Z ČR bílé, červené z Bordeaux. A nebo taky klidně naopak :-) Je to přes rok, co jsem tu psal o modrém portugalu vinařství Georgios Ilias. A tenkrát si ho dost pochvaloval. Od té doby moc jeho vín neměl a teď se mi, zase na fajn večeři, dostal do rukou Modrý portugal 2007, jehož (bio)hrozny dozrály k výběru z hroznů. Aromaticky výraznější, již naleželé ale stále hodně pěkně sladce až trochu přezrále ovocité, višně, s poměrně dost znatelnou živočišnou linkou (už někde na pomezí toho, co by při nějakém soutěžním hodnocení mohlo být považováno za příliš znatelnou brett nákazu, ale nějak mne nerušilo) a pěkným vlivem dřeva. V chuti plnější, opět zrale ovocité a trochu živočišněji divoké, dobrá kyselina ale primární dojem uhlazenější sladší ovocitost. To všechno navíc sympaticky dlouhé, vyvážené, dobře pitelné. Dost příjemné, poradilo si i s výraznějším masem. Pak že portugal je obyčejné jednoduché pití a navíc nepříliš dobře zraje :-)
Součástí nedávné zavážky Bordeaux ročníku 2008 bylo i jedno bílé víno (další bílé co kupuji, „G“ de Guiraud, přichází na trh a je dodáváno dříve), Caillou Blanc od mého oblíbeného producenta ze Saint-Julienu, Château Talbot (viz třebas zde, psal jsem o jejich červených několikrát). Apelačně je zařazeno jako základní Bordeaux Blanc AOC. Dědeček současného majitele vinařství prý zbožňoval bílá vína a byl jedním z prvních, kdo v Médocu vysadil (v současnosti takhle mají 5ha) odrůdy pro ně vhodné. Dneska je Caillou Blanc považováno za jedno z tamních nejlepších bílých, byť tedy Parker doporučuje vypít jej do 2 – 4 let. Čímž mne uklidnil, že láhev jako neotevírám příliš brzy :-) Víno je postaveno na odrůdě Sauvignon Blanc s větším (do 20%, dle ročníku) či menším podílem Sémillonu, školeno v nových i použitých barrique sudech za občasného promíchávání kalů. Zelená bordó láhev, silnější kovová záklopka, plný kvalitní korek.
Barva fajn zlatá, velmi pěkná. A aromatika pak úchvatná. Víno jsem postupně pil několik dní a sledoval (velmi pomalé) změny. Hutnější ovocitost, přezrálý angrešt, výrazné minerální křísnutí křemenem, kouřovost. V chuti suché, čisté, svěží a citrusově šťavnaté (kyseliny prostě a jednoduše parádní), minerální. Nijak zvlášť plné, ale po svěžím úvodním nástupu přichází dlouhý ovocitý střed chuti a pak především ona mineralita v delším doznívání. Ve víně se parádně mísí taková ta osvěžující sauvignonová „zelenost“ s ananasem a vůbec sladkým tropickým ovocem, je to expresivní, zajímavé. Takhle mohou exotické ovocné tóny taky vypadat, nejen jako ty polofalešné co najdete v každém druhém víně připraveném patřičnou technologií :-) Moc mne to bavilo. Nějak jsem měl dojem, že v En Primeur stálo do tří stovek. Pohled do faktur a zjištění, že to byla spíš pětistovka, mi radost trochu zkalilo. Každopádně parádní bílé, pro druhou láhev musím vymyslet nějakou adekvátní příležitost.
