Rukověť degustátorova z roku 1935

„Ochutnávání vína, prováděno jako zaměstnání, jest těžkou, vyčerpávající prací, která jest mnohem více než bezmyšlenkovité pití. Paměť jest při něm velmi důležitá, jelikož při ochutnávání určitého vína srovnáváme je – buď vědomě či nevědomky – s víny již dříve posuzovanými. Musí si tedy ochutnávající hluboce vštípiti v paměť charaktery vín, jejich vůni, chuť, barvu atd. Ne každý jest povolán k tomuto zaměstnání, k němuž náleží přirození nadání, které se zlepšuje a upevňuje dlouholetou praxí. Smysly je třeba udržovati ve stálém cviku a chrániti je před škodlivými účinky silně kořeněných jídel, nemírného kouření atd. Ochutnavač nesmí také zvyknouti určitému druhu vína, ať již lepšího nebo podřadnějšího, neboť by vzniklo nebezpečí, že k němu bude vědomě či nevědomě ochutnávaná vína přirovnávati.“

Úryvek pochází z knihy Naše víno, kterou v roce 1935 vydal Ústřední svaz čs. vinařů v Brně. Zatím jsem se (díky, Dušane!) dostal jen ke třem stránkám viz níže, které pojednávají o složitém oboru degustace vína. Ale jak se blíží depresivní čas podzimních plískanic (včera jsem zahájil pracovní týden kolapsem počítače a přišel i o dva rozpracované články, arghhh!), docela by se mi líbilo tuhle knížku projet pěkně celou. Poznámka o zvyknutí si na určitý druh vín je, při dnešním oblíbeném srovnávání každého pinotu s Burgundskem a cabernetu s Bordeaux, trefou do černého :-) Vůbec je zajímavé pohlednout do minulosti, co se tenkrát řešilo jako zásadní témata. Autentičnost / naturálnost vín jako dnes? Ani moc ne, ale třeba téma „poctivosti“, ve smyslu vín nepančovaných vodou a nedobarvených, už je tu hezky dlouho, viz i některé další zápisky z vinné historie.

Pro zájemce: Staré ceníky vína a nabídky restaurací | Historická vinná ročenka od Lobkowiczů | Kniha o Bordeaux z roku 1846 | Točení se ve vinných kruzích | V Bordeaux se vůbec nic nezměnilo