Tak dlouho jsem připravoval článek o klasickém vínu jménem Marsala pro blog, až se mi rychleji povedlo zpracovat zhuštěnou verzi do tisku, kterou najdete v dnešním IN Magazínu, příloze Hospodářských novin. Na web to ještě chvilku potrvá, jelikož bude drobátko rozsáhlejší, detailnější. Ale na úvod můžete skočit pro ty noviny :-) A dneska se tu vrhneme na dvě vína, jednu marsalu a suchý muškát, která mne opravdu dost nadchla. Což v případě marsaly o většině vzorků rozhodně říct nešlo. Společným pachatelem obou vín je Marco de Bartoli (web), jedno z hodně výrazných vinařských jmen Sicílie. Nedávno zesnulý Marco byl automobilovým závodníkem, sběratelem starých klasických vozů (i jejich vraků) a člověkem s nesmlouvavým pohledem na svět vína, kterého úpadek marsaly hodně trápil a rozhodl se připravovat ji pořádně, poctivě, vrátit na trh víno rukodělné a špičkové úrovně místo průmyslového produktu. Paradoxně kvůli tomu měl problémy se zákonem, navíc ve formě řekněme sicilským způsobem nestandartní, finančně mu to mále zlomilo trh a musel nabídku rozšířit i o jiná vína.
Jeden z geniálních Bartolilo kroků bylo, že zakoupil co jen mohl starých sudů naplněných poctivou marsalou, získal v té době prakticky neprodejné sudy s vínem i mnoho desítek let (100+ dokonce) starých. Vždy vybíral nezmanipulované, klasické podoby, vína jen z odrůdy Grillo a nezprzněná přídavky. Tato zásoba pak posloužila jako základ vlastní solery v duchu přípravy sherry. Podobný systém byl v oblasti tradiční ještě před příjezdem Britů v roce 1770, říkalo se mu 'in perpetuo' a prostě spočíval v tom, že oxidativní (oxidující) silné víno se v sudu každou sklizní oživilo tím mladým. Dnes má Bartoli k dispozici i vlastní vína 30+ let stará. Vecchio Samperi Ventennale pochází z oblasti Samperi a opět jen z tradiční a nejvhodnější odrůdy Grillo, fermentace v dubu a ořechu. Vysokého alkoholu dosahuje hodně vyzrálými hrozny tradičně vedené (alberello) révy a dvacetiletou koncentrací v sudech v systému solera. A to je ten hlavní problém, víno je dnes (stále poněkud divně) označeno jen jako likérové, Marsala to být nesmí. Splňuje všechny podmínky krom jediné… vystačí si bez fortifikace! A s apelačním pravidly nehnete :-) Jako Marsala se tedy prodávají neuvěřitelné obludnosti, ve kterých je více různých příměsí než základního a navíc totálně neutrálního vína, ale tato nádhera jí být nesmí. Smutné. Právě tohle víno mu způsobilo kupu problémů, carabinieri neustále za krkem a několikaleté blokování zásob vína.
Nijak hluboká barva, lískooříšková se zlatými odlesky. Poměrně výrazná vůně, oříškově oxidativní, s citrusovými tóny, jakoby až čerstvým sladce moštová, k tomu med, květinovost. Lehce těkavě z toho stoupají různé další vrstvy, komplexní úžasná záležitost. V chuti krásně suché, plné, teplé strukturované víno s báječnou kyselinou, dlouhé, živé. Neustále to musím srovnávat se sherry, logicky, a tohle má blízko starému olorosu pokud jde o komplexitu, ale je jakoby vzletnější, lehčí, kulatější, živější. Krásné víno, opravdu. Je na něm blbá jediná věc. Půllitrovka v místních vinotékách stále běžně okolo 40€. A přiznejme si, že za tyhle peníze je už nějaká sherry. Jenže tohle platí pro marsalu obecně…
A teď lehký odskok na další ostrov, Pantelleria. Odsud pochází jedno z nejtradičnějších passito vín v Itálii, ostatně i vinařství Bartoli ho připravuje a bylo jedním ze strůjců jeho renesance. Ale Marco z místních půd dodává i tichá suchá vína odrůd Zibibbo (což je v podstatě Muscat of Alexandria, jméno vychází z arabské zabīb a odkazuje ke způsobu přípravy sladkých vín ze sušených hroznů) a Grillo. Jeho Pietranera 2012 je stoprocentní Zibibbo z černých vulkanických půd, připravováno v nerezu i dubových sudech.
Efektní tmavší žlutá barva. Trochu funky vůně, docela výrazná ale na úvod trochu zaprděná, postupně se otevírá do citrusových tónů, pěkné květinovosti a minerality. V chuti suché, s parádní kyselinou, výrazné, květinové výluhy, poměrně bohaté s lehkou svíravostí odkazující k alespoň krátkému ležení na slupkách, pevné strukturované víno. Jen dvanáct alkoholu, ale působí plněji, dochuť delší. Svěží, zajímavé, nepřímočaré bílé. Pil jsem tam i lepší kousky, ale tohle bylo, v baru s výhledem na moře, prostě ideální. Bartoliho vína neminout, prostě umí!
