Tokajské podzimní toulky

Dnešní zápisek bude spíše taková rychlá fotopocitovka. Mohl bych se tu pokoušet o hlubokomyslné úvahy o hledání těch správných terroir a zamýšlet se nad relevancí původní historické klasifikace tokajských tratí v kontextu raketového vzestupu suchých furmintů a lipovin (= „horší“ svah, kde to pěkně fouká, je trochu chladněji a hůře vzniká botrytida, vlastně může být mnohem lepší poloha, než vinice sice papírově špičková a legendární už několik set let, ale především s ohledem na vznik perfektních seschlých hroznů). Taky by šlo pokoušet se vás ohromit čísly – na jeden litr legendární tokajské esence (eszencia) potřebujete samotok ze třebas až sto kilogramů botrytidou seschlých bobulí. Když si vezmete, že jeden sběrač v běžném ročníku zvládne tak deset kilo denně, dá se vysoká cena lahví snadno pochopit. Určitě by bylo zajímavé zmínit se o bublinách, které teď v Tokaji stále častěji vznikají, nebo doporučit pár slaďáků i suchých. Z některých jsem si totiž sednul na zadek. Ale na všechno času dost. Takže dneska jen ty fotky… ať se líbí!

Výlet směrem k slavné vinici Betsek a dalším zajímavým okolo. Spousta poloh je neosázených a na některých se to jistě brzy změní. Jen investice už nejsou malé, obyčejná poloha bez vinice stojí hektar tak 5+ milionů forintů (450 tisíc korun), osázená dvou až trojnásobek. Jenže ty opravdu dobré vinice spíš milionů padesát a to ještě v případě, že je někdo ochoten prodat (na poloze Szent Tamás i při vyšší nabídce majitel nepustil). Oproti třeba Burgundsku nebo Champagne je to stále zlomek, jenže taky o třídu menší produkce z hektaru a nižší ceny výsledných lahví.
Výhled z legendární vinice Svatého Tomáše…
Skladiště u Dereszly.

Sklepení vinařství Dereszla se táhnout asi kilometr.
Cesta k “chrámu cukru”…
A samotný archiv starých vín a zrající esence. Vinařství Disznókő.
V Tokaji je to trochu výjimka. Disznókő má vinice v jednom velikém bloku přímo u vinařství. Tohle je více méně výhled od lisu…

Zrající fenomenální šestiputňovka ve vinařství Gizella. Bude toho ovšem strašně málo…
A sklep se staršími sudy tamtéž.
Vinice Szil-Völgy. Jako dobrovolně přiznávám, že někdy bylo pochytit ta jména, o kterých vinaři právě mluví, dost náročné…
Viniční koza! Konkrétně ze stáda z trati Birsalmás. Jako vtipnější by byla z Középhegy, ale tam je nemají :o)