Původně jsem chtěl průvodce supermarkety zmáknout jako sérii degustací, ale mám obavu, že by to nedopadlo dobře. Stačí jeden dva co k tomu budou přistupovat stylem „bude to děs“ a blbá nálada se rozšíří na všechny. Možná téma ještě oživím, ale primárně bych se ty lahve mrknul v klidu doma, možná i v kombinacích s jídlem. Rozhodně nemám v úmyslu testovat vína od všemožných (polo)podvodníků či těch, kteří ve velkém lahvují dovoz, to po mně nikdo nemůže chtít. Nikdy taky nepůjde o úplně náhodné výběry z regálu, ale spíš o volbu těch vín, která vypadají slibněji či mám se značkou nějaké relativně pozitivní zážitky z minulosti. Rád bych se pohyboval v cenové kategorii do 150 Kč (pro běžná tichá vína), ještě lépe ke stovce, protože to je očividně pro mnohé významná psychologická hranice, kolik je ještě únosné za víno dát. Pokud máte pocit, že by vám tenhle „projekt“ mohl v něčem pomoct, tak je otevřen účet pro sponzorské dary. Veškeré vybrané peníze utratím za další vína, mám totiž trošku obavu, že investovat z vlastního mne brzy přestane bavit (by mohl i nějaký řetězec poskytnou vzorky, pokud své nabídce věří…) :-) Takže jdeme na věc…
Habánské sklepy jsou dobře známý producent, minimálně jejich základní vína najdete prakticky všude, od supermarketů, přes obchody na malých městech a vesnicích po vietnamské večerky. Firma sídlí ve Velkých Bílovicích a je součástí impéria Bohemia Sekt (což je producent, ke kterému mám hromadu zásadních výhrad), jde o klasický středně velký moderní podnik (takže pokud možno všechno PR odkazují hlavně na historii habánů a tak, protože to asi na zákazníka funguje lépe, než tuny nerezu a fotky automatických kvasných tanků), který ovšem disponuje nádhernými starými sklepy. Hrozny mají především z různých částí Velkopavlovické oblasti (včetně některých fakt pěkných tratí), okrajově třeba ze Slovácka. Celkem disponují asi 80 ha vlastních vinic. Základní víno stojí do stovky, většinou se pohybují někde těsně pod ní. Lepší „přívlastková“ řada (prémiová Retail jí říkají) je o pár desítek korun dražší, ale neuvidíte ji tak často (a je to škoda, kvalita je tam znatelně vyšší), prémiovou řadu Gastro prodávají i na svém e-shopu a opakovaně mi z ní hodně chutnalo především Zweigelrebe (trať Trkmanska), byť už stojí 175,- Kč. Obecně mi ta jejich vína přišla celkem solidně udělaná, nesplývala dohromady a nepůsobila nějak přílišně zmanipulovaně, v kontextu spotřebních záležitostí. Dnes jsou tématem základky do stovky :-) Všechna mají stejnou ambaláž v tradiční protáhlé lahvi, korek je z drti s pevnou dvojploškou.
Svatovavřinecké 2011 jakostní (šarže a evidenční číslo jakosti: L1226417, 84A1-12-42, alk. 12.5 %). Poměrně temná barva, karmínový tón. Mladá, tmavěji peckovinová vůně, trochu višňově kvasná, živější, působí to docela přirozeně, pohoda. Možná trochu znatelnější síra. Suché, pocitově spíše lehčí, pitelnost, slušná délka. Nestydí se za trochu vyšší kyselinu, šťavnatě ovocité, lehká trpkost, jednodušší ale fajn udělané víno „do karafy“ k obědu. Inu proč ne, tohle se nám pilo asi nejlépe. Lehčích červených není nikdo dost a u nás je umíme (není třeba hrát si na Chile a hutné obludy), tohle je sympatický představitel kategorie. Obecně lehčí vína jsou teď trend na celém světě a u červených máme jasný náskok! ;-)
Frankovka 2011 jakostní (šarže a evidenční číslo jakosti: L1226517, 59A1-12-46, alk. 12.5 %). Tmavá barva, fialový tón. Vůně opět spíše tmavé ovoce, možná švestka, kořenitější tóny připomínající badyán a také lehce kmín. Suché, tvrdší, středně plné, celkem slušně dlouhé a dobře pitelné, odrůdu bych asi i tipoval :-) Pokud vám nevadí kyseliny, tak se to pije dobře, nemám s tím žádný problém.
Müller Thurgau 2011 jakostní (šarže a evidenční číslo jakosti: L1228911, 96A1-12-12, alk. 11.5 %). Celkem fajn barva, nic vodnatého. Čistá, relativně výrazná vůně, květinovost a trochu citrusy, citronová kůra, svěží, slušné. Suché, lehčí, fajn kyselina, dost jednoduchá chuť, muškátové tóny, kratší, spíše nudnější pití, byť nevoní vůbec špatně (ale také trošku falešně). Vzhledem k ceně jako jejich jiná bílá bych spíše volil jinak (Chardonnay mají povedené, překvapivě).
Ryzlink rýnský 2010 jakostní (šarže: L1203713, alk. 11.5 %). Tmavší barva, nazlátlá. Květinovo-bylinková vůně, medový tón, lehce oříškovost, docela znatelně naleželé až mírná oxidace. Suché, lehké, zelené jablko, med. Odrůdu bych asi tipnul správně. Je tam ale, díky ní a také ročníku, spousta kyseliny. Po pravdě je to kyselé tak, že víno nelze označit ani náhodou za vyvážené. Možná i proto je v regálech stále desítka, zatímco u ostatních odrůd už jsem viděl jedenáctky a u roséčká dokonce dvanáctku.
U Habánů mám dlouhodobě lepší zkušenosti s vínem červeným, třebas Modrý portugal a Zweigelt bývá výborný, ale i bílá fungují docela dobře (jen mi přijde, že u nich je to více na houpačce dle ročníku). V rámci supermarketů a v téhle kategorii okolo devadesáti korun jde o dobrou a poměrně bezpečnou volbu. Společně se Znovínem asi nejlepší (Michlovský v poslední době bývá o něco dražší). Navíc ta vína, oproti mnohému dovozu za podobný peníz, nepůsobí jako kdyby byla z nějakého koncentrátu a vyšla z továrny, ale skutečně z nich mám pocit jako u vína z hroznů. Což možná „běžný konzument“ tolik neocení, ale mne to těší.
Tematické odkazy: Kvalita za nízkou cenu z Lidlu? | 15x bílé i červené do 150,- Kč | Degustace sudovek aneb PETky objemu magnum | Vinná mapa supermarketů I. – Idea | Pětice modrých portugalů do stovky… | Vinné sámoškovky do stovky a jedno skoro pivo
