Měl jsem jedno takové období, už docela hodně let zpátky, kdy byl vyloženě nadšen z vín „obludek“. Prostě si užíval různá brutálně alkoholická a nadubovaná Carmenére z Chile a jim podobná, nabízela totiž velmi jednoduše docela dost. A v té době se mým velkým oblíbencem stal ReDark, tenkrát ještě na Merlotu postavené červené z Bulharska, mohutné temné pití, ke kterému seděla i ďábelská černá viněta s rudým nápisem. Pak se tohle víno ale docela zhoršilo a z regálů prodejce zmizela i nabídka jeho levnějších bratříčků. Což se před pár týdny zase obrátilo a u VÍNO & spol, ke kterému jsem tenkrát chodil, se vína znovu zjevila. Pár kousků jsem zakoupil (ReDark mezi nimi nebyl, u něj stále s novým dovozem váhají), abych si osvěžil vzpomínky. A i jednu novinku do košíku přihodil. Takže dneska to bude vinařství Damianitza, naším cílem je Thrácká nížina :-)
Damianitza je u nás asi nejznámnější bulharským vinařstvím, tedy pokud je řeč o dobrých vínech :-) Nejvíc se tu prodávala řada „No Man’s land” (v základní i lepší „Gold” kategori) “, která hrála na city produkcí v pruhu čisté přírody na jižní hranici Bulharska, ale zároveň hranici mezi socialismem a kapitalismem. Možná si vzpomínáte na lahve s visačkami, symbolikou ostnatého drátu a tak. Samotné vinařství sice vzniklo v roce 1940, ale moderní historie se začíná psát až po roce 1997, kdy bylo privatizováno. Dneska produkuje k 1.5 milionům litrů vína typickou moderní technologií, a to jak v kategoriích vín vyloženě spotřebních, tak i v „butikových“ šaržích různých specialit. Na trhu v Bulharsku je to jeden z nejvýznamnějších hráčů.
No Man's Land Red 2009 je základní červené jejich hlavní řady vín, směs odrůd Merlot a Cabernet sauvignon připravená čistě v nerezu, na docela vysokých 13.5% alkoholu. Zelená láhev bordó tvaru se šroubovým uzávěrem. Temná pěkná barva a poměrně výrazná ovocitá aromatika, tmavé ovoce do takového až moštového čerstvého projevu. V chuti plnosti dodává decentní zbytek cukru, ale víno je suché, ovocité, je tam nějaké tříslo, alkohol, celkově ovšem hodně jednoduše postavené. Slušně pitelné, nemá to takový ten klasický supermarketový průmyslový štych, a na zahradu ke grilu proč ne. Cena 130,- Kč.
Uniqato Melnik 2007 pochází z řady vín, která má prezentovat málo známé a tradiční odrůdy Bulharska, v tomto případě tedy Melnik (Široka melniška loza, pojmenována podle oblasti kde se nejvíce pěstuje). Vyrobené šarže už nejsou nějak obrovské, v tomto případě 33591 lahvi. Víno bylo školeno v bulharských a francouzských barrique sudech, asi 7 – 8 měsíců, a lahvováno bez filtrace. Klasická bordó láhev, tentokrát už s běžným korkem, a jednoduchá viněta. Tmavě granátová barva. Výrazné, efektní ovocité aroma doplněné sudem a trochou kouře, na první přivonění připomíná některé nadubované kousky z Rakouska. Aromatika je trochu „chladnější“ (ovoce není přezrálé, ale svěžejší, pěkné), vrstevnatá, působí to na mne velmi dobře. V chuti suché, dobré kyseliny a tříslo, tmavé ovoce, dřevo, pryskyřice, slušná délka. Dost sympatické vyvážené pití, jen tedy naslepo bych opravdu směřoval spíš někam do Burgenlandu. Za 238,- Kč to ale považuji za hodně povedený nákup.
No Man's Land Kometa 2008 je top produktem řady (ReDark je pozicován jako superprémiový kousek samostatně), směska 75% Merot a 25% Cabernet sauvignon ze starších (40+ let) keřů školená deset měsíců ve francouzských dubových sudech objemu 225l a 500l. Na první pohled zaujme efektní viněta na zkosené lahvi (kovová záklopka, plný kvalitní korek), navíc jsem se tam dočetl i datum sběru jednotlivých odrůd a že mám láhev č. 44 z celkových 7262. Samotná prázdná láhev váží tolik, co ty běžné když jsou plné (tj. zhruba 1.3Kg – vzpomínáte na zápisek Težká hlava z těžkých lahví?). Temná barva. Výrazné a efektní ve vůni, hutnější, komplikovanější ovocité, k tomu dost výrazně dřevo. Mladé, ale už teď pěkné. V chuti výborně postavené, strukturované červené. Kyseliny, třísloviny, ovoce… vše je na svém místě. Jasně, je to takový „bordó“ styl nedávných let, naslepo podobné záležitosti už ani nejde zařazovat, ale dost povedený. Na mne poněkud přestřelené, obludovité, až moc hutné, ale díky stavbě by mohlo docela slušně zrát, se dřevem se postupně poprat, a zda se to dostane od téhle nabušenosti i k nějakým sofistikovanějším projevům by mne docela zajímalo. Za 339,- Kč opět dobrý nákup.
Ještě mi v chladničce zbývá No Man's Land Red ve vyšší „Gold“ kategorii, ale i předchozí tři vína mne docela přesvědčila, že Damianitza stále umí a jejich vín se netřeba bát, byť to není žádný malý rodinný podnik. Asi nejvíc mne bavil Melnik, byť tedy nic vyloženě „unikátního“ jsem v jeho projevu nepozoroval. Možná bych jich musel nejprve vypít dalších pár desítek od různých producentů :o)
