V rámci světového týdne sherry jsem přišel pouze s článkem o párování s jídlem, nějak toho bylo moc. Ale pár lahví si přeci jen ochutnal, ovšem o většině tu už psal dříve. Novinkou byl Cream Morenita (význam viz titulek, odkazuje k barvě vína) výtečného producenta Emilio Hidalgo. Zmiňoval jsem se o jejich vínech krátce dříve, na hlubší rozbor vinařství si budete muset počkat, chystám se na něj. Každopádně se jedná o tradičního producenta, navíc stále rodinného a momentálně v páté generaci, v oblasti už spíše výjimečné. Solery mají různé a velmi staré, takže diverzita vín slušná (navíc spolupracují s menšími almacenistas, v případě tohoto vína jeho jméno Francisco Aroca), a kvalita výtečná už od úplně základních vín. Mezi ně patří i dnes hodnocený cream, dle nich „vino de artesania“, směs klasického staršího olorosa s přírodně sladkým Pedro Ximénez, připravená ve stylu starých hospodských směsek.
Krásná barva nejblíže asi lískooříškové, nijak tmavá na styl. Příjemná bohatá vůně spojující směs ořechů, sušené ovoce, rozinky, zajímavé jemnější odbočky a tóny jako zázvor, sladkost dobrého déle v sudu školeného rumu, karamel, mladý bourbon, pralinka. Je tam toho kupa. V chuti příjemně ale nepřehnané sladké (tipnul bych si méně než okolo 130 g/l), výrazné, silné, bohaté, dlouhé, s teplejším dozníváním alkoholu (17 %) ale zároveň zajímavou kyselinou a extraktivností a tóny delšího ležení v sudech, dlouhé, vánočně kořenité tóny, něco čokolády. Sladěné, harmonické, velmi efektní. Dle odborníků devedasátibodové sherry, za mne krásná ukázka, že cream může být výtečné pití a ne jen „líbivé“ doslazené oloroso. Pokud někomu nechutnají běžná suchá bílá a červená, tak bych asi nedoporučoval začít se na ně adaptovat sladkými verzemi. Ale zde mám dojem, že by cukr mohl přijetí oxidativního stylu usnadnit a běžné oloroso být pak časem snazší… :-)
Víno jsem kupoval v zahraničí, ale světe div se, narazil na něj i u nás (zde a tady), cena necelé tři stovky. A včera zjistil, že ve španělském obchodě v Kolínské mají výtečnou Manzanilla La Guita (zmiňoval jsem se zde, taková ta klasika s provázkem) z plnění loňského září za slušných 260 Kč, oproti loňsku šla cena významně dolů. Jasně, ve Španělsku je ještě levnější, ale v kontextu domácí nabídky je to slušné. Pokud si chcete udělat obrázek, jak chutná manzanilla, tak šup tam. Mám pocit, že se tu se sherry blýská na lepší časy :-)
