo i tady, ochutnávky ve společnosti hudby jsou čím dál častější (byť tedy až takhle jako vyložené „snoubení“ jde o výjimečnou záležitost) a tohle vypadá na docela zajímavou akci. Seznam vzorků, jak hudebních tak vinných, najdete na webu Vinné Galerie. Pokud někdo půjdete, určitě dejte vědět, jak to celé dopadlo!

A ještě jedna zajímavost - „Izraelští archeologové našli jižně od Jeruzaléma lis na víno starý 1400 let. Pozoruhodný je svou velikostí a na svou dobu nezvyklou technologickou pokročilostí. Lis ve tvaru osmiúhelníku zaujímá prostor 6,5 krát 16,5 metru. Pochází ze šestého až sedmého století, informoval ředitel vykopávek Uzi Ad.“ Kompletní článek na Týden.cz.