Nedávno mi přišel email od jakéhosi Francouze, který bude projíždět skrze ČR: „Bonjour, de retour de Prague, je souhaite acheter des bouteilles des viticulteurs suivants (à garder en cave): Bettina Lobkowicz, Jozka Valihrach, vinarstvi Reisten, Mikrosvin Mikulov. Pouvez-vous m'aider?“ Vidíte to, dostáváme se na vinařskou mapu, i frantíci už o nás vědí! :o) U příležitosti této slavné události jsem otevřel láhev od jednoho z výše uvedených vinařství. Zde bych si zase dovolil volně citovat kamarádku. „Dostala jsem jako dárek Chardonnay z Moravy s fakt strašnou vinětou, ale to víno bylo skvělý.“. Ano, tušíte správně, jako dárek obdržela víno od Jožky Valihracha.
O tomhle vinařství se asi nemá smysl moc rozepisovat, protože po jeho dvou vítězstvích v soutěži Vinař roku (psal jsem něco loni) a ceně veřejnosti v letošním Vinaři roku (o podivném vítězi dle odborníku jsem se trochu rozepisoval, na YouTube se pak k tématu objevilo zvláštní video, očividně to někomu fakt leží v žaludku) se o něm psalo všude možně, jeden dlouhý článek mají i oscanovaný na webu. Momentálně je jednou z domácích vinařských hvězd a sympatickou k tomu. Už proto, že na trh neuvádějí jen mladá vína jak je tu zvykem, ale jejich specializací jsou suchá bílá a červená schopná zrát v lahvi, což dokazují jejich prodejem právě už jako lahvově zralých.
Nedávno jsem měl v restauraci k masu sklenku zemské směsi Cabernet Sauvignon+Merlot+Cabernet Franc 2006 a až mne vylekala intenzita černorybízové ovocité vůně. I v chuti to bylo hodně hutné, bohaté a vyzrálé, ale zároveň vyvážené a poměrně elegantní. Domácí červená špička prostě. Domů jsem pak pořídil zemský Cabernet Franc 2006 exclusive, původem ve velkopavlovické obci Krumvíř a vinici Sklenářova Hora, hrozno prý dosáhlo cukernatosti 27°NM. Cabernet Franc není zrovna odrůda, kterou bych čekal na Moravě. Vlastně bych ji, krom několika málo míst kde je opravdu tradiční, skoro nikdy nečekal úplně samostatně, obvykle je větší či (častěji) menší části směsi právě jako u vína výše. Vůbec je to dneska taková „geeky“ odrůda, o čemž jsem psal před rokem a půl.
Víno je v zelené bordó lahvi, s plastovou záklopkou a korkem lepeným z drti s pevnou dvojploškou (tady bych čekal něco lepšího, vzhledem k úrovni obsahu lahve). Vinětu má… svéráznou. Už jsem si na ně ale v podstatě zvyknul :-) Barva granátová, nijak temná, s patrnými známkami zrání v lahvi. Hodně zajímavá komplikovanější aromatika. Sladce ovocité, maliny a ostružiny, přezrálé hrozno (a mírně těkavky, ale sympaticky). K tomu kořenitost do výrazného výluhu všeho možného, hodně povedené. V chuti suché, středně plné, vyzrálé, kulaté a teplejší, ale doplněné kyselinou, vyvážené, efektní, dobře postavené a dlouhé, navíc nijak těžké a bezvadně pitelné. Až do poslední sklenky se trápím klasickým „co mi tohle jen připomíná“, je tam série moc zajímavých aromat které ve víně nenacházím příliš často, až přicházím na podzimní marmeládu z jeřabin. A k tomu vyloženě drobný náznak liščiny, „pachu“ u vína z Vitis labrusca a jejích kříženců, ale vůbec to nemyslím špatně, v tom celku je to hodně zajímavé. Prostě a jednoduše jsem se s tím vínem skvěle bavil, ani jedna sklenka nenudila. A za taková vína se platí, v tomto konkrétním případě ke čtyřem stovkám. Ročník 2007 Cabernetu Franc mají v bariku a účtují si ještě víc, mám nutkání láhev vyzkoušet…
