Nedávno jsme doma přechutnávali sérii červených vín různých oblastí a stylů, již jsem se zmiňoval o zajímavém Španělsku a dneska zkusím odhrnout pár dalších poznámek. Padl kupříkladu jeden můj oblíbený Madiran v již trochu starším ročníku. U Château Bouscassé 1997 Vieilles Vignes mám po prvním přivonění, při otevírání lahví předem, poznámku „k breku krásné“. To se mi tak občas stává :-) Pozdější poznámky už jsou čisté technikálie… intenzivní, naleželé, mocné. Ovocitost, divokost, kořenitost, dřevo, efektní živočišné odbočky. Jako vždy své, nekontrolovaně svérázné. Suché a silné v chuti, působí poměrně plně (při pouhých 12.5% alkoholu), již naleželé ale s vysušující tříslovinou, trochu zvláštní struktura, hodně dlouhé. Temné, komplexní, divoké, živočišné (až k hranici, kdy by to už někdo mohl považovat za příliš znatelnou brett vadu). Pro mne, byť nešlo o to nejlepší Bouscassé co jsem kdy pil, víno večera. A lepší než bohužel trochu rozjetý starší bratříček Château Montus 1996, škoda ho. Část účastníků by si ovšem jako top vybrala spíše jiný vzorek…
Byl by to Sankt Laurent Schafleiten 2009 vinařství Judith Beck z Burgenlandu (bio certifikované), který i mne nadchnul při nedávné cestě do Rakouska, stejně jako další vína tohoto podniku (musím sepsat víc, až bude čas, mají i hodně povedený Pinot Noir). Mladičká fialková barva a podobně mladá sevřenější vůně, šťavnatě peckovinová, „severní“, evokuje tvrdé víno. V chuti suché, čisté, poměrně tvrdé, krásně strukturované, šťavnatě ovocíté, s delší dochutí a kouřovou linkou. Chce čas, při pití z déle otevřené lahve rozkvétá do bohatého komplexního projevu, je postaveno pro běh na delší trať. Vidíte ho, Vavřince… :-) Další odrůda, kterou tu dost lidí bohužel bere jen jako adepta na sudovku (čest výjimkám, opravdu se mu věnuje třeba Jiří Šebela a daří se mu… o návštěvě vinařství, nových vínech i vývoji starších a vůbec sympatickém zážitku bych taky měl něco sepsat, sakra).
Padlo i mladé Bordeaux z ročníku… ehm… řekněme menšího či obtížného :-) Ale zase jsou vína rychle k pití a tolik se nehromadí ve sklepě, to se taky počítá. Château Seguin 2007 (o vinařství jsem psal tu) zaujalo hnedka barvou, která je hodně temná, fialová, až do neprůhledna. Mladé, silnější, temně ovocité ve vůni, černý rybíz, trochu dehet, vypálené dřevo. Suché, tmavě ovocité, tříslo, kyseliny, důrazné a intenzivní, dobrá délka i slušná stavba, slušně se to pije. Sice takové poněkud přeextrahované jako dost sedmiček, pocitově snaha vymlátit z hroznů víc než v nich možná bylo, ale svým (lehce obludným) způsobem poměrně sympatické :-) Každopádně zdaleka ne tak komplexní a zajímavé jako lepší ročníky.
