Jestli je někdo tradičním producentem bio vín na našem trhu, pak je to určitě Josef Abrle (Pollau) z Pavlova. Tento víkend se mi dostala do rukou hned ve dvou variantách jeho Pálava, suchá zemská a pak slámové víno. U jeho suchých pálav jsem si dříve nikdy na zadek nesedl, ale vždy šlo o dost slušné víno. Tentokrát ale byl nadšen. Pálava 2008 zemské (šarže 2) vyzrála na horní hranici cukernatosti výběr z hroznů a těsně pod výběr z bobulí, prokvašena však byla do sucha a alkohol je tedy vysokých 14.8%. Trochu mne to předem vyděsilo, ale zbytečně. Klasická protáhlá láhev, plastová záklopka a kratší korek z drti s pevnou dvouploškou. Z viněty se dozvíme krom cukernatosti i obsah kyselin 7.7g/l a původ ve viniční trati Slunný vrch v Pavlově. Barva vína hlubší zlatá s až měděným nádechem, napovídá delšímu ležení na slupkách. A taky že ano.
Tak trochu „oranžové víno“ potvrzuje i intenzivní bohatá vůně, ve které je kontakt se slupkami velmi patrný, sladší květinová, k tomu med a bylinky, citrusová linka červeného pomeranče, hodně fajn. V chuti suché, silné, zásadní part hraje alkohol, teplé, delší, trochu kořenité a s bonusem v podobě nějaké té třísloviny. Díky vyšší kyselině stále působí poměrně svěže a alkohol vlastně narušuje harmonii jen lehce, první dojem byl tak trochu „fortifikovaný portugalský Moscatel de Setúbal bez cukru“ :-) Hodně mne to bavilo a návštěva (ne z kategorie vinných nadšenců) byla velmi zklamaná, když víno došlo. Za cenu pohybující se někde mezi 100 – 120,- Kč je to až neuvěřitelně zajímavé pití, byť možná vyžaduje trochu otevřenější mysl (i oproti jiným vínům od Abrleho) a ochotu přijmout trochu „jiný“ pohled na tuhle odrůdu. Docela by mne zajímalo, zda vinař tuto Pálavu vůbec zkoušel nechat zatřídit jako výběr, nebo se rovnou preventivně obrátil ke kategorii „zemské“, protože by s ní měla komise asi trochu problém.
Ze Slunného vrchu pochází i druhý vzorek, kterým je Pálava 2009 slámová, sladké víno se zbytkovým cukrem 160 g/l. Opět výrazná zlatá barva. Intenzivní, efektní sladká vůně, výrazná, bohatá, opět ležení na slupkách, sladké květinové tóny, lehce kdoule a jablka. V chuti sladké a plné, výrazné, kořenité, dlouhé, kyselina tu bojuje se ctí, víno nepůsobí ulepeně a láka k dalším douškům, dobře postavené. Fakt pěkný slaďák. Baleno v lahvi 0.375, ale cena mi nějak unikla a nedaří se mi ji teď narychlo dohledat. Každopádně na mne vypadlo, že víno letos vyhrálo na 8. ročníku soutěže Svátky jara pořádané v Českém centru v Paříži a taky si odneslo zlatou z IceWine du Monde 2011. Vlastně mne těší, že takhle uspělo bio víno, další důkaz že mohou být i úplně „normální“ (protože neobvyklé věci na soutěžích zrovna moc úspěchů neslaví), jen přívětivější k přírodě kde vznikají.
