Tolik vína a tak málo času – nové vinné obzory

Jeden můj kamarád, obrovský vinný nadšenec žijící v Japonsku, se mi několikrát zmiňoval, jak neuvěřitelná záležitost jsou kvalitní vyzrálé Sémillony z Austrálie. Že je všichni pijí mladé, v jejich jednoduché podobě (případně v různých mixech hlavně se Sauvignonem v Bordeaux i na dalších místech), ale jak po mnoha letech (6+) začnou procházet jakousi metamorfózou, měnit se, zahazovat přímočarou citrusovost a nabírat nových rozměrů, neuvěřitelných aromat a chutí. A že díky kyselinám a vůbec celkovému stylu by mne přesně tahle vína bavila a sedla mi. Tak jsem pokyvoval hlavou a vypouštěl to z hlavy, protože sehnat taková vína tu prostě nešlo, do Austrálie jsem se nechystal a navíc měl svých vinných objevů dost a dost. Včera ale onen kamarád dorazil na návštěvu a dovezl láhev, jakýmsi zázrakem objevenou v letištním obchodě v počtu jeden kus, skoro jako by to bylo znamení. Šlo o Tyrrell's Vat 1 Hunter Semillon 1998, jeden z údajně vůbec nejoslavovanějších Semillonů v jeho skvělém ročníku. Asi není nejlepší začít prozkoumávat určitý styl vína jeho etalonem kvality, ale čert to vem. Těšil jsem se na příjemné překvapení, byl nabuzen a neočekával nic menšího, než další vinné prozření, které významně ovlivní můj pohled na svět vína :-) A víte co? Vlastně se dočkal.

O co jde? Jak už řečeno výše, tak je to stoprocentní Semillon bez přídavku jiné odrůdy. Po fermentaci hroznů za relativně nízkých teplot si víno pobylo jen chvilku na kvasnicích a šlo rychle do lahví, nikdy nevidělo dřevěný sud (ani při fermentaci, ani při zrání). Navíc má jen 10.5% alkoholu a skoro žádný zbytkový cukr, na první pohled je to tedy víno spíše na rychlé vypití „jen tak“. Že půjde o něco víc naznačuje původ hroznů ze starých pravokořenných výsadeb v nejlepších místech Hunters Valley, některé keře jsou až z roku 1900, ale nic víc. Jenže se teď prodává i ročník 1998, který se teprve dostává do své nejlepší kondice, i ročníky mnohem starší… co to?

Ta láhev včera po otevření zavoněla limetkově, relativně přímě a sevřeně, ale rychle se začala měnit. Po pár desítkách minut začalo dominovat křísnutí křemenem, kouřově-minerální efektní vůně. Chuť byla spíše lehčí, čistá, krásně pitelná, vrstevnatá. Po hodině se najednou začalo aroma dále měnit a dostat víno naslepo, tak si tipnu docela mladé silně barikované víno nejisté odrůdy, dost možná Chardonnay. Vonělo prostě jako výrazně toastované sudy. A pokračovalo to dál, ono jasně zřetelné zrání v bariku stále hrálo prim, ale přidávala se elegance, další vrstvy, máslo, pražené mandle, nějaká koření a tóny ne nepodobné „petroleji“ u ryzlinků. Prostě si představte mladé hodně dobré barikované bílé burgundské namixované se zralejším, jako troud suchým, ryzlinkem. Jenže je to Semillon, 13 let starý, nebarikovaný, s deseti procenty alkoholu. Navíc chutná krásně, čistě, řízně, minerálně, lehce ale dlouze, elegantně, prostě velké víno se vším všudy.

A tak si říkám, kolik dalších překvapení mne ještě čeká v letech následujících. U téhle lahve bych se vsadil o cokoliv, že jde o masivně barikované víno. Náznak tohoto projevu jsem zažil už dříve i u nebarikovaných vín třeba z Moravy, ale nikdy ne v takovémhle rozměru. Navíc by to víno mělo být, dle takových těch klasických pouček, spíše za zenitem. Svět vína je obrovský a očividně mne v něm čekají ještě spousty překvapení. Doufám, že hodně z nich bude takhle zajímavých :-)