O zrušené pokutě a ověřování pravosti vín

U nedávného článku o fajn růžovce se nakonec rozjela (na můj vkus poněkud agresivní) debata i o předpisech u vína, konkrétně plošném zákazu výroby růžovek mícháním bílého a červeného. Bez nějakých těch zákonů by to asi ve vinařství nešlo, ale někdy má člověk stejně pocit, že i s nimi žije někde v Kocourkově. Vzpomínáte na aféru před několika lety, kdy čtyři velké vinařské firmy, konkrétně (je dobré si ta jména připomínat) České vinařské závody, Vinařství Zaječí, Livi Dubňany a Vinařství Mutěnice, postupně dodaly na trh pět a půl milionu litrů vína s padělanými doklady původu, nakoupené od série nyní již těžko vystopovatelných překupníků. Vína se tvářila jako domácí jakostní a dokonce snad i přívlastková, ale ve skutečnosti šlo o kdo ví co ze zahraničí. Dodnes si pamatuji prohlášení Jiřího Chytila z Livi: „To jsou vína, která my nakupujeme už jako hotová. Takže tam to je otázka nabídky a poptávky. My nejsme natolik schopní rozeznat, jestli původ vína je takový, jaký je napsaný na papíře, nebo jestli je jiný.“ A kdo jiný než firma, která takto zpracuje stovky tisíc litrů? Zákazník? Smutné…

Proč to píšu? Státní zemědělská a potravinářská inspekce nakonec zvládla udělit vinařstvím poměrně vysoké pokuty, ovšem jedno z nich, Vinařství Zaječí, se platbě čtyř a půl milionu vyhnulo. Firma sice nabízela dva miliony litrů vína s padělaným původem (a matematiku, kolik na tom mohla trhnout, asi zvládnete sami), ovšem dle Nejvyššího správního soudu nedokázala inspekce „jasně a jednoznačně zdůvodnit, proč uložila tak vysokou pokutu a proč nezjišťovala, jaký má firma majetek a zda ji sankce nezlikviduje“. Chápete to?

Je to jen pár týdnů, co Ministerstvo zemědělství ohlásilo dva „portály“ - www.puvodvina.cz a www.zatridenivina.cz. Tam má každý možnost ověřit si, zda nějaká jeho „podezřelá“ (a nejen ta) láhev je skutečně zatříděna jako to, co je napsáno na vinětě, a pochází z toho či onoho místa. Funguje to i pro VOC vína, což je fajn. Ověřovat zatřídění bylo možné už dlouho na stránkách SZPI, ovšem poměrně složitou metodou procházení mnoha excelovských souborů, na novém webu na to máte hezké formuláře. Určitě se to bude hodit i panu Chytilovi z Livi :o) Tohle všechno je ale fajn a docela pokrok, jen by to chtělo, aby zároveň fungovalo rozumné a rychlé potrestání těch, kteří na trh falešná vína dodávají. Jinak to celé bude trošku pro smích…

Mám obavu, že běžným zákazníkům je to stejně všechno jedno, cena je to oč tu běží. Před pár dni jsem, z čiré zvědavosti, investoval šedesát korun (ale zatím neměl odvahu to otevřít) do sedmičky šumivého „Původního Sklepmistra“, alespoň to nápis hlásá. Pohled na zadní vinětu prozradí, že víno pochází z Itálie. Bohemia sekt, minimálně v nealko variantě, zase z Německa. O „Originál Frankovce“ z Vinium Velké Pavlovice, která je ve skutečnosti ze Slovenska, jsem tu už psal. Stejně jako o Cabernetu z Dolních Bojanovic, který pochází z Chile, či Frankovce od Kovacse, co vyrostla v Makedonii. A tam to na lahvích máte napsané, byť třeba jen malým písmem někde vzadu. Kolik vín z Rakouska, Itálie, Makedonie či Chile je namícháno do (nejen) jakostek na Moravě se neodvažuji ani hádat. Někdy si říkám, že doba, kdy jsem měl o našem vinařství, bio vínech a podobných věcech nějaké iluze, byla vlastně o dost příjemnější…

Odkazy: Něco málo o falešných vínech | Pravé, falešné a Palmer jak z 19. století | Gallo žalován v USA