pátek 14. ledna 2011

Parádní červené z pozemku číslo 43

miolo_lote_43_2002Jak si lépe připravit zásobu energie na náročný víkend než lahví pořádného červeného a kusem polosyrového hovězího? :-) Z archivu jsem vylovil láhev Lote 43 ročníku 2002, top produktu vinařství Miolo. Jde o  jakousi vlajkovou loď brazilského vinařství původem v oblasti Vale dos Vinhedos, toto víno v šestilitrové lahvi a dřevěném boxu je (či alespoň bývalo) součástí daru významným návštěvám, jednu vlastní například bývalý prezident ČR Václav Havel. Jméno pochází, pokud si dobře pamatuji, z čísla pozemku, který získal zakladatel vinařství, když se přistěhoval do Brazílie z Itálie. O vinařství jsem tu zmiňoval u dvou jejich dalších „bordó směsek“ (ano, i Lote 43 je klasické spojení Cabernetu Sauvignon s Merlotem, nic originálního) v článcích Projekt RAR 2002 a Pepíkova bordó směska z Brazílie, v obou případech hlavně odkazoval na web dovozce, který má všechny informace pěkně zpracované a ostatně i k Lote tohoto ročníku je na něm kvanta čtení. Takže mi zbývají jen vlastní degustační poznámky…

Velmi temná a prakticky neprůhledná barva, na okrajích již trochu naoranžověle nazrálá. Výrazná, efektní, temně ovocitá vůně hodně zralého ovoce. Komplexita získaná tóny zrání v lahvi, grafit, živočišnost, dřevité tóny a „bordeauxský“ styl barikování, použití sudů z USA bych si netipnul. Velmi pěkné, vrstevnaté, seriózní, spíše projev výborných chladnějších starosvětských vín než nějaké horké moderny z USA či Chile. V chuti suché, čisté, stále pěkně čerstvě ovocité, středně plné (i alkohol je příjemných 12.5%), vyvážené, úžasně šťavnaté s poměrně hodně výraznou kyselinou, i díky tomu bezvadně pitelné, výborná struktura, tříslo znatelné ale již z většiny uhlazené, hodně dobrá délka. Parádní víno ve skvělé kondici, za které by se nemuselo stydět leckteré Cru Classé z Bordeaux. Před čtyřmi lety jsem za něj dal pět stovek a trpěl u toho jak zvíře, ale šlo o dobrou investici :-)

kusy_hoveziho
I maso se vyvedlo, byť šlo o náš první pokus se Sous Vide ve vodní lázni za kontrolované teploty. Nejdříve naložené přes noc v lednici a pak pár hodin při 54°C, na závěr z obou stran zprudka opečené. Zvládne kdokoliv a to maso je udělané krásně rovnoměrně všude, žádná část moc nebo málo. Myslím, že si na tenhle způsob přípravy zvyknu, a začínám se těšit na další experimenty :-) Mise splněna, zásoba energie byla jídlem i vínem vytvořena k mé plné spokojenosti :-)

Komentáře používají Disqus