Ne že by se o tom nemluvilo, ale tyhle „zábavnější“ a později ostatním snadněji sdělitelné informace asi utkví v paměti více, kdyby nešlo jen o další rychle vychrlený údaj vedle třeba seznamu výkonných orgánů místní apelační organizace, Consejo Regulador. Je fajn vědět, kolik je v ní zástupců družstev, kolik almacenistas a kolik hlasů mají distributoři, ale podobně věci si lze dohledat, pokud už to někoho zajímá. Ta snaha říct „všechno“ během hodiny a půl se prostě trochu podepsala a na takové ty základní a nejdůležitější věci (= z mého pohledu nejvíce přibližující svět sherry a ovlivňující pohled na obsah sklenky) tolik času nebylo. Ale třeba se pletu a většina účastníků byla schopna vše krásně pochytit. Já tam být tak před dvěma lety, než se začal o sherry víc zajímat, tak v tom docela plavu.
Pokud o sherry nic moc nevíte, tak než přejdete k degustačním poznámkám, doporučil bych články Od Fino po Oloroso – dvanáct podob sherry, Dvanáct destilátem posílených vín a pěkný přehled typů sherry v Sherry Valdespino - degustace v restauraci Mlýnec. V závěru článku také najdete ke stažení balík dokumentů, kde jsou ty zásadní informace česky, stručně a přehledně poskládané.
Williams & Humbert - Dry Sack Fino Superior
Jednu dobu moje docela oblíbená sherry, než jsem zjistil, že velmi podobná (stejná firma, jiné lahvování) jde zakoupit v Marks & Spencer znatelně levněji. Aromaticky naprosto klasická čistá záležitost, příjemné svěží fino s výraznější kouřovo-dřevitou linkou. V chuti velmi suché, ostřejší a delší, poněkud rozhozené. Výrazněji otravuje alkohol, byť je na běžných 15%. Důvodem je nejspíš příliš vysoká teplota, při které je víno prezentováno. Tohle je třeba chladit.
Zásadní manzanilla na trhu ve Španělsku, v tomto typu vína ho drží přes čtvrtinu. Jemná, exoticky ovocitá záležitost s projevem až překvapivě blízko běžnému bílému vínu. Totéž se opakuje i v chuti, suché, lehčí (ale nenechte se zmást, stále se tu bavíme o 15% alkoholu a pár skleniček na letním slunci udělá své), svěží, ovocité s delším příjemným dozníváním. Elegantní, paráda na sklenku jen tak i velmi univerzální doprovod k jídlu. Jen pro mne tak nějak blíž spíše nazrálému běžnému bílému, než jak si představím sherry (v tomto směru u mne v levné manzanilla sherry stále vede La Gitana).
Toto již nebylo součástí degustace, ale k dispozici při následném občerstvení v podobě různých tapas. Bledé, typické, krásně vyvážené, velmi suché, delikátní, čisté, lehké, perfektně pitelné. Výborné. Pro mne v tomto stylu rozhodně lepší, než první dva vzorky. K dispozici za nějaké čtyři stovky, což už je teda na fino dost peněz.
Zkratka znamená Non-Plus-Ultra. Vyzrálá, komplexní, efektní oříšková záležitost se sušeným ovocem, pomerančem a výrazným projevem „rancio” (kdo rád koňaky bude nadšen). Suché, intenzivní, bohaté, neuvěřitelně dlouhé, vyvážené, elegantní. Nijak těžké, skvěle pitelné. Velmi dobré amontillado. Opět lehce zazlobí alkohol, podával bych rozhodně chladnější než při pokojové teplotě. I zde je cena do 400,- Kč i na našem předraženém trhu a v tomto případě jde o potvrzení, že tak komplexní pití, jakým sherry je, lze koupit proti klasickým tichým vínům bezkonkurenčně levně.
Marqués del Real Tesoro – Oloroso Almirante
Temná hnědá barva, vyzrálé ořískové, komplikovanější a nasládle efektní v vůni. Decentně nasládlé v chuti, sušené plody, vyzrálé, delší příjemné oříškové doznívání. Dobré, ale na Oloroso nic zásadního.
Na ochutnávce byl vzorek podle všeho nějaký divný, až moštově nakvašený, vyloženě mne nebavil. Při testování doma (láhev tohoto vína byla součástí „studijních materiálů“) je to přeci jen o dost lepší, běžná nasládlá sherry s tak akorát kyselinou, vyvážené, lehčí a velmi dobře pitelné (= pije se to skoro samo, líbivější styl). Trochu pomerančů v podobě, jaká je u některých sladkých Moscatelů, ale doslazeno by to mělo být spíše klasicky odrůdou Pedro Ximenez. Ujde. V podstatě důkaz, že i tyhle supermarketové řady sherry jsou úplně v pohodě pití a netřeba se jich bát, což u klasických tichých vín rozhodně neplatí a tam je vyžadována mnohem větší pozornost. Takový dobrý a snadno dostupný vzorek na první seznámení se sherry, rozhodně je to bezpečnější než úplný sucháč či naopak začít si zvykat na vyloženě sladké kousky (jak typická a nejlepší sherry spíše nevypadá).
Tmavší hnědá, ovocité, výrazné hrozinkové aroma a jasné doslazení Pedro Ximenezem. Již hodně sladké v chuti, kulaté, likérové, kyselin nijak moc ale ještě působí vyváženě. Čisté a veskrze příjemné jednodušší sladké pití. Dál než ty úplně nejlevnější cream kousky, ale stále spíše „líbivka co nadchne sladkomilnou babičku“, do dárkového košíku k vánocům ideální :o)
Jde o čistou odrůdu Pedro Ximenez, o kteréžto úchylárně už jsem tu několikrát psal. Velmi temně hnědá barva, ve sklence hutné a sirupové. Vůně květinovo-rozinková, jitrocelový sirup a vůbec lék proti kašli. V ústech až konzistence teplého medu s pevnými částečkami, jako kdyby do něj někdo zamíchal pár lžic práškového kakaa. Brutální sladkost, dlouhatánské doznívání. Vyloženě záležitost „jedna lžíce na zmrzlinu či dezert“, dle mého názoru se to pít nedá. Ale zaznělo i „to je výborný, to mi chutná“. Holt každý máme nějaký vkus :o) Každopádně zhruba 400g/l zbytkového cukru myslím mluví za vše, naše ledovky se běžně točí okolo 230 g/l a to mají o mnoho víc kyselin.
Byla to poučná akce, už kvůli představení několika dovozců sherry. Stále je jí tu dost málo, ale co taky chtít, když se tu pije naprosto minimálně a pokud už, tak spíše sladší typy. Zatímco ty nejlepší kousky jsou suché. Naštěstí není v téhle době problém nakupovat v zahraničí.
Nahrál jsem na web ke stažení část propagačních materiálů, je v nich poměrně hodně dobře zpracovaných informací (krátce k historii sherry, druhy sherry a snoubení, mistr venenciador, koktejly se sherry, recepty se sherry, sherry a zdraví, osobnosti a sherry, citáty slavných o Jerezu a sherry). K dispozici je ZDE (zhruba 1MB ZIP). Kompletní powerpoint prezentace (mapy, grafy, technické detaily atp.) má přes sto mega, pokud o ni má někdo vyloženě zájem, ozvěte se mi e-mailem.
