David Clark totiž také bloguje, byť tvrdí, že návštěvnost zvyšuje jeho matka a chodí tam jen pár lidí :-) Na svých webových stránkách uvádí kvanta technických detailů k jednotlivým vínům, vlastně skoro všechno co k nim má. Netají se ani tím, o kolik třeba docukřil (naposledy v ročníku 2007, později už to nedělal). Uvádí dokonce přesně kdy, proti čemu, čím a kolik vinice stříkal (vše bio postřiky, samozřejmě). A především v sobě nezapře automobilového technika a vyrábí si všemožné speciální hračičky, které mu mají umožnit ošetřovat keře či zpracovávat hrozny a víno ve sklepě šetrněji, snadněji či pohodlněji. Krom různých drobností má dva zásadní projekty.
Pro lahvování ročníků 2008 si vybudoval vlastní plnící linku, protože to co jde běžně pořídit mu přišlo zbytečně drahé a nedostatečně šetrné. Jak to funguje technicky si můžete přečíst na blogu, není potřeba žádná pumpa a hlavně se lahve napouští pomalu a odspodu. Viz i video.
Druhým projektem je lehké a spolehlivé viniční vozítko, ze kterého by bylo možné pohodlně pracovat na keřích. S tím už se dostal k modelu č. 3, který prý možná chvilku vydrží. Oproti těm předchozím má krom baterií i solární pohon a je stabilnější. Na blogu zase nejdete fotku a nějaké detaily. Video níže mne vyloženě nadchlo :-)
Bohužel produkce Davida Clarka je dost malá, od jednotlivých vín to je třeba i jen jeden či dva sudy. Jiných má víc, ale stále sudů jen šest či osm. Tím pádem se jeho vína blbě shání, byť ceny nějak tragické nejsou. Povedlo se mi získat degustační set ročníku 2007 (bohužel bez Morey-Saint-Denis, kterého byl právě jen jeden sud, 307 lahví) se třemi víny v Holandsku, kde je jeden bezva dovozce (a wine blogger, kterého pravidelně sleduji) zaměřující se na různé zajímavé producenty. Sice to původně nechtěl prodat, že má ta vína pro nadšence u nich doma, ale kamarádka žijící trvale v Amsterdamu zákeřně jeden set zakoupila (za 55€) a pak mi dovezla. A včera jsem všechny tři lahve otevřel vedle sebe pro srovnání…
Všechna vína Domaine David Clark byla v těžší klasické burgundské lahvi, s tlustou kovovou záklopkou a kvalitním korkem s potiskem konkrétního vína i ročníku. A to prosím i u toho úplně základního vína, prostě bez kompromisů. Pravda, zadní viněta je univerzální pro celé vinařství, a i uváděný alkohol mi přijde trochu podezřelý – všude má napsáno 13%, byť na webu je ke každému vínu jiné číslo (a bližší dvanácti).
Bourgogne-Passetoutgrains 2007 pochází z vinic Au Pelson (pro Gamay) a Corvée Creunille společně s En Bollery (pro Pinot Noir). Ten rok produkce 2255 lahví, celkem osm sudů ale všechny starší. Barva rubínová s fialovým nádechem. Na úvod trochu sevřenější ale zajímavá aromatika, trpčí třešňová ovocitost, mírně živočišný tón, lehce kořenitost, na první očich napovídá tvrdší víno. V chuti suché, pěkně ovocité, tvrdší, čisté, hezky postavené a velmi dobře pitelné, dobré delší sladce ovocité doznívání. Postupem času vůně trochu tmavne a je jakoby hutnější, přichází sušené ovoce jako třeba brusinky a zvýrazňuje se vliv Gamay. Když jsem se k vínu vrátil po posledním vzorku (1er Cru Vosne-Romanée od prestižního producenta), přišlo mi opravdu hodně hravé, mnohem ovocitější a živější než předtím. Trochu mi to připomnělo některá vína od mé oblíbené Domaine de Vissoux z Beaujolais. Každopádně jsem si k tomuhle vínu napsal kvanta poznámek a na to, o jak jednoduchou a skromnou apelaci jde, mne fakt strašně bavilo.
Bourgogne 2007 je už čistý Pinot Noir z vinice Au Pelson, celkem 1919 lahví, použit jeden nový sud od firmy DAMY (Allier, střední toastování) a šest dalších sudů plněných podruhé, potřetí čí počtvrté. Pěkná rubínová barva. Hodně příjemná aromatika, tmavší peckoviná, mix třešní a švestek, prostě takové klasické pinotové ovoce. Tohle si nejde splést. Docela efektní, vrstevnatější a dost pěkné, nad rámcem běžného projevu apelace. Suché, dobře postavené, pěkné tříslo, kyseliny, sladší delší ovocný dojezd. Trochu tvrdší styl vína, ale vyvážené, velmi dobře pitelné. Líbí se mi.
A na závěr Côte-de-Nuits-Villages 2007, opět čistý Pinot z vinice Les Créoles u obce Brochon (na Route des Grand Crus mezi poněkud slavnějšími obcemi Gevrey-Chambertin a Fixin). Produkce 1928 lahví, sudy použity stejně jako u Bourgogne. O trochu tmavší barva a také hutnější vůně, sevřenější, ovocitá, velmi mladá. V chuti takové přísné, tvrdší. O něco hutnější než předchozí vzorky, dobrá stavba, mineralita, pevný základ ovoce a kyselin, slušná délka. Pocitově ještě nepřipravené k pití a mělo by ležet, ale dost dobré.
Jinak řečeno – byl to moc fajn večer! Který dokázal, že „obyčejné“ Bourgogne může být neobyčejně příjemné víno. Tahle vína možná nebylo nějak vyloženě elegantní, nebyla „velká“, ale zatraceně dobře se pila a vůbec jsem z nich měl moc dobrý pocit. Nelze než přát vinaři hodně štěstí a snad časem našetří i na nějaký ten premiérový řádek vinice :-)
