Propíjím se velkým nákupem španělských bublin a zakopávám v pracovně o lahve, cava kam se podíváš. Poznámky jsem načal jedním biodynamikem, dneska odhrnu pár dalších kousků. A začneme u Bodegas Pinord z Vilafranca del Penedès, u rodinného ale velkého producenta s tradicí století a půl. Taanug Cava Brut je klasická směs Xarel·lo, Macabeo a Parellada (50:30:20), na kalech v lahvi nejméně (ale ne o moc více než) rok. Jméno znamená v překladu z hebrejštiny „potěšení“ a přivádí nás k asi jediné zajímavé věci na tomto víně – je totiž košer. A taky vhodné pro vegany a z bio hroznů :o) Světlá citronová barva, hodně výrazné perlení spíše menších bublin. Čerstvá, energická vůně, sušené květy, lehce hruška, minerální tóny, slušné. V chuti čisté, s výraznou kyselinou, docela intenzivní, projevem kopíruje vůni. Vyvážené, dobře pitelné, s fajn dochutí s lehkou hořkostí v dozvuku. Jediné, co mi na tom vadí, je dozáž nejspíš na vrchní hranici kategorie brut a tudíž znatelnější zbytkový cukr. Líbivější, solidní cava. A košer :-) Za dvě stě pade proč ne (cena s nějakou rezervou za kterou jsem to sem zhruba dostal pro sebe při nákupu přímo ze Španělska, u dovozce by bylo asi dražší; číst o vínech, co se sem nevozí, je asi trochu otrava, ale berte to jako tipy na cesty po Španělsku / Evropě).
A pokračujeme s Ferré i Catasús a jejich Mas Suau Brut Nature. Opět klasika Macabeu, Xarel·lo a Parellada a zhruba 15 měsíců zrání v lahvi, po odstřelu úplně bez dozáže, tentokrát v procesu žádný rabín zapojen nebyl :-) Producent je to docela mladý, moderní, rodinná záležitost s asi padesátkou hektarů v různých apelacích, s efektními vinětami a tak. Tohle víno má světlejší barvu a velmi výrazné perlení spíše malých bublinek. Čerstvá, živá vůně, květinová, minerální linka, citrusové tóny. Velmi suché, živé, šťavnaté, lehčí až středně plné, citrusové, dobrá lehce bylinkově nahořklá dochuť. Výborně pitelné fajn bubliny. Zde kategorie nějakých 230 kaček. Baví mne více než ten košer kousek.
Recaredo je známý producent ze Sant Sadurní d’Anoia s více než devadesátiletou tradicí, podnik kladoucí důraz na odrůdu Xarel·lo, dlouhé zrání, od roku 2006 si jedou v biodynamice (s certifikací Demeter). Mají asi 50ha v Costers del Bitlles, žádné zavlažování, sbírají ručně. Terrers Brut Nature Gran Reserva 2009 je 52 % Xarel·lo, 32 % Macabeu a 16 % Parellada, zhruba desetina tichého vína zrála v sudech, na kalech v lahvi 71 měsíců pod korkem (ne pod častějším a levnějším korunkovým uzávěrem), ruční setřásání kalů, odstřel také ručně bez zamražení hrdla 13. dubna 2016 (uváděno na vinětě), úplně bez dozáže. Papírově by to měla být špičková záležitost, bodově se Terrers typicky pohybuje v zóně 90-95 bodů dle magazínu a ročníku, cena asi pětikilo. Citronová žlutá barva, výrazné perlení malých bublinek. Stále čerstvá a energická vůně, toastová, květinová, něco minerality, jemné. Naprosto suché, lehčí v projevu, nazrálé tóny, jemné, lehce mandlově nahořklé v závěru. Dobře pitelné, pěkné bubliny, ale takové vlastně až trochu… nevím… pocitově trochu řídké. Určitě nejelegantnější a nejkomplexnější z této trojice, o třídu, ale stejně tak trochu zklamání. Nebo možná jen příliš velké očekávání. Mám ještě jednu láhev a počkám s ní pár měsíců nebo třeba rok, uvidíme.
