Výpravy, průvodci, fotodeníky 
Krom běžných zápisků se mi tu občas zadaří něco většího, přiblížení nějaké oblasti či stylu vína například, na co mohu později více odkazovat. A pak taky všelijaké malé (foto)seriály z výprav za vínem. Letos je to (Foto)deníček z průletu částí Burgundska I. a jeho přímé pokračování (Foto)deníček z průletu částí Burgundska II., následovaný článkem Úvodní fotoprůlet a dojmologie z Wachau. K oběma oblastem jsem se později vracel spíše okrajově u článku o jednotlivých vínech. Velkou sérií jsem přiblížil svou novou alkoholickou lásku – saké. A to přímo z Japonska, ke kterému vyplodil i hromadu dalších alkoholicko-gastronomicko-kulturních článků. Saké sérii najdete v článcích Úvod do saké I. – Výroba krok za krokem, Úvod do saké II. – Druhy a styly saké, Úvod do saké III. – Historie ve zkratce a též O pití saké nad devíti vzorky. Několikadenní listopadový pobyt ve Vídni vyústil v sérii článků, kupříkladu Souboj vídeňských řízků – tele vs. vepř! A v prosinci jsem zůstal doma s článkem Autentická fotozpráva o vinařsko-kulinářské návštěvě omrzlých Bořetic. Malou výpravou do Alsaska je zápisek Rangen na fotkách a ve skleničce.
Top vína roku
Podstatnou část vín, která bych označil za největší letošní zážitky, jsem chutnal pouze na degustacích a o některých nakonec ani nepsal (především z akcí v Burgundsku jsem nakonec vyplodil jen pár drobností). Každopádně kdybych měl vybrat jen pár těch, která rozhodně chci ochutnat znovu, tak je to Hollóvár Hárslevelű 2008 (Příběh o zkapalnění kopce Somló), Bočky 2009 Richarda Stávka (Autentická fotozpráva o vinařsko-kulinářské návštěvě omrzlých Bořetic), Hartford Court Land’s Edge Vineyards Pinot Noir 2005 (O slepé jistotě nad báječnými pinoty), Château Rayas Châteauneuf-du-Pape 2001 „Pignan“ a Alain Graillot Crozes-Hermitage 2005 „La Guiraude“ (Velká vína severní a jižní Rhôny), Domaine Philippe Foreau Vouvray Méthode Traditionel Brut Réserve 1995 (Parádní Chenin Blanc a prokletí ochutnávek), Frankovka 2009 od Oty Ševčíka (Autenticky, mladě a pouze z hroznů), Weingut Egon Müller 1988er Wiltinger Braune Krupp Riesling Spätlese (Egon Müller na Mosele a Slovensku), Riesling Wallufer Walkenberg různých přívlastků a ročníků z vinařství J.B. Becker (Mladé i vyzrálé Ryzlinky a Pinoty od Rýna), Frankovky ze Strekova 1075 (Južnoslovenská vinohradnícka oblasť aneb nejen Strekov 1075), Emilio Lustau Palo Cortado Península (Od Fino po Oloroso – dvanáct podob sherry), Oxana Sauvignon 2007 z Dobré vinice (Večer s neobvyklou kráskou Oxanou), Ráspi Kékfrankos 2007 (15x Maďarsko – od Olaszrizlingu po Bikavér, chystám zápisek jen o vínech Ráspi, propadl jsem jim), Champagne Tarlant La Vigne d’Antan – Non greffée Chardonnay, Champagne Tarlant Rosé Prestige Millesime 1999 Extra Brut a Champagne Tarlant Prestige Millesime 1998 Extra brut (Předfyloxerové emoce s Champagne Tarlant).
Z lahví, které už jsem popíjel celé doma, bych to určitě velmi rád zopakoval u Rother Zierfahndler vinařství Luboš Malatschek (Pinot z parku, Rother Zierfahndler z Limbachu), Les Vignes de Vrigny z domu Egly-Ouriet (Fascinace bublinkami z Les Vignes de Vrigny), Thierry Beaumont Crémant de Bourgogne Brut Rosé (Parádní bublavá růžovka z Aligoté a Pinotu), Podrumi manastira Tvrdoš Vranac 2007 (Tvrdošský Vranac aneb o vinných překvapeních), Weißburgunder „Trauben, Liebe und Zeit“ 2007 vinařství Strohmeier (Hrozny, láska a čas ročníku 2007), Cuvée Kambrium 2007 z Dobré Vinice (Chřestění do rytmu VŘSR), Champagne A.R. Lenoble Grand Cru Blanc de Blancs 2000 (Bublinková potěšení Drappier a Lenoble), Domaine des Corbillières Touraine Blanc Justine Barbou 2008 (Nádherný mladý Sauvignon z Touraine), Domaine François Crochet Sancerre Rosé 2008 (Růžové přivolávání jara), Domaine de la Garrene 2008 (Kyselý králíček Burgundska 2008), Lucien Albrecht Crémant d’Alsace Riesling Brut (Jeden ryzlink tichý a druhý bublavý), Alex Gambal Bourgogne Pinot Noir 2007 „Cuvée Les Deux Papis“ (Chutné burgundské a moravská frankovka), Grüner Veltliner 2008 Alte Reben Weelfel vinařství Wimmer-Czerny (Vánoce s veltlínem ze starých keřů) a mnoho dalších…
Opakující se témata
Tak trochu smutné je, že tématem, o kterém jsem tu psal něco skoro nejčastěji, jsou vinné podvody. A z velké části u nás. Věnoval jsem se jim třeba v zápiscích Blbá nálada z vinných podvodů, Něco málo o falešných vínech, Pravé, falešné a Palmer jak z 19. století, O zrušené pokutě a ověřování pravosti vín, Templářský průšvih plný emocí a hrdosti či Různé šarže a lahvování aneb z Velkých Pavlovic na Slovensko.
Taky jsem se tu několikrát dostal k tématu vinných nadšenců a vínopsavců, různých úchylek v téhle skupině konzumentů vína a historek ze života. Například v zápisku Mých deset pravd vinného nadšence (a s ním trochu souvisejícím Boření vinných mýtů), Historka s Lafitem, Co víno dalo a vzalo, Proč jim to víno neomlátím o hlavu?, Burgundské zastavení aneb ochutnávka slušně, Psaní o víně aneb komentujte!, Pinot z Maranges a něco o sklenkách, Krátké zamyšlení nad „vadnými“ lahvemi, Vypijete více vína z velké sklenice?, Italská párty a malé víno lepší velkého, Za stolečkem pro hospic.
Restaurace
Ne že bych letos nechodil po restauracích, ale často šlo o sázky na jistotu a místa, o kterých jsem se tu už zmiňoval dříve (Na Kopci, za všechny). Ale pár objevů a míst, kam bych se rád vrátil (či vracím), přeci jen mám a o některých se nejspíš ještě zmíním. O tom největším kulturně-gastronomickém zážitku pak budu psát určitě, byť jeho opakování je asi nereálné. Mezi největší objevy se zařadil jeden podnik z Vídně, o kterém jsem se rozepsal v článku Vídeňská zážitková gastronomie – Mraz & Sohn, ale ve stejném městě bych rád znovu zašel i na řízeček - Souboj vídeňských řízků – tele vs. vepř!. Pravidelně se chodím nabaštit do podniku Las Adelitas, psal jsem o něm v Scuk v Las Adelitas. A dost příjemné překvapení byla restaurace v mém rodném městě popsaná v článku Argentinsko-francouzská kráska a Strom života.
Degustace a vinné trendy v mé sklence
V průběhu roku jsem se začal mnohem více zajímat o vína z Maďarska a psal o nich hned několikrát, nejvíce v reportážích z degustací Maďarský desetiboj ve Viničním altánu, 15x Maďarsko – od Olaszrizlingu po Bikavér a Příběh o zkapalnění kopce Somló, ale třeba i v případě jednotlivých a hodně povedených lahví v zápiscích Dva báječné pinoty – Maďarsko vs. Burgundsko, Dvě mladé červené krásky nebo Frankovka z Villány. A také jsem si znovu opakovaně ověřil, jak fantastické víno je sherry a nakolik mi vyhovuje. Psal jsem o tom v zápiscích Od Fino po Oloroso – dvanáct podob sherry a Sherry suchá nepochopená i sladce omamná. A tak trochu jsem se věnoval sortimentu z běžných obchodů (a chtěl bych víc, viz Vinná mapa supermarketů I. – Idea), vlastně z nutnosti na letním táboře - Mléčná benzínka a zbylá vína chlazená v potoce. Jo a taky jsem začal pravidelně chodit do jednoho skutečného vinného sklípku, který se otevřel v centru Prahy - Tip na fajn odpoledne v srdci Prahy.
Tradicí se stala ochutnávka pinotů z Čech a Moravy po pěti letech jejich zrání, letos rozdělená na dvě části - Pinot Noir z Čech a Moravy 2005 – část I., Pinot Noir z Čech a Moravy 2005 – část II. A další odrůdové ochutnávky najdete v zápisku 18x Rulandské bílé ve slepé ochutnávce, Německý ryzlink osmkrát jinak, Německo, Čechy, Morava… 1+4x3+3 ryzlinků!, Ryzlinky a báječné české kozí sýry, Parádní Chenin Blanc a prokletí ochutnávek, O slepé jistotě nad báječnými pinoty, O pití saké nad devíti vzorky či Válka klonů aneb jméno odrůdy nestačí.
Podařilo se mi absolvovat sérii zajímavých ochutnávek přímo s vinaři či jinými zástupci vinařství, o některých jsem ještě ani nestihl napsat a nejméně u dvou to musím napravit. Totální pocitovka, která nakonec ani neskončila popisem vín, je Domaine Weinbach (nejen) pro fotografy. Vínům už jsem se normálně věnoval v Hvězdné nebe v Chile – Altair a Sideral, Vinařství Flajšinger a jejich „jiný“ přístup, Hans Czerny a přehlídka pochoutek z Wagramu, Benátská vína rozšiřovala obzory v Praze, Dobrá (a leckdy skvělá) vinice či Reprezentativní desítka vín z Tanzbergu. Ale bylo toho mnohem víc, třeba zápisky Markuzziho přehlídka vín Itálie, Južnoslovenská vinohradnícka oblasť aneb nejen Strekov 1075, Slaný & Mělník: Čechy do toho!, Mladá vína s pěkným výhledem, Mladé i vyzrálé Ryzlinky a Pinoty od Rýna (J.B. Becker), Egon Müller na Mosele a Slovensku, Autenticky, mladě a pouze z hroznů (Autentisté), Den s destiláty… i k večeři místo vína, Vinař roku 2010 s mistry vína, Zahradní slavnost jiných vín, Reisten ročník 2009 a projekt L-G-L, Válka klonů aneb jméno odrůdy nestačí (Castello Banfi), A přišla Domina s velkýma… strmými svahy (Weingut Werner Höfling), Předfyloxerové emoce s Champagne Tarlant, Svaté vítězství na degustaci Templářský sklepů a nakonec Před dubem za dubem nikdo nesmí stát (Dva duby).
Ale těch ochutnávek bylo více a i když bez vinařů, tak bych na leckteré nerad zapomněl, třeba tu ze zápisku Pfingstberg vůni, chutí, obrazem i hmatem, Degustační narozeniny v košířském sklípku, Velká vína severní a jižní Rhôny, Večer s neobvyklou kráskou Oxanou a ostatně i Galadegustace Prague Wine Weeku 2010, Den otevřeného skladu u Neubauerů a Průlet galadegustací Kupmeto se dvěma objevy.
Uf, další náročný rok za námi. Co asi přinese ten příští? Jak tak koukám na články výše, tak děsně těkám, měl bych se konečně něčemu začít věnovat pořádně. Vzhledem k tomu, kolik se jich dostalo do výběru top zážitků roku, tak se nabízí šampaňské a bubliny obecně (manželka by z takové specializace byla myslím též nadšena), ale pohled na zůstatek na účtu tak nějak říká, že by to nebyl dobrý nápad…
Předchozí ročníkové rekapitulace najdete v zápisích Objevy ročníku 2009 aneb výběr z jižního svahu a Objevy ročníku 2008 aneb malá rekapitulace.
