Prosecco a Champagne k oslavě výročí

Včera jsem s manželkou slavil výročí svatby, podobné události jsou vždy dobrá příležitost decentně se zlískat bublinami :-) Začneme zlehka, s Cantina Le Forge a jejich Prosecco Millesimato 2011 Extra Dry. Pěkná bledší žlutá barva, nic bílé vodnatého jak prosecco taky umí být. Vytrvalé perlení menších až středních bublinek. Čerstvá jen decentně naleželá vůně, květinová a trochu nasládle ovocitá, jemnější, čistá, přímočará ale žádné průmyslová nuda, působí to docela přirozeně. Suché, čisté, lehké v chuti, moc fajn perlení a kyseliny a vlastně i slušná délka, vyvážené, bezvadně pitelné aperitivní bubliny „flaška zmizne ani nevíte jak“. Vlastně příjemně překvapilo, přihodil jsem láhev jen tak k nákupu v La Formaggeria Gran Moravia, nově otevřené vinohradské firemní prodejně oblíbené litovelské sýrárny, a čekal něco spíš jednoduchého na vyzunknutí k předkrmu a než dodělám večeři, nabídlo ale o kousek víc. Mimochodem od producentů Gran Moravie teď dost ujíždím na báječné Ricotta Speciale, ta se vyloženě povedla a v poslední době volíme recepty napůl tak, aby v nich šla použít :o)

Hlavním vínem večera se stalo Champagne Benoît Lahaye, konkrétně pak jejich základní neročníkový Blanc de Noirs Brut (dříve Brut Prestige) tvořený stoprocentně odrůdou Pinot Noir z keřů okolo 35 let věku. Na pinot se vinař s necelými pěti hektary v Bouzy, Ambonnay a Tauxières ostatně zaměřuje především, Chardonnay má jen zlomek (to nejlepší a ze starých keřů vlastní ve Voipreux v Côte des Blancs, jelikož je to trochu z ruky stará se mu o ně Pierre Larmandier, jehož vlastní vína jsou vyloženě skvělá). Jde o stoupající hvězdou Bouzy a regionu obecně, začíná se o něm mluvit v superlativech, ale tohle je vlastně má první zkušenost s jeho víny (což musím napravit). Vinařství je již deset let bio a od roku 2007 jsou i certifikováni, nějakou dobu ale jedou biodynamicky. Ve vinicích vlastní rostlinné postřiky, vlastní kompost a částečně i hnůj a tak podobně, taky koně už pár let vinicemi prohánějí. Ve sklepě spontánní fermentace, žádné docukřování, vína školena částečně či v posledních letech (ještě zrají ve sklepě) úplně ve starých malých dubových sudech na kalech, do lahví na druhotné kvašení jdou bez čiření a filtrace, síření je výrazně omezováno (experimentuje i s vínem nesířeným, např. Cuvée Violaine ale i „běžný“ Brut Nature), dle typu vína úplná či částečná (zastavena menším zasířením a podchlazením) malolaktika. V případě tohoto vína je celková síra 35 mg/l a malolaktika kompletní. Ač označeno Brut má dozáž jen na 5 g/l a technicky by mohlo být i jako Extra Brut. Vinařství uvádí datum degoržování, zde 16. ledna 2013, v lahvi na kalech strávilo něco přes dva roky.

No a to víno? Tmavší, nazlátlá barva, evokuje starší vyzrálejší víno. Velmi pěkné, vytrvalé a bohaté perlení spíše menších bublinek. Čerstvá, slinosbíhavá navinulejší vůně, minerální, podzimně zahradně ovocitá. Suché, tvrdší, plnější ovocité a důrazné s hromadou kyselin a bezva minerální linkou, výborně pitelné, dobře strukturované hodně slušné Champagne mírně rustikálnějšího střihu. A také trochu syrové a mladé, viz i ten datum degoržování, víno by si zasloužilo chvilku poležet. Vypili jsme, u sjíždění svatebního videa a fotek, s chutí. Jen má očekávání byla, a teď je řeč samozřejmě o víně a ne životě manželském, o něco větší. Chyběla mi tam ještě nějaká vrstva navíc. Rád bych ale prochutnal celou produkci vinařství a udělal si lepší obrázek, tohle bylo opravdu jen letmé nahlédnutí do jejich stylu.