V pondělí jsme se sešli nad jedenáctkou lahví ze Slovinska, víny které z této úžasné vinařské země přivezla nedávná nadšenecká výprava (u jejich fotek na Instagramu a Facebooku jsem v průběhu výletu dost trpěl a musel si sám nějaké Slovince otevřít, prokleté sociální sítě!). Bylo hezky vidět, jak se oproti prvnímu výletu složení vzorků změnilo, důraz na věci masivně oranžové, různé monumentální kousky na úplné hranici stylu (třeba Radikon) a tehdejší fascinaci jimi nahradila vína přeci jen o něco jemnějšího střihu. Ale o tom třeba později. Doma jsem následně otevřel láhev cuvée Veselý 2013 oranžové suché autentické od Richarda Stávka (web), nesířenou nečiřenou nefiltrovanou směs odrůd Ryzlink vlašský, Neuburské, Veltlínské zelené, Muller Thurgau, Veltlínské červené rané a Rulandské bílé. Různé termíny sběru, spontánní fermentace celých podrcených hroznů, následně kvasící drť na lis, školení vína v malých dubových a akátových sudech zhruba 9 měsíců, scelení v kamenině. Víno jsem dával návštěvě, které chtěl ukázat něco trochu odlišného než normálně pijí (úspěšně přežili), a také abych si ověřil, jak si vlastně stojí aktuální domácí oranžová produkce.
S potěšením mohu oznámit, že Richard Stávek je stále domácím specialistou na oranžády a v průběhu let se posunuje dál. Lahve mají nové viněty, styl posuďte sami, a korek je v hrdle zalit včelím voskem (nejsem zrovna fanouškem, lepí se to na odřezávací nožík). V lahvi se válí docela dost kalů (ale ne tolik, jako v jeho verjusu, tam tvoří podstatnou část obsahu jak je vidět na fotce vpravo, ale jde jen o „provozní pokus“ a ne finální produkt) a máte několik možností, jak s vínem pracovat. Buď opatrně dekantovat, pít čisté a kaly si užít jinak, případně ponechat v lahvi trochu vína a zkusit víno výrazně kalné samostatně. Nebo prostě pít zakalené, víno je o něco hrubší a „nervóznější“ a leckoho tak bude bavit možná i víc. Dobrá varianta je dekantace, vypláchnout láhev a nalít zpět a užívat si víno několik dní.
Barva efektní jasná oranžová, s dalšími dny stále matnější. Vůně klasická, sušené květy a bylinky, pomerančová kůra, spíše jemnější a vlastně docela elegantní, příjemná. Postupem času intenzita stoupá, evokuje kandovanou pomerančovou kůru až v čokoládě. V chuti suché, lehčí až středně plné ale docela výrazné, šťavnatá kyselina, svíravost tříslovin, zajímavá struktura, vyvážené, jemná zemitost, pěkná délka. Bavilo hodně. Žádné výrazné těkavky, náznaky myšiny a další docela časté vlastnosti podobných vín, je to úplně čisté a vlastně dost precizně udělané. V kontextu stylu velmi dobré a i coby charakterní bílé víno, sic poněkud odlišné, stojí za pozornost. Běžná prodejní ceně je někde v zóně 330-370 Kč, tedy za hranicemi by šlo o víno za 12-14 €. A v této cenové kategorii je myslím konkurenceschopné s velkým klidem.
