Dnes zase odhrnutí poznámek k několika lahvím. Na úvod Ryzlink (odpůrci téhle odrůdy už sem stejně nejspíš přestali chodit, mám obavu), byť počasí zrovna láká spíš na svařák. Riesling Sélection 2007 vinařství Pierre Sparr z Alsaska je základním vínem tohoto producenta, poznáte je vždy snadno podle výrazně žluté dělené viněty, připraveno z částečně dokupovaných hroznů. O vinařství jsem toho psal více v článku Riesling Wineck-Schlossberg Grand Cru 2000 a hodnocení dalších jejích vín bylo i v zápisku Vína z Alsaska v hladomorně, můžeme tedy přeskočit rovnou k dnešní lahvi. Ta je nově pod screw-capem (šroubový uzávěr), tenhle trend u svěžích vín na rychlejší (3-5 let) vypití posiluje i v Evropě a jsem tomu rád. Zde je uzávěr ještě upevněn průhlednou plastovou záklopkou, omylem láhev neotevřete :o) Na zadní vinětě najdete základní info a stupnici suché-sladké (zde úplně suché), užitečná věc co by se dost hodila na Moravu. Už dříve jsem psal, že v USA mají na ryzlinky ještě něco propracovanějšího, s cílem potlačit stále převládající mýtus, že Ryzlink je víno především z Německa a obvykle sladké (což bohužel podporuje i tvar lahví). Ale to jsem zase odbočil…
Riesling Sélection 2007 má zlatavou fajn barvu. Vůni si snad nelze splést, naprosto klasická odrůdová záležitost v trochu nazrálejší podobě (a pak že pod šroubovým uzávěrem víno nezraje…). Aroma květinového medu a petroleje, bylinek, lehce citrusů, čisté, příjemné, moc pěkné. Sice nenabízí hromady vrstev, komplikovanějších aromat a změn po celý večer, ale rozhodně ani v nejmenším nejde o víno jednoduché či nudné. V chuti úplně suché, křupavé, s parádní živou kyselinou, minerální, s trochou podbělu a medu, dobře postavené a s delší dochutí. Vyvážený lehčí nazrálý klasický alsaský ryzlink ve své nadprůměrné podobě, za požadovaných přibližně 8€ lze s klidem doporučit. Užili jsme si ho s vinnou klobásou zapečenou společně se zelím v listovém těstě, a ač vinař doporučuje spíš ryby a korýše, tak ani tohle nebyla špatná kombinace :o)
A pokračujeme dál, k vinařství La Chamiza z Argentiny a jejich Malbec Reserve Polo Profesional 2007. Už dříve jsem tu nepříliš nadšeně psal o „amatérské“ řadě, navíc s dovětkem, že mám ještě tu „profi“ a uvidíme, co předvede. Zelená láhev lehce zkosená dolů jak je v Argentině zvykem, kovová záklopka a plný korek (= lepší než u levnější varianty). Barva temná odstínem do fialky, ve vůni mladé, „technické“ (jakoby z plastové krabičky) červené ovoce. Totéž se opakuje v chuti, víno působí mladě, čerstvě, něco třísla, dost ovoce, slušná délka. Jinak řečeno korektní novosvětská moderní „plastovina“, veskrze pitelné a neuráží, ale nemá duši. V kontextu supermarketovek do 150,- Kč jde ale o to lepší.
A na závěr odskok do Rakouska, konkrétně pak Burgenlandu a obce Illmitz. Vinařství Alois „Luis“ Kracher (web), které se proslavilo především sladkými specialitami (a muž stojící za jeho úspěchem bohužel nedávno podlehl rakovině), má ve svém sortimentu i vína červená. Na zkoušku jsem zakoupil Steppenwolf Zweigelt Cuvée 2006 (lahvováno pro „Selection Alexander von Essen“, obchod Alexandera, barona z Essenu). Tenhle „kojot“ je stoprocentní Zweigeltrebe vyzrávané deset měsíců v rok starých dubových sudech, lahvováno do vysoké štíhlé lahve (která trochu evokuje zdvojnásobenou 0,375L lahvičku jejich slaďáků) s průhlednou plastovou vinětou, uzavřeno plným korkem pod kvalitní kovovou záklopkou. Víno má temnější barvu, ale skrz je vidět bez problémů :o). Vůně příjemná svěží ovocitá s velmi netypickou citrusovou kůrou na úvod, ale později dominuje už normální peckovinové ovoce. Je to čisté, příjemné, ovšem nic zásadního. V chuti suché, středně plné, působí mladě, znatelnější tříslo, slušná kyselina, delší dochuť. Nic komplikovaného, vyvážené ale trochu obyčejné červené chladnějšího střihu. Pije se dobře, ale zaplacených 14€ je příliš mnoho.