Nedávno se zase objevilo pár článků, že se (červeným) vínem dá bojovat proti obezitě, u myší prý resveratrol vyvolal menší přírůstky váhy. Jenže koncentrace potřebné pro lidi (o dalších faktorech nemluvě) jsou… někde trochu jinde. A dát si flašku červeného coby dietní přípravek není úplně ideální, alkohol má celkem dost kalorií :-) Pokud mohu soudit po necelých dvou letech snahy o zhubnutí, myslím celkem úspěšné a nyní je to spíš jen o udržování rozumné váhy, tak i ne úplně malé množství vína všech barev a typů (viz mé zápisky, že jo) nemusí nutně znamenat tloustnutí ani jakýkoliv problém s odhazováním kilogramů. Tedy pokud se trochu hýbáte. Já si včera nadělil ke svátku dárek v podobě 10 km běhu u příležitosti Olympijského dne, navíc v osobním rekordu na vteřinu přesně 45 minut, což je sice mezi pořádnými běžci furt dost pomalu, ale vzhledem k mé nulové kondici a více než metráku váhy ještě v roce 2013 malý zázrak. Ztracenou energii jsem pak doplnil lahví parádní frankovky.
Pók Tamás Nagy-Eged Kékfrankos 2009 je top červené od jedné z naturálních hvězd Egeru, víno původem z historické vyhlášené viniční trati Nagy-Eged. Fermentace spontánní, pouze samotok, školeno dvacet měsíců v sudech, lahvováno bez filtrace. Burgundská láhev, kovová záklopka, kvalitní celokorek, pěkná viněta, celkem 1639 lahví toho je. Rubínová barva. Ve vůni šťavnaté tmavší ovoce, peckoviny, mírně sladká kořenitost, trochu syrovější dřevo a lehká zemitost. Trochu připomíná některé kousky od Ráspiho ze starých keřů. Víno nemělo pro Tamáse dost typickou „tufovou přilnavost“ aka „na slepé degustaci vyřadí jako korkové, protože nenechají odvětrat“, asi už se těmi lety zrání nějak zakomponovala. Suché, šťavnaté v chuti s krásnou kyselinou, jemně svíravé, stále dost čerstvě ovocné, pěkně postavené, charakterní, dobře pitelné víno. Které se v karafě i sklence v průběhu večera mění a otevírá všemožné jemnější odbočky a vrstvy. Tohle mne baví! V sortimentu má Veltlín za 550 Kč, ale nevím jaký ročník, já devítku kupoval přes maďarský Terroir Club.
Mimochodem když byla řeč o běhu… O víkendu se koná Krumvířský vinařský běh, délkou spíš taková oddychovka mezi sklípy, a vítěz bude vyvážen vínem :-) Bohužel se nezvládnu účastnit, ale vypadá to zábavně. Vůbec běh je teď trendy a víno taky, pravidelně se koná Vinařský půlmaraton v Pardubicích (ovšem ten je dost mimo klasické vinařské oblasti), tradici má závod Velká morava startující v Mikulčicích a najdou se i další. Dovolil bych si předpovědět, že nás brzy i na Moravě a přímo mezi vinicemi čeká nějaký větší viniční (půl)maraton, jen vyčkejte…
Ve světě je populárních závodů ve vinařských oblastech hromada. Třeba celá série půlmaratonů v USA, oblíbený je maraton a půlmaraton v Beaujolais letos startující ve Fleurie, už několik let vytrvalci trpí i v Côtes de Nuits a Bordeaux má (půl)maratonů vícero. Letos poprvé se běžel městský přímo v Bordeaux, navíc coby noční závod, ale mnohem větší tradici má Le Marathon du Médoc. Což je ovšem trochu úlet, běžné jsou různé kostýmy, občerstvovačky (leckdy odbočka k château, i k opravdovým hvězdám) jsou plné vína a francouzských delikates a celkově to asi nebude zrovna snadné :o) Loni vyšel pěkný tematický článek o závodě v Guardianu. Podobně je pojat i Marathon des vins de Blaye. Maratonská distance i kratší varianty se běží ve Wachau, z Emmersdorfu do Kremže (půlmaraton má start ve Spitzu), tohle je pro mne dost lákavá akce a vážně o ní pro letošek uvažuji. U sousedů v Německu je v nabídce zvlněný Marathon Deutsche Weinstraße a také Heilbronner Trollinger-Marathon, na prvním je to spíše o bílém a na druhém dost o červeném víně :-) Z Castelnuovo Beradenga si zase můžete zaběhnout vyčerpávající kolečko na Ecomaratona del Chianti, oproti placatému Wachau tady na maratonu vystoupáte okolo 900 metrů. V Itálii si můžete mezi vinicemi střihnout taky Treviso Marathon (a osvěžit se hromadou prosecca), vína z Loiry prochutnat po Marathon de Cheverny a ve výčtu samozřejmě nesmí chybět Marathon du Vignoble d'Alsace. Ale je toho víc, mnohem více.
