Dneska se na úvod ještě vrátím ke včerejšímu zápisku o originalitě a typičnosti. Mám v tomhle směru trochu problém s mým milovaným Pinotem Noir. Chutnám ho poměrně často a snažím se získávat vzorky ze všech oblastí, kde se produkuje ve větším, ale i z různých menších zapomenutých koutů. A trpím jednou vadou, která svým způsobem ubližuje mně i těm vínům. Až příliš vzhlížím k archetypu Burgundska a vím o tom, že někdy místo hledání toho zajímavého a jiného, co na nějakém pinotu je, sklouzávám k téměř až odsudku „no Burgundsko to není“. Čechy jsou možná trochu výjimka, tam jakoby ten místní styl respektuji, ale jinde se srovnání bráním jen hodně těžko. Taková škoda :-) Každopádně dneska odsunu poznámky ke třem lahvím, od Pinot Noir přes Spätburgunder po Rulandské modré :-)
Domaine Harmand-Geoffroy Gevrey-Chambertin 2009 je víno z jedné z nejslavnějších obcí v Burgundsku, od respektovaného producenta (Remington Norman jej ve své knize zařadil mezi top domény Burgundska, ve výtečné knize Jaspera Morisse i pro mne referenčním opusu Clivea Coatese patří mezi ty lepší) který se na ni specializuje. Tohle je jejich základní village, žádná speciální vinice a spíše mix z různých míst v okolí obce. Těžší láhev, tlustá kovová záklopka, kvalitní korek. Hodně hluboká barva, až nezvykle na pinot, ale je to mladé Gevrey hodně teplého ročníku. Mladá, hutnější ovocitá vůně, temná, švestková, divočejší, masitost, uzené tóny. Suché, silné a hutnější i v chuti, sladké ovoce, živější, slušná stavba. Postupem času, víno jsem dopíjel dva dny, se objevila trocha zajímavějších jemnějších aromat a odboček, potřebuje zrát. Ale povětšinou se víno projevovalo poměrně přímočaře, sympaticky, ale na Burgundsko bylo pro mne snad až moc „moderně nabušené“ :-) Což je v tomhle ročníku více tamních vín + i trochu styl vinaře. Dováží Víno Nejedlý, ale vypadá to, že je už vyprodáno.
Weingut Ratzenberger Bacharacher Spätburgunder 2008 je ukázkou pinotu ze středního Porýní od vinaře, který mne opakovaně nadchnul svými ryzlinky. Uloženo v protáhlejší bordó lahvi a uzavřeno skleněným vino-lokem, trochu překvapení. Barva poměrně hodně bledá, již výrazně naleželá. A tak se projevuje i aromatika, víno mi v ledasčem připomínalo nazrálejší chrámecké pinoty. Vůně je chladnější, jemnější, s ovocitostí do sušených brusinek. Suché, čisté v chuti, dobrá kyselina, sušené plody a bylinky, nijak složitý a lehčí styl pinotu se zajímavou železitou linkou v dochuti. Proč ne. V sortimentu Vinonauta.
Vinařství Koráb Rulandské modré 2011 výběr z hroznů z viniční trati Psinky v Boleradicích je další z vín z průřezu jejich sortimentem, který jsem si nedávno pořídil. Víno teprve loňského ročníku, ale již nyní v lahvi a nějaký ten pátek v prodeji. Kovová záklopka, fajn celokorek. Barva nijak hluboká, odrůdu nezastírá. Mladá a čerstvá vůně, něco ovoce do švestek a také celkem výrazné zeleninové tóny držící se po celé tři dny co jsem víno dopíjel. Suché, čisté v chuti, slušná kyselina i délka, působí trochu „seriózněji“ než další jejich mladá vína co jsem teď pil, ale stále poměrně jednoduchá stavba, víno už teď spíše měkčí a uhlazenější a jakoby k pití. Jistě, mělo by asi zrát, jen vůbec netuším, jaký vývoj od tohohle čekat. Se slzou v oku vzpomínám na devítkovou frankovku a další starší vína, od té doby mne snad žádné jejich tolik neoslovilo, přijdou mi trochu jednodušší než dříve, snad až uspěchaná (byť je možné, že z jedenáctek jsem měl doma nějaké dříve lahvované vzorky co stále ještě leží, ale vždy jde o vína s komplet vinětou a vším okolo).
Uf, pár pinotů z minulých týdnů jsem odhrnul už dříve (Alsasko, Chile), dneska další trojka. A další sada vás čeká, bude v ní Jura, Ahr či hodně vyvedený kousek z vinice v pražských Modřanech.
