Edi Keber Collio Bianco 2012 (DOC Collio, 70 % Friulano, 15 % Ribolla Gialla, 15 % Malvasia Istriana) – voňavější, živé mladé bílé s minerálními tóny, suché, čisté, spíše kulatější ale s dobrou kyselinou, slušně postavený kousek ideální do gastra.
Le Due Terre Pinot Nero 2011 (DOC Colli Orientali del Friuli, 100 % Pinot Noir) – poměrně klasický pinot, červené peckoviny, trochu natrpklejšího stylu, suchý, jemnější, dotyk sladkosti ale fajn kyselina, výborná délka. Zasloužil by si víc prostoru, přiznám se že na ochutnávce jsem ho trochu odbyl (dorazil jsem později a první čtyři vína pil až nakonec).
Le Due Terre Sacrisassi Rosso 2011 (DOC Colli Orientali del Friuli, 50 % Schioppettino, 50 % Refosco) – čerstvá mladičká svěže červeně peckovinově ovocitá vůně s minerálními a herbálními tóny, suché s výbornou kyselinou, fajn stavba, drsnější a trochu trpčí závěr, mladé zajímavé víno s potenciálem.
Franco Terpin Rebula Quinto Quarto 2012 (IGT Delle Venezie, 100 % Ribolla Gialla) – naoranžovělá barva a divočejší, lehce těkavá výraznější vůně, bylinková, pomeranč, zajímavá. Vlastně o dost uhlazenější v chuti, minerální, pěkně postavené, zakulacené, harmonické, výborná kyselina, sladkost ovoce, délka, plnost. Sice „jen základní“ oranžáda (pouze pár dní na slupkách v nerezu, bez síry), ovšem hodně fajn a za bezva cenu.
Franco Terpin Sauvignon 2007 (IGT Delle Venezie, 100 % Sauvignon blanc) – tmavší naoranžovělá barva, divočejší a až trochu přezrále tepleji sauvignonová vůně, sušená pomerančová slupka, něco těkavek. Suché, plné, s bezva kyselinou v kombinaci se sladkostí ovoce, kulatost doplněná tříslovinou, velmi dlouhé, bohaté, efektní. Líbilo hodně.
Radikon Slatnik 2011 (IGT Venezia Giullia, 80 % Chardonnay, 20 % Friulano) – velmi tmavá, medovo-oranžová barva. Kandovaný pomeranč, pryskyřice, dřevo, citrus, decentní kořenitost, bohatší voňavé. Suché, třísloviny, svíravost, délka. Parádně vyvážené tělo, kyseliny a skvělá pitelnost, sympatická oranžáda.
Radikon Jakot 2007 (IGT Venezia Giullia, 100 % Friulano) – temná oranžová barva, sladší bohatší složitější vůně, čajové výluhy, divokost, decentně těkavky. První láhev byla trochu vadná („myšina“ v dochuti) a druhá neměla šanci se rozdýchat, kdy by nabídla o hodně více, i tak jasný potenciál. Suché, efektní, s výtečnou kyselinou a výborně postavené, živé strukturované víno, komplexní. Krásná věc.
Radikon Oslavje 2004 (IGT Venezia Giullia, 40 % Chardonnay, 30 % Sauvignon, 30 % Pinot Grigio) – bohatá, výraznější, vzhledem k věku (a k nesířenému vínu) až neuvěřitelně čerstvá vůně, byť i s bylinkami a sušeným ovocem. Víno by potřebovalo ještě více rozdýchat v karafě, postupně se otevíralo. Suché, divočejší, ale krásně postavené bílé (oranžové), parádní kyseliny, struktura, délka, důrazný alkohol, něco zemitosti. Efektní, komplexní pití, po pravdě bych na to ale potřeboval více prostoru a klidu doma :-)
Ščurek Kontra 2009 (Goriška Brda, 50 % Rebula, 50 % Chardonnay) – tohle je naopak dokonalé kdykoliv a kdekoliv (viz i zde). Tmavší nazlátlá kalnější barva. Trochu funky bezsirně pikantní mladistvá vůně, ale intenzivní a komplexní, výrazná mineralita, vyzrálá ovocitost, šťavnatost, dřevo. Suché, plnější, mladistvé, nádherně postavené efektní v chuti, dřevo, délka, bohatost, úžasná energie. Překvapivě aromatické, ale nic přímočarého, hromady odboček a zákoutí, menší se ve sklence každou chvilku. Tohle je prostě nádherné víno, trochu úchylácké ale se správným sommelierem může dokonale fungovat i ve špičkové gastronomii. A nebo ho prostě chlastat, jen tak, v libovolném množství. Jen je ho málo a je už celkem drahé. Holt to ruční odzrňování bobulku po bobulce něco stojí :o)
Kdybych měl něco vyzdvihnout, víno po kterém bych sáhl jako po prvním, tak jasný vítěz Kontra. Poměrem cena/kvalita/zábavnost určitě Franco Terpin Rebula Quinto Quarto 2012. Radikon Jakot bych chtěl mít doma a hrát si s ním. A víc času věnovat lahvi Le Due Terre Sacrisassi Bianco. Ovšem o všechno ostatní bylo hodně fajn a jsem rád, že na našem trhu je :-)
