O vinařství Kikelet jsem se tu zmiňoval už u jejich sladkého kousku a nyní odšpuntoval suché Tokaji Hárslevelű 2008, tedy odrůdu Lipovina, z viniční trati Váti. Prodává (ale na webu nevidím) Vinorum. Malá produkce, nějakých 470 lahví, fermentováno spontánně ve dřevě. Kovová záklopka, celokorek. Barva trochu bledší, aromatika ale vzkazuje spíše pořádnou vyzrálost. Je výrazná, sladší, přezrálé sladké hrozny, medové tóny, kořenitost, broskev, něco dřeva, hutnější. A takové je víno i v chuti. Silnější, hutné (alkohol ale „jen“ 13 %), aromatické, delší. S dostatečnou kyselinou, ale spíše kulatější. Efektní, stále ještě dobře pitelné, zajímavé. Na mne možná až moc obluzující a lehce vlezlé (= běžný konzument a ti, kterým vyhovují aromatická vína, budou spíše nadšeni), ale rozhodně dost dobré.
V 
rámci příprav roséčkového článku pro hospodářky (snažil jsem se přinést i něco trochu jiného než současné všudypřítomné PR texty Vinařského fondu, tak snad se zadařilo; což mi připomíná, že novým šéfem Svazu vinařů se stal Tibor Nyitray) padla i láhev základního vína od Jaroslava Osičky, Modrý Portugal rosé 2011. U těhle Osičků vína nemanipulují, dávají jim prostor, zkouší různé metody jako variace na kachetinskou metodu a tak, většina vín má „něco navíc“ a osobně je považuji za jedno z nejzajímavějších vinařství na Moravě. Ovšem tohle víno je nepůsobí nějak divoce a je myslím univerzálně snadno přístupné. Uzavřeno v čiré lahvi s twintop korkem pod plastovou záklopkou. Pudrová růžová barva. Čerstvá, svěží vůně, jahody v řeckém jogurtu, čisté, přirozené. Suché, lehké, čisté, s krásnou kyselinou a pitelností, trochu zemitější tón, v pozitivním smyslu jednoduché, zahradní růžové.
Při pikniku v parku (vinice na Grébovce vypadá, že mrazy zasažena snad nebyla) se mi ve sklence objevil základní jakostní Modrý Portugal 2008 původem z Vinných sklepů Jiřího Lobkowicze na zámku Mělník, v rámci nějaké akce prodáváno karton asi za tři stovky. Taktéž čirá láhev, plastový špunt. Granátová barva. Trochu divočejší vůně peckovin, tmavší, mandlově peckový tón, mírně podivný „plastovina“ vjem co postupně trochu odvětral. Suché, šťavnaté, tvrdší, dobře pitelné základní čisté červené. Za ty prachy na zahradu dost paráda a i přes čtyři roky věku v hodně dobré kondici.
P.S. Co v tyhle dny doma vaříte, pečete, smažíte? :-) Prague Food Festival jsem letos vynechal a doma si sousvídoval kus hověze. A naprosto ujíždím na slanině z Velké nad Veličkou, co tam produkuje Jan Kružica. Fantastická věc, kterou cpu kam to jen jde :-)
P.P.S. Tahle dvojice obchodů hned vedle sebe mne opravdu pobavila :-)
