Tradiční každoroční aukce vín v Hospices de Beaune letos opět překonala rekord. A jelikož je obvykle brána jako lakmusový papírek vývoje cen burgundských vín jako takových, můžeme čekat jen zdražování. Někteří vinaři jsou nervózní a začínají mít obavy, že na trzích jako USA už se ceny blíží psychologické hranici, kdy o jejich vína přestane být zájem. Zprávu jsem četl se sklenkou ryzlinku v ruce, právě ryzlinky mívají vzhledem ke kvalitě cenovou politiku trošku lidumilnější, překvapivě právě vína původem z USA. Takže dneska budou tématem právě ryzlinky, byť cenově spíše „vyšší střední třídy“ :-)
Eroica Riesling (web) je již po hezkých pár let určitě nejslavnějším americkým ryzlinkem, ne nutně nejlepším, ale i přes již hodně velký objem produkce bývá hodně dobrý. Navíc v těch opravdu kvalitních variantách je mimo USA asi nejlépe dostupný. Chateau St. Michel ze státu Washington sice ryzlinky ve větším vysazovalo jako jedno z prvních a mělo s nimi velkou praxi, ale teprve Eroica dokázala k odrůdě v USA přitáhnout větší pozornost a hned první ročník získal vysoká bodová hodnocení, sladká varianta vína dokonce snad nejvyšší body pro bílé víno z USA do té doby. Eroica nebyla čistě jejich projekt, ale do dneška jde o partnerství s moselským vinařstvím Dr. Loosen, takže o moc lepší know how si přát nemohli. Styl vína se v průběhu let postupně měnil, hlavně s příchodem nového sklepmistra okolo roku 2004, vinařství začalo používat výše položené vinice a tak. Z odrůdy připravují i mnoho dalších vín než jen Eroicu (pojmenovanou po třetí Beethovenově symfonii) a postupně se stalo jedním z vůbec největších výrobců ryzlinků na světě.
Eroica 2011 je v klasické protáhlé lahvi, uzavřena korkem. Barva světle citronová žlutá. Aromatika je ryzlink jak vyšitý, tohle si nejde splést. Dostat ho naslepo, asi nebudu vědět kam ho poslat, starosvětské inspirace jsou ovšem jasné. Aromatika bělomasé broskve, trochu zeleného jablka, to vše doplněno linkou minerality a bylinek. V chuti lehce zbytkový cukr ale zároveň výrazná kyselina, pěkná stavba, šťavnatost, ovocnost, solidní délka, velmi příjemné čistě udělané, sympatické, dobře pitelné. Ale… pro mne to postrádá nějakou sofistikovanější strukturu, působí vlastně docela přímočaře. A běžná cena u nás okolo sedmi stovek je fakt dost. Koupil jsem sice za čtyři ve výprodeji v Meinlu, ale ani v tomto případě se nemohu zbavit pocitu, že se prostě lépe pobavím u čtyřstovkových i levnějších vín německých.
Ale pro srovnání cenové kategorie… 2011er Bacharacher Hahn Großes Gewächs Riesling trocken vinařství Toni Jost z Hahnenhofu, oblast Mittelrhein, je samozřejmě taky v protáhlé pistoli, uzavřeno šroubovým uzávěrem. Tmavší citronově žlutá barva. Intenzívní komplexní vůně, velmi mladá ale již nyní hodně zajímavá, bohatá. Lehce medové tóny, žluté ovoce až trochu do tropických tónů, decentní dotyk botrytidy, vyzrálý kozí sýr. V chuti působí spíše suše i přes trochu zbytkového cukru, hodně plné a vyloženě koncentrované, důrazné, sladce ovocné, i přes nabušenost vyvážené, strukturované, poměrně dlouhé. Bude zrát do krásy, mňam. O vinaři něco na webu dovozce, o jeho vínech jsem tu psal už několikrát (zde, tady, tu i támhle). Já nevím… obvykle se u ryzlinků pohybuji v nižších cenových spektrech, ale tohle je skvělé a baví mne tedy výrazně více než Eroica.
A pokračujeme dál lahví Königsbacher Ölberg Riesling 2013 trocken z vinařství Von Winning z Pfalze. O producentovi, respektive hlavně jejich dalších vínech, jsem se tu rozepisoval při reportu z degustace. Opět klasika pistole láhev, uzavřeno kvalitním korkem. Mírně tmavší citronová žlutá barva. Poměrně výrazná aromatika, mladá ale vlastně již docela přístupná. Vyzrálejší lehce medová vůně, mineralita, sladší ovoce do meruněk, citrusy, decentní botrytické tóny, opulentnější efektní projev, znát zrání ve dřevě. Mlaději působí vlastně v chuti, bezvadná kyselina a šťavnatost, poměrně intenzivní ovocné, dobrá délka, solidní koncentrace i při nižším alkoholu. Pěkná věc, tohle bych rád zkusil časem. Mimochodem zástupce vinařství tu bude na degustaci příští týden ve čtvrtek. Dováží WineGeek.
No a na závěr odskok do země, která skutečně nemá mezi ryzlinkofilním publikem nějak zvláštní jméno, do Srbska. Rajnski rizling Louis Gedoyn 2007 z vinařství Milijan Jelić (web, a tedy logicky opět sortiment Marka Jeliče aka WineGeeka). Víno nese nápis Cenzurováno, prý mimo jiné proto, že rýňák má v zemi fakt špatné jméno z komunistické éry a „nemluví se o něm“. Víno vyletělo v Srbsku z kategorie vína desetieurového na sběratelskou hodnotu někde k pětinásobku, ale u nás ještě furt stojí do tří stovek :-) Láhev bordeauxského tvaru uzavřená korkem. Tmavší citronová barva. Již nazrálejší v projevu, poměrně výrazné, podzimní ovoce, sladké jablko, decentní kořenitost a dotyk petroleje, hodně sympatické. Suché, plnější v chuti, dobré kyseliny a slušná stavba a délka, poměrně seriózní projev, pěkně udělané a drží v otevřené láhvi i několik dní. Pil jsem s chutí a cena kvalitě odpovídá.
