Birghan Sylvaner 2012 je víno jemnější, čerstvé, velmi uměřené lehce listnaté vůně. Suché, čisté, trochu zakulacené ale s dobrou kyselinou, středně plné, solidně dlouhé, jemně ovocné. Decentní, nevtíravé bílé, čímž mi bylo vlastně hodně sympatické. Jean Claude Heyberger et fille Sylvaner 2011 měl vůni znatelně naleželejší, ovocnější a s dotykem těkavek. V chuti suché, s výraznější kyselinou a živostí, líbivější s lehkým zbytkovým cukrem, jednoduše postavené. Emile Beyer Sylvaner Tradition 2012 víno čerstvě, s vůní až lehce do citrusů, mandarinka, květinové tóny, minerální, tak akorát. Suché, čerstvé, šťavnaté, vyvážené dobře udělané, slušná délka. Kyseliny, uměřená pěkná aromatika, takové trochu „německy precizní“, povedené. Aiméstenz Sylvaner 2012 aromatika ovocná, sladší žluté ovoce, trochu listnaté a peckové. Suché, dobrá kyselina ale i dotyk cukru. Postupně se otevíralo do až botrytických aromatických tónu a celkově dost efektního projevu, cukr dobře zvládnut.
Joseph Moellinger Sylvaner Cuvée Spéciale 2012 měl vůni čerstvou, poměrně ovocně navoněné až do nízkoteplotní bonbónovosti, trochu zelenější sauvignonové tóny. Suché, fajn kyseliny, čisté, opět docela do sauvignonu, rybízové listí, slušná délka a pitelnost. Překvapivě „techno“, byť postupně se to trochu srovnalo, ovšem stále drželo bonbónovost co mne nebaví. Asi bych na to potřeboval víc času (resp. víno samo o sobě by ho potřebovalo), na vinaře dost netypický projev, bývá mnohem přirozenější a v pohodě. Gruss Sylvaner Vieilles Vignes 2012 složitější, trochu hutnější vůně, spíše květinová, vápenitě „vlhká zeď“ minerální, kvasničně mladé, suché, čisté, živé, působí lehčím dojmem než napovídá alkohol, čisté, příjemně udělané, s vyšší kyselinou a šťavnatou pitelností, uměřené. Postupně se také uhlazovalo ve vůni, zajímavé pití. Kupa těch vín by vynikla více večer samostatně než v poklusu jako jeden z patnácti vzorků, ale to už je osud mnohých lahví na degustacích. Domaine François Schmitt Sylvaner Bollenberg 2012 na úvod trochu sevřená a zaprděná vůně, která vyžaduje čas. Suché, čisté, s výraznější kyselinou, lehké ale přitom poměrně dlouhé, trochu zemité a mírnou peckovou hořčinou ke konci, poněkud zvláštní. Agathe Bursin Sylvaner Lutzeltal 2011 měl tmavší lehce nazlátlou barvu a hutnější, sladší vůni do medových tónů, poměrně výraznou byť nic vyloženě aromatického. V chuti sladší ale se slušnou kyselinou, kulaté, sametově hebké, delší, elegantní a přes cukr dobře vyvážené. Sylván z toho moc poznat nejde, ale jako víno fajn. A znovu musím zopakovat, že tahle vinařka má zvláštní schopnost udržet i ty uhlazené nasládlé věci v překvapivé harmonii, i přes relativně nízké kyseliny. Jde to mimo mne, doma bych si asi neotevřel, ale naprosto chápu, proč její hvězda stoupá.
Domaine François Schmitt Auxerrois Bollenberg 2012 byl jediný zástupce odrůdy, o které jsem psal obsáhleji dříve (byť článek by vyžadoval některé doplňky a úpravy, když tak na něj koukám). Čerstvá, jemnější uměřená vůně, vápenitá zeď, trochu lesně listnaté, suché, čisté, bezva kyselina a slušná délka, příjemná pitelnost, přímočaře fajn. Tak nějak mi to přišlo víc jako sylván než některé vzorky výše :-) Jacques Iltis Pinot Blanc 2012 čerstvá vůně, zralé jablko, trochu jablečná pecka, jemnější. Suché, čisté, dobrá kyselina a živost, pecičkovost v závěru, pitelnost. Jednoduché. Emile Beyer Pinot Blanc Tradition 2012 čerstvá, mladičká vůně, citrusovost. Suché, čisté, bezva kyselina a velmi slušná délka, ovocnost, dobrá stavba, šťavnatost, decentně minerální, bezva kousek do gastra. Takové snadno zaměnitelné s lecčím jiným, ale čistě udělané a svým způsobem sympatické. Kuentz Pinot Blanc 2012 Reserve výraznější vůně, medové tóny, dotyk botrytidy a těkavek. V chuti nasládlé ale s dobrou kyselinou, kulaté, čisté a líbivé. Nic složitého.
Domaine François Schmitt Pinot Blanc Croix du Sud 2012 pochází z vinice Bollenberg a je nepřehlédnutelně školen v dubových barrique sudech. Na úvod masivně kávově nadubované, pálené dřevo, vanilka, k tomu ovoce v podobě citrusů a med (resp. v poznámkách mám kozí sýr s medem…). V chuti ovocné, suché, dobrá kyselina a šťavnatost, solidní délka i stavba, k tomu opět výrazný projev dřeva. Určitě chce čas, ale mám trochu obavu, že i později bude sud hrát dost prim. Čas ukáže. Joseph Moellinger Pinot Blanc Rosenberg 2012 měl zemitější až lehce vlhce kartónově korkový projev, v chuti nasládlost a opět ten vlhký karton, takže nehodnoceno. Aiméstenz Pinot Blanc Rosenberg 2012 trochu divočejší, listnatější a mírně zemitá vůně, složitější, s dotyky medu a botrytických tónů. Decentně nasládlé v chuti ale s dobrou kyselinou, slušná stavba, lehce pecková zemitost i v chuti, delší s výraznou až ostřejší kyselinou a decentní peckovou nahořklostí v závěru. Dost divočák, tedy, jakoby pocitově spojení nějakého brzkého sběru s pozdním, dal bych mu čas ukázat plný potenciál.
Na rozdíl od ryzlinků bylo v této sadě mnohem více vín tak nějak… úplně v pořádku, ale o nákupu bych uvažoval jen u zlomku z nich. Což neznamená, že nevypadají přesně tak, jak vypadat mají, jen si prostě snáz vyberu jinde, často i od stejných vinařů. Třeba právě z jejich ryzlinků. A pokud jde o Sylvaner, tak v sýrárně běžně prodávají bezva kousek od Madera, ten mi sedí snad nejvíc.
