Burgundsko je možná komplexní systémem apelací, ale pokud jde o odrůdy, tak tam se s oblibou říká, jak to mají jednoduché. Chardonnay v bílé a Pinot Noir v červené. Hotovo. S dodatkem sem tam bílé Aligoté, které na některých místech ovšem funguje skvěle a krom jednoduchých chlastacích vín dokáže dát i charakternější pití, a staré dobré Gamay v Beaujolais. A pak pár těch drobných výjimek, tuhle Pinot Blanc, támhle Pinot Gris, znáte to... A sem tam i výjimka větší, jako relativně nová stotřicetihektarová apelace Saint-Bris v oblasti Auxerrois (okolo obcí Saint-Bris-le-Vineux, Chitry, Irancy, Vincelottes a Quenne), uznána je teprve od roku 2003, která patří odrůdě Sauvignon Blanc a méně časté Sauvignon Gris (Fié Gris). Saint Bris bývalo součástí Chablis, a ostatně s ním sdílí i kimeridžský vápenec, ale po fyloxerové katastrofě se stalo podregionem „jen“ Côte d’Auxerre, vína odtamtud už coby Chablis značena být nemohou. Což ale dovolilo sázet i jiné odrůdy a objevit, že Sauvignon tam funguje velmi pěkně. A to mne přivádí k Domaine Guilhem & Jean-Hugues Goisot ze Saint-Bris-le-Vineux. Goisot je jedním ze zásadních producentů oblasti, s významným podílem na vzniku samostatné apelace Saint Bris, jehož kvality oceňují i vinaři z prestižnějších částí Burgundska. Právě Guilhem nedávno dorazil do Prahy, na pozvání dovozce AdVivum, aby produkci rodinného vinařství (on, manželka, rodiče a sedm zaměstnanců) představil.
Vinařství Goisotových funguje již po několik generací, dnes hospodaří na 27 hektarech vedených kompletně v biodynamice (a teď snad budou mít i nějakou parcelku starých keřů v Chablis), ze kterých dělají 15 různých vín. Oficiálně jsou certifikováni 11 let, jako bio dokonce 16 let (ale vinice takto vedli už předtím). Biodynamiku bere Guilhem jako způsob jak zajistit, aby réva lépe rostla a snáze se vyrovnávala s nástrahami počasí a chorob sama a přirozenými způsoby. Na oblast mají hodně nízké výnosy, vína kvasí spontánně, nic se nikam nepřidává. Pracují s nerezem a klasickými 228l burgundskými sudy i většími 300l, sem tam nové, nebojí se poměrně dlouhého zrání klidně téměř rok a půl. Zhruba 70 % produkce jsou dle očekávání vína bíla, ale třicet procent tvoří červená, ať už coby základní Bourgogne Côtes d'Auxerre nebo prestižnější apelace Irancy (kde je, aby to nebylo s těmi odrůdami tak primitivní, stále ještě povoleno přidat k Pinot Noir až deset procent staré odrůdy César).
Corps de Garde Bourgogne rouge Côtes d'Auxerre 2013 je stoprocentní Pinot Noir z několika různých poloh (Côte de la Ronce/Haut de la Ronce, Côte de Tue Chien a Gueules de Loup), nejmladší vinice mají 35 let ale podstatná část už překračuje sedmdesátku. Jde o polohy na kimeridžském vápenci s různými jíly nad tím, nadmořská výška 100 až 180 metrů. Spontánní alkoholická i malolaktická fermentace, macerace do dvaceti dní bez pigeage, v 300l sudech 16 měsíců. Krásná čistá rubínová, nic tmavého. Čerstvá, energická, slinosbíhavá čerstvá vůně, krásně elegantně třešňově ovocná, minerální, trochu kouřová. Suché, šťavnaté, bezvadné kyseliny a pitelnost, středně plné ale se zábavnou lehkostí, lehce svíravé, fajn tříslo, delší, mňam. Potenciál dále zrát, ale pije se skvěle už teď.
Irancy 2013 je opět Pinot Noir, vinice Les Mazelots téměř sto let a žádné moderní klony, školení podobné. Kimeridžský vápenec, šedý jíl a pod povrchem hodně šutru. Mírně světlejší rubínová. Na úvod dost sevřené a trochu reduktivnější, hodně potřebuje vzduch. Čerstvé, jemnější, peckovinové, struktruované. Suché, šťavnaté, sevřenější, více tříslovin než předchozí víno, velmi pěkná struktura a délka, seriózní, výborný pinot co potřebuje ještě pár let.
Bourgogne Aligoté 2013 pochází ze starých vinic, čtyřicet až devadesát let, vysázených vysoko na svahu na poměrně chladné poloze známé jako Barrémien. Školeno deset měsíců čistě v nerezu a bez batonáže. Výraznější citronová žlutá barva. Čerstvá, slinosbíhavá, energická vůně, vlastně docela efektní. Citrusy, bílé ovoce a květy, krásná mineralita. Suché, šťavnaté, citrusově ovocné, lehce zakulacené, minerální linka, pěkně postavené, seriózní, poměrně dlouhé, skvěle pitelné. Výtečné Aligoté, které bude ještě dále zrát.
Gueles de Loup Bourgogne blanc Côtes d'Auxerre 2013 je stoprocentní Chardonnay z jediné specifické vinice na vápenci s trochou červeného jílu, školeno 17 měsíců (obvykle bývá o chlup méně) v sudech z třiceti procent nových a zbytek rok až čtyři roky starých, bez batonáže. Jiskřivá citronová barva. Hodně aromatické, minerální chladnější Chardonnay. Čerstvá citrusová ovocnost, elegantní, kouřovost, pikantnost, energie, láká k napití. Suché, šťavnaté, parádně ovocné s výtečně zakomponovaným dřevem, jemná krémovost, elegance, vyváženost, jemně oříškové v delším doznívání. Potenciál krásně zrát. Ne, tohle skutečně není obyčejné Bourgogne blanc :-)
Exogyra Virgula Saint Bris 2014 je už Sauvignon blanc z poloh Cornevin, Côte de la Canne a La Roncie, v nadmořské výšce 180 až 240 metrů, na svazích orientovaných severně až severovýchodně. Chardonnay a Pinot jdou na místa s jižní orientací, Sauvignony dostávají chladný sever. Kimeridžský vápenec a jíl, víno pojmenováno podle fosilií kterých je půda plná. Školeno čistě v nerezu. Velmi zajímavý projev, trošku hutnější, bezová šťáva, herbálnost, mladistvá energie. Hodně zábavně se aromatika liší dle skla, pokud použijete širokou „montrachetku“ na předchozí Chardonnay místo užší tulipánové sklenky, tak z ní je víno o hodně herbálnější zelenější a intenzivnější, z uzavřenější sklenice o něco uměřenější a asi komplexnější, oba projevy mají něco do sebe. Suché, minerální, živé, s parádní kyselinou, bezové, pěkná stavba a délka, vyvážené čerstvé skvěle pitelné víno co bude dále zrát.
Corps de Garde Saint Bris 2014 je Sauvignon gris z jediné vinice, Moury, spíše mladší výsadby do 20 let věku (první vinice, co už sázel Guilhem). Školeno 15 měsíců v nerezu na kalech, bez batonáže. Sevřenější vůně, která ještě potřebuje čas. Jemnější elegantní herbálnost, trochu pikantní a jakoby „asijské“, citronová tráva a zázvor. Suché, šťavnaté s parádní kyselinou, středně plné, bez, limetka, herbálnost. Pěkně postavené, příjemné, vyvážené, slušně dlouhé, moc fajn pití kterému čas dále pomůže. Z velké široké sklenice opět explozivněji herbálnější, pikantně zelenější.
Jak je asi patrné z poznámek výše, tak Goisot mne hodně bavil až nadchnul. Ta vína rozhodně kopou nad rámec „skromných“ apelací ze kterých pochází a vyhovují mi i tím trochu severním projevem a určitou těžko popsatelnou lehkostí a pitelností, která v nich je aniž by šlo o vína jednoduchá a přímočará. Jsou dost oblíbená, i přes ne úplně malou produkci mizí všude možně po světě velmi snadno. Takže i když jsou Jan Čejka z AdVivum a Guilhem Goisot spolužáci, byť z jiného ročníku, z vinařské školy v Beaune, tak alokace pro ČR nejsou úplně velké :-)
