EP 2015, oregonská marihuana, hustopečská výzva, Manolo Lozano

V uplynulých letech jsem se sem tam zabýval kampaní En Primeur v Bordeaux, ale po pravdě můj zájem trochu opadl, ostatně určité „ochlazení“ zaznamenal trh jako celek. Letos mi přišlo pár dotazů, zda bych neměl nějaké tipy na výhodný nákup, a docela pěkně to ilustruje současný stav – díky skvělému ročníku (byť ne kvalitou úplně konzistentnímu jak v rámci jednotlivých apelací tak mezi nimi, především na levém břehu) se očekává oživení zájmu, Bordeaux doufá především o návrat větších nákupů z USA, prý se přidává také zájem mladších konzumentů. Po pravdě jsem nezvládl žádné ochutnávky a ohledně kvality vín kompiluji názory světové i místní kritiky. Po několika téměř úplně vynechaných ročnících mám v plánu, i přes spíše zdražení oproti loňsku, pár desítek lahví do zásoby koupit, obvykle cenově dostupné kousky ale takového toho typu, co ze zkušenosti už později nejde (tak) snadno najít v běžné nabídce, nebo stojí znatelně víc (což je vlastně ten hlavní důvod pro nákup En Primeur, že jo…). Pokud někoho mé tipy zajímají, tak se samozřejmě mohu podělit, ale ve výsledku je asi zábavnější sledovat třeba nabídkové maily Tomáše Domince a nechat se zlákat jeho zábavnými popisy a historkami.

Když jsem na konci dubna psal o Lustau East India Solera, ještě jsem netušil, že záhy narazím na smutnou zprávu. Ve věku 61 let zemřel Manolo Lozano, hlavní vinař právě v Bodegas Lustau. Fascinující vína z tohoto domu byla asi hlavním důvodem, proč jsem se o sherry začal hlouběji zajímat. Manolo byl absolutní špička (Lustau mimochodem získalo ocenění Best Fortified Winemaker in the World na International Wine Challenge sedmkrát za sebou a on na tom jistě měl zásadní podíl) a ve světě sherry bude chybět. Dnes večer si na něj zavzpomínám sklenkou něčeho pěkného. Zprávu přinesl web Criadera.

Až si příště ustelete ve vinici, po nějakém obzvláště vydařeném výletu za otevřenými sklepy, tak si dejte pozor, ať vás nepřejede viniční robot. Možná tam zrovna bude proměřovat pigment v hroznech a dusík na listech…

Hustopečská výzva (PDF), která chce „zákonodárcům připomenout, že malovinař je důležitým článkem jižní Moravy a má právo existovat v podmínkách, které nejsou likvidační, ale motivační“, a je reakcí na připravovanou novelu vinařského zákona. Malovinaři jsou bezva, teda krom těch, co doplňují zásoby levným dovozem. Ty by též bylo vhodné nějak motivovat…

Už jsem se tu zmiňoval v minulosti, že při párování vína s jídlem se často objevuje, u jednodušších červených, takové mírně pohrdlivé „vhodné k pizze“ :-) Pro zájemce je ovšem k dispozici infografika, která mapuje snoubení různých druhů pizzy a mezinárodních a italských vín. Zábavné :-)

Když se řekne Oregon, tak první asociací je pro mne Pinot Noir. Ale velmi úspěšně pěstují i další odrůdy. No a taky se tam dost daří marihuaně, jejíž tóny jde v některých pinotech cítit (ale nemá to nic společného s výsadbami poblíž nebo tak). Oregon byl prvním státem USA, který dekriminalizoval držení malého množství trávy a její využití pro lékařské účely. V Oregonu se také výrazně více hulí (i užívá jinou formou) než ve zbytku USA. Nejnovější legislativa, z let 2014 a 2015, pak dovoluje pěstování a prodej marihuany i pro jiné než lékařské účely, tedy „rekreační“ konzumaci. Proč to píšu? Narazil jsem na poznámku Neala Martina (který již definitivně převzal každoroční hodnocení Bordeaux po Robertu Parkerovi, abychom se obloukem vrátili k prvnímu bodu článku), že poprvé zaslechl v Oregonu vinaře, jak se rozhoduje, zda na svých pozemcích dále rozšíří vinice nebo vysadí lukrativní konopí. Snad se tenhle trend moc nerozšíří, už teď lze některá top vína koupit jen když si k nim necháte přibalit hromadu těch hůře prodejných, teď ještě aby vyžadovali přihodit zásobu trávy :o)