Před pár dny Jancis Robinson napsala z letadla, že „Jestliže let BA7987 do Bordeaux spadne, tak se sesype i trh s velkými víny v UK. Na palubě Berrys, Farr, JnB, LnS, Wheelers, Laytons, Goedhuis + hromada dalších“. Degustace mladých „sudových“ Bordeaux ročníku 2009 zuří právě teď (či spíše pomalu končí) a reportéři se začínají předhánět v tom, zda půjde o ročník lepší než „legendární“ 2005, ročník srovnatelný se špičkami v podobě 1961, 1945, 1929 či 1899, ročník století či snad dokonce nejlepší Bordeaux všech dob. Neal Martin, který píše pro Wine Advocate, měl už v úterý k vínům z aktuální en primeur kampaně přes 45 tisíc slov poznámek. Na ochutnávky je připraveno přes 28.000 skleniček Riedel, o 30% více než loni a hned 4.000 je jich jen na Château Angelus. Občas někdo zdrženlivě připustí, že vína jsou skvělá, ale bude záležet na cenách. Margaux prý předvedlo nejkonzistentnější kvalitu, Cabernet Sauvignon a Cabernet Franc kralují a ve vínech jsou neuvěřitelná kvanta tříslovin, prý ovšem vyzrálých a šťavnatých, nic trpkého, hořkého. V Pomerolu a Saint-Émilionu jsou špičková vína (Cheval Blanc prž jedním z nejlepších vín ročníku), ale je to trochu „hit & miss”, ne vše se takhle povedlo. Tim Atkins MW přímo říká, že „pravý břeh je velmi variabilní, pozor na přehnané nadšení od Decanteru a jim podobných“, zatímco Steven Spurrier (ano, píše třeba pro Decanter) o této části Bordeaux praví, že „2009 je nejlepší ročník co kdy měli, nejmodernější Bordeaux jaká jsem kdy viděl. Špičkový ročník“. Tak si vyberte.
Jean-Guillaume Prats pravil o svém Cos d'Estournel: „Připravili jsme toto víno pro následujících sto let, ale můžete si ho užít už za pět.“ A opět Tim Atkins MW k tomu říká, že „Cos je masivní víno, ale až moc. Preferoval jsem Pagodes (jejich druhé víno)“. A zároveň i psal, že „Lafite je úžasný. Mouton znepokojivě přebarikovaný a kalifornského stylu.“ A u Moutonů to asi vědí, proto dávají k degustaci stylový bonus. Simon Staples z Berry Bros. & Rudd nadšeně hýkal i nad víny jako je Château Poujeaux a včera v noci svěřil toto: „Nejlepší víno, které jsem kdy pil v en primeur podobě, bylo Margaux 2005. Bylo! Latour 2009 je jednoduše perfektní, dechberoucí.“ A taky, včetně fotky, tvrdí, že ještě nikdy nepil lepší Montrose. Uf, ty lidi mne děsí, na jaké nesmyslné částky po podobných prohlášeních vyletí ceny? Jancis Robinson se podivuje, kde jsou všichni ti obchodníci z Číny, co prý skupují co mohou, že neviděla ani jednoho. Tak třeba zdražení nakonec tak strašné nebude :o)
James Suckling z Wine Spectatoru tvrdí, že „přestože ročník 2009 možná nedosáhne na 2005 v celkové kvalitě, jsem vyloženě nadšen z některých menších, méně známých producentů ve slavnějších apelacích jako je Margaux či St. Estéphe. Podařilo se jim připravit bohatá, vyzrálá, strukturovaná mladá červená a do svých poznámek jsem si u nich zapsal ‘doposud jejich nejlepší víno‘“. A zároveň udělil hromadě vín až neuvěřitelné množství bodů, přehlídka těch potenciálně stovkových (spadajících do kategorie 97-100, u takto mladých vín se používá častěji nějaký rozsah než jedno číslo) je hodně široká. James Lawther píše, že „Bordeaux 2009 je jako 1982, jen se všemi těmi moderními úpravami. Splňuje co úvodní hype slíbil a zařadí se mezi velké ročníky.“ Jenže od dalších se třeba taky dozvíte, že „Château La Mission Haut-Brion je na 14.7% alkoholu, Haut-Brion na 14.3%. Výborné (pro vaše vnuky). Bílá energická & čerstvá, skvělá. Vína tučná, alkoholická, bohatá. Ovšem vytříbenost, elegance a noblesa přijde se zráním či ne?“ Vína ročníku 2009 jsou často označována za moderní, jako odpověď Bordeaux vínům z Nového světa, jako vína schopná zrát desítky let, ale zároveň díky moderním postupům pitelná mnohem dříve. Jiná než v letech minulých.
Čímž se konečně dostáváme k tématu dost příbuznému, kterým je alkohol. Na Bordeaux mne fascinuje, že i vína s 12.5% alkoholu vydrží zrát dlouhé roky a působí poměrně plně, letos je ovšem vše jinak a množství alkoholu atakuje úrovně, kterých dosahují Châteauneuf-du-Pape či nabušená červená z Nového světa a jsou prý jedním z „definujících znaků“ ročníku 2009 (byť je v nich tolik dalších složek, především neuvěřitelné množství taninů, že snad i alkohol na srovnání byl potřeba). O varování před „přeextrahovanými“ víny jsem tu už psal, ochutnávky ukáží, k čemu přesně došlo. Ale problematika množství alkoholu, co už je moc a kde by tak měl být, je rozhodně zajímavá a v poslední době hodně diskutovaná.
Problém s alkoholem je ten, že poměrně výrazně mění vnímání dalších komponent ve víně, takže typické „terroirové“ charakteristiky vína mohou být náhlým skokem o procento více než je obvyklé hodně ovlivněny. Před nějakou dobou jsem tu psal, že v USA je celkem běžnou praxí víno už při fermentaci naředit vodou, aby byla hladina alkoholu vůbec snesitelná (resp. se kvašení nezastavilo, občas se to dělá i kvůli sestřelení vína do nižší daňové sazby, hranice je totiž někde u 15% alkoholu). Jenže nabušená vína, „koncentrace-hutné ovoce-dub“ bomby, se dostala do obliby (částečně vlivem amerických kritiků), získávají více bodů a, ať už nějaké globální oteplování existuje či ne, tlaky na koncentrovanější vína s více alkoholem tu jsou. Zároveň se ale můžete setkat s názorem, a to i z úst prestižních vinných kritiků a vinařů, že nárůstem alkoholu nad 14% se začíná ztrácet odrůdový charakter, víno může přicházet o „detaily“, omezuje se výraz místa původu a je velmi komplikované dosáhnout ve víně elegance a harmonického projevu (a ač osobně preferuji vína lehčího stylu, tak s tímhle názorem úplně nesouhlasím). A taková tvrzení jistě netěší půlku Chile, Kalifornie a ostatně i jih Francie či Španělsko :o)
Americký kritik je skoro nadávka, ale je otázkou, nakolik za situaci mohou. Teď se tam naopak objevuje čím dál více hlášek, že je potřeba dělat „čerstvá“ červená vína, lehčí, vína na pití a ne kousání. Obrací se trend od „plnotučnosti“ k lehčímu stylu? Jak dlouho to bude trvat (v mezičase si můžete přečíst článek na téma párování nabušených vín s jídly), než více než 90 bodů začnou dostávat právě taková vína a ne dva roky barikované Cabernety? Ale ono to není vůbec černobílé, lze najít kupu vín s alkoholem okolo 15%, která působí svěže, čerstvě a pitelně. A zároveň vína na dvanácti, která mají přezrálý charakter, jsou plochá, tupá, nudná. Ukázkový příklad budou leckterá nezvládnutá vína ročníku 2009 na Moravě. Kyselina jako by byla v našich vínech nadávka a něco, čeho se konzument bojí, ale když hrozny vyzrají ne úplně ideálně, cukrů je dost a kyselin málo, tak ta vína při pití dost nudí a navíc toho v lahvi zrovna moc nevydrží.
Ale co, vědci už mají „kyslíkem napuštěný“ alkohol, po kterém kocovinu mít nebudete. Šup pořádně protřepat láhev vyzrálého Margaux, třeba z něj bude méně bolet hlava :o)
Jak to vidíte? Máte rádi a vyhledáváte velmi koncentrovaná vína s alkoholem přes 14%, nebo se i v červených kloníte spíše k lehčím záležitostem okolo 12.5%? Kontrolujete vůbec na lahvi množství alkoholu, nebo je to pro vás tak okrajová informace (protože odrůda, místo původu, ročník a producent jsou to zásadní), že vás vlastně nezajímá? Že by námět na zítřejší novou anketu?
