Blížící se Vánoce jsou v televizi naznačeny zvýšeným počtem reklam na parfémy, společenské hry a spotřební elektroniku. Jo a taky se znovu vrátila „Nené, já nemusim, já už ho vidim!“ reklama na Kofolu, v rámci žánru geniální nadčasové dílo :-) V obchodech se zase množí všemožná speciální balení alkoholu, různé krabice s lahví pálenky doplněné sklenkami a tak. I dárková balení vín a různé speciální efektní lahve je vidět častěji. Tak nějak mám pocit, že čím efektnější obal, tím větší pravděpodobnost, že obsah lahve… nebude stát za požadované peníze. Špičkou v oboru jsou hlavně velké šampaňské domy, které jsou schopny pro svá základní cuvée vymyslet neuvěřitelné věci (i pro top vína, ale ta jsou i sama o sobě zajímavá), ale samotné víno stále zůstává tím čím je. Od jednoho našeho vinařství se zase už roky drží kameninové karafy, zatím vše bílé co jsem chutnal z menší sedmičkové varianty bylo více či méně naoxidované (ale nutno uznat, že lidé možná mají tendenci je „archivovat“ jelikož jde o dárky k různým výročím a tak, nevím jak dlouho objekt doma měli, „čerstvé“ rovnou z obchodu jsem neměl). Před pár týdny jsem ovšem i já podlehl marketingu a jedno speciální balení vína zakoupil. A nelitoval, protože krom skvělé ambaláže je i víno bezvadné.
O co jde? Jeden z mých oblíbených biodynamiků z Alsaska, Valentin Zusslin (web), se přátelí s umělci z ateliéru a galerie Chéni (web). Výsledkem je omezená série crémantu (a také varianta tichých vín, ale ta je myslím samostatná, neviděl jsem a nemohu potvrdit) uloženého v dřevěných bedýnkách po 3 či 6 kusech. Každá bedýnka je číslována (celá série 414 kusů) a obsahuje několik zásadních věcí. Krom informačních materiálů je to především ampulka se zeminou z vinice Clos Liebenberg, výtečné monopolní polohy u Grand Cru Pfingstberg, ze které pochází i crémant. Avšak hlavní součástí, krom vína, je originální číslovaný a podepsaný grafický list – serigrafie s názvem „ La Rencontre“ (Setkání). Opravdu povedená grafika s bohatou vinnou, konkrétně tohoto crémantu se týkající, a biodynamickou symbolikou, jejíž kopie tvoří i vinětu na lahvi. Co jednotlivé části znamenají je sice v doprovodných materiálech zhruba vysvětleno, ale až grafiku pověsím někam na zeď, rád nad tím budu přemýšlet sám. No a zajímavé je, že celek nestál více, než by byl součet cen jednotlivých lahví, což je drobátko úlet :-)
U Zusslina pravidelně ujíždím na jeho základním ryzlinku a crémant ročníku 2001 v lahvi magnum byl (a snad ještě bude) jedním z oblíbenců na mém stole pro různé oslavy, poměrem ceny ke kvalitě jsem o ničem lepším nevěděl (a „nutně potřebuju“ ochutnat jeho sekty kompletně bez síry). Valentin Zusslin Crémant d’Alsace Prestige „Clos Liebenberg“ pochází z hroznů ročníku 2008. Tiché víno kvašeno spontánně, krátké ležení ve dřevě, druhotná fermentace za přidání bio cukru, na kalech v lahvi nejméně rok. Výraznější barva a pěkné perlení s pevnou pěnou. Čerstvá, živá, efektní vůně. Mísí se v ní květinové a ovocité tóny do citrusů, náznak toastu, je to vrstevnaté, jemnější, harmonické. Velmi suché a řízné v chuti, ale vyvážené a elegantní, s dotykem pomerančové kůry a dalších citrusů v příjemně dlouhé dochuti. Není to šampaňské, struktura je přeci jen jiná, ale kvalitou si s běžnou šampaňskou produkcí moc nezadá.
Ale jo, takhle si speciální balení výjimečného vína dovedu představit. Všechno sedí dohromady, dává smysl, nejde o prosté vhození kusu zlata či diamantu do lahve. Není to něco, jako mnoho efektních krabic a dalších obalů, co po vyzunknutí lahve stejně dřív či později hodíte do odpadu, má trvalejší hodnotu. A i po delší době připomene dávno vypité víno. A přitom, až skoro zázračně, nestojí jako rarita nějakou prohibičně vysokou částku (necelých patnáct stovek ta bedýnka se třemi lahvemi, méně než dvojnásobek se šesti, běžný crémant z téhle vinice vinař prodává za 14€ u poloviční lahve a sedmičku vůbec nenabízí), což se o průmyslově vyráběných tisícových „limitovaných edicích“ kde čeho říct opravdu nedá. Ale samozřejmě je protentokrát už komplet vyprodáno, pokud vím.
