O víkendu jsem dostal chuť na Pinot Noir. To se mi tak občas stává, s pinotem nebo ryzlinkem či ještě častěji bublinami. A dokud své choutky neukojím, tak jsem otravný společník :o) Tentokrát jsem byl dost nerozhodný co otevřít a nakonec korku zbavil rovnou čtyři lahve. Však, jestli jsou to dobrá vína, v klidu vydrží v rozumné kondici i další dny a něco o sobě prozradí. Dostalo se na Burgundsko, Alsasko, Languedoc (vím, samá Francie, ale nemůžu si pomoct) a taky jednu Argentinu. Dneska odhrnu první dvě a začneme v Alsasku, s Pinot Noir Letzenberg 2012 biodynamika jménem Vincent Fleith, měl jsem tu o něm zápisek před dvěma lety. Po popisované degustaci jsem koupil karton právě tohoto pinotu (a dostal omylem i jeden tramín), pár lahví už jsem vypil a vždy to bylo fajn. Až teď jsem si ale na zadní vinětě všiml poznámky, že víno je bez filtrace a bez přidaných siřičitanů. Vinaři a vínu budiž ke cti, že nic takové mne při pití vlastně nenapadlo, není to žádný punk. A ani dva dny od otevření nemám s obsahem sklenky žádný problém, byť přeci jen lehce „zdivočelo“. Jako u jediného ze čtveřice je láhev protáhlá alsaská flétna, uzavřeno korkem a kovovou záklopkou. Barva vína pěkná rubínová. Příjemná stále ovocitá vůně, peckovinový mix včetně až sušených / uzených, s časem lehce divočejší pikantnost a lehká zemitost. Suché, s výtečnou kyselinou a šťavnaté, středně plné, peckovinové, pěkně postavené a výtečně pitelné. Stále v moc fajn kondici. Nevyžaduji nutně nesířená vína a pokud to nejsou věci na okamžité vypití tak mám možná dokonce lepší pocit, pokud troška síření proběhne, ale když to vyjde i bez síry tak proč ne, že :-)
Neodolal jsem a ve slevách u 1er Wines zakoupil Bourgogne Hautes Côtes de Nuits 2013 vinařství Gros Frère et Sœur (loni touto dobou jsem měl jejich Grandu Cru Clos Vougeot 2008 „Musigni“, z dost specifické části této rozmanité vinice, a bylo to hodně fajn pití), z výsadeb u vísky Concœur-et-Corboin nad Vosne-Romanée a Nuits-Saint-Georges. Pinotu tam mají 9 hektarů a tudíž vína docela dost, jde se s ním setkat celkem snadno, byť obvyklá cena je spíše někde k sedmi stovkám než zaplacených 330 Kč :-) Klasická burgundská láhev, kovová záklopka, znatelně vlhký celokorek. Grantátová barva se známkami nazrávání, které se projevují i v aromatice. Ovocnost do červených peckovin a rybízu, lehce herbální travková linka a jemná kořenitost a kouřovost. Suché, poměrně lehkonohé v chuti, s docela výraznou kyselinou a šťavnatostí, malé červené plody, svíravost, kouřovost, fajn pitelnost a délka. Lehčího střihu a takové trochu strohé (byť vinařství jinak jede docela dost dřeva a celkově vína docela přístupná), ale příjemné pití. Dobrovolně ale přiznávám, že za plnou cenu bych z investice úplně nadšen nebyl. Což mi mimochodem připomíná, že po letech nabízení domény Burgundsko.cz k prodeji se z ničeho nic s odstupem jednoho dne ozvali hned dva zájemci. A já už si zvykl na pěkné mailové adresy :-) Asi zájemce vyzvu k předložení nabídek a krom peněz budu řešit i to, zda tam poběží jen prostý e-shop nebo nějaký zajímavější projekt…
Odskok na jih Francie, Languedoc-Roussillon, k jednomu z tamních momentálně dost úspěšných jmen. Gérard Bertrand rozhodně není malý producent, ale dají se u něj najít opravdu velmi pěkné kousky. Domaine de l’Aigle Pinot Noir 2014 je víno z výše položených vinic (500 metrů nad mořem) v Haute Vallée de l’Aude, nedaleko Limoux. Gérard Bertrand je znám spíše pro Grenache, Mourvèdre a spol. z oblastí jako Corbières, Fitou, Minervois a tak, tahle jeho 45ha usedlost v chladnějších podmínkách však jede pinoty a šardonky (a trochu tramínu). Do roku 2007 vinařství vlastnil burgundský négociant Antonin Rodet, kvalita od těch dob ovšem šla podle všeho nahoru. Burgundská láhev, kovová záklopka, kvalitní celokorek. Výraznější rubínová barva. Mladistvé v chuti i vůni a dost by se hodil ještě nějaký ten pátek v lahvi, v otevřené lahvi se vyvíjí pomalu. Výrazná, stylově taková trochu novosvětská sladší červená ovocnost směrem jahody, znát školení v sudech, marcipán, skořice. Suché, poměrně koncentrované, sladší ovocnost, výraznější třísloviny a znát teplo a alkohol, ale je to vyvážené, s minerální linkou, dobře pitelné. Seriózní pinot, kterému prospěje čas. Zakoupeno u Kupmeto.
A na závěr odskok do Argentiny, byť pravda s francouzskými kořeny a nejsem zase tak daleko od předchozího vína, Domain Bousquet založila vinařská rodina původem Carcassonne. 120 hektarů, vše v bio v oblasti Mendoza. Konkrétně Tupungato a nadmořská výška 1200 metrů. Mají tam dost sucho, je to v podstatě komplet kapénková závlaha. Ale bio ;-) Reserve Pinot Noir 2013 jinak vzniká vlastně dost podobně jako ten předchozí, deset měsíců (místo devíti) ve francouzském dubu a tak, jen terroir je drobátko jiný. Burgundská láhev, kovová záklopka, celokorek. Tmavší rubínová barva. Poměrně důrazná vůně, celkem koncentrovaná, zrale ovocná, tmavé peckoviny (švestky) i sladší červené, masitá (hovězí flákota), tabák, dobře zakomponované dřevo. Poměrně plné v chuti, ale s pěknou výraznou kyselinou a také výraznými ale jemnozrnnými tříslovinami, sladší červená ovocnost, svíravost, dobrá délka. Teplejší a znát alkohol, seriózní, s jasným ale nerušivým dřevem, káva, dost solidní kousek. Po pravdě jsem se asi dvakrát ujišťoval, zda jsem si ve sklenkách neprohodil Argentinu a jižní Francii :-) A bude dále dobře zrát. Znovu Kupmeto, obě vína jsem zakoupil v rámci jejich tradiční velké slevy na začátku roku. Sice jsem ochoten utratit za dobré jídlo a pité odporné peníze, ale slevy si samozřejmě hlídám :o)
Hodnocení na škále „jak rychle se vypije“: Burgundsko, Alsasko či Argentina (se uvidí, ale zatím ubývá podobně), Languedoc :-) Ale vypijí se všechny čtyři s chutí, v troubě se peče kachna. A hlavně protože ve víně je pravda… ehm…
