Grand Cru Rangen je v mnoha ohledech velmi speciální poloha. Nachází se u obcí Thann a Vieux-Thann (kde se mohou chlubit, že všechny pod ně spadající vinice jsou jen a jen Grand Cru) a jedná se o nejjižnější z alsaských Cru. Navíc ale velmi působivého vzhledu, vinice šplhají od 340 do 470 metrů nadmořské výšky a strmost svahů je v některých místech až neuvěřitelná (na fotkách to ovšem tolik nevynikne, museli bychom se dostat na jiné části vinice). Vinobraní tam v některých částech připomíná spíše horolezeckou soutěž, probíhá odshora dolů a sběrači mají na sobě postroje a jsou uvázání lanem, sesbírané hrozny spouští dolů na takových jakoby „sáňkách“. Navíc je Rangen asi jedinou vinici v Alsasku s vyloženě vulkanickým podložím, což mu na výjimečnosti jen přidává. Na jeho úpatí teče říčka Thur, která by se měla podílet na snížení rizik jarních mrazíků. Celkově je to poloha s velmi specifickým mikroklimatem (hojně podporuje třeba vznik botrytidy a sladkých specialit), hromadou minerálních látek v půdě a vůbec místo, které vyloženě láká ochutnat něco z vín, která na něm vznikají. Bohužel je dělá jen několik málo vinařství, neslavnější z nich je určitě Zind-Humbrecht, a ceny nebývají zrovna nízké. Asi nejsnadněji se lze dostat k Pinotu Gris a Rieslingu od Wolfbergerů.
Cave Wolfberger (web) sdružuje na 800 zemědělců z Alsaska, jedná se o jedno z prvních vinařských družstev ve Francii. Disponují více než 1300 hektary vinic (okolo 500 hektarů v okolí Eguisheim, kde také sídlí) a dalšími plochami s jiným ovocem, v jejich sortimentu jsou krom vína i kvanta výborných pálenek. Chytré knihy doporučují poměrem ceny ke kvalitě hlavně jejich crémanty (a jsou opravdu slušné, ovšem o tom později, několik vybraných lahví si teď doma syslím) a velmi kvalitní sladká vína, ale pil jsem od nich dost povedené záležitosti napříč kvalitativními řadami a odrůdami. Je to sice veliké družstvo, ale rozhodně umí připravit i výborné víno. Nevzpomínám si, že by mne něco vyloženě odrovnalo, ovšem mnohá vína mi moc chutnala a i v základních řadách za pár euro mi přijdou jako celkem spolehlivé pití. Palírny a prodejny mají na několika místech Alsaska, hlavní největší provoz sídlí v moderní budově u Colmaru, společně s obrovskou firemní prodejnou, kde najdete i pěknou polokruhovou degustačně-prezentační místnost. Ten barák je takový vinný supermarket s vlastním parkovištěm zaměřený jen na jejich produkci a otevřený sedm dní v týdnu, připravený k odběru po lahvích i kartonech a s kupou doprovodného zboží, od čokolád po otvíráky a sklenky s jejich logem.
Ale teď už k vínu, je jím Wolfberger Riesling 2005 Grand Cru Rangeg. Klasická alsaská flétna s vinětou, kde dominuje název vinice, a plným kvalitním korkem (s mazlavým, jakoby povoskovaným, povrchem). Víno má krásnou hlubokou zlatou barvu, jiskřivě čistou. První přivonění evokuje přezrálou květinovost a víno, které snad už mělo být nějaký ten rok vypito, což mne trochu vyděsí, ale jelikož se toto neopakuje v chuti a postupně ustupuje i ve vůni, zas se uklidním :o) Vůně je květinová a silně medová s náznakem barev & laků (petrolej), trochou bílého ovoce a mineralitou až do kouřového křísnutí křemenem. Chuť suchá, plnější, kulatá, bohatá a vyvážená, víno je pěkně strukturované, velmi dobře postavené. Působí i přes pouhých 12.5% alkoholu až mohutně, nějaký ten zbytkový cukr je ovšem perfektně obalen kyselinou, celé se to pije moc dobře. Je to takové snad až trochu „líbivé“, přes všechnu tu bohatost a koncentraci složek neskrývá detaily a drobné nuance, není nutno nic objevovat, dává na odiv vše rovnou. Člověk by čekal, že víno pocházející z tak náročně obdělávané vinice bude o něco „drsnější“, ale tahle povaha terroir se očividně nepřenesla a dominuje spíše vyzrálost hroznů. Jako vzpomínka na výlet skvělé pití, nestěžuji si :o) Přiznávám ovšem, že jsem čekal trochu více.
