Pobyt v Miláně byl krátký ale intenzivní :-) Dneska to vezmu ve zkratce, pár rychlých tipů kdybyste náhodou měli cestu tím směrem, speciálně pro příznivce „naturálního“ směru. Mám pro vás dobrou zprávu. Teda rovnou dvě. Jmenují se Vinoir a Vinodromo (a pokud chcete známé výtečné vinaře, ať už klasiku nebo naturálno, tak v klidu vyražte do obchodu Eataly u Porta Garibaldi… nabídka obrovská, od průřezu sdružením Tripe „A“, přes Gravnera či Radikon až po populární Slovince). Vinoir je bar opravdu hodně maličký, v případě velkého zájmu si možná i postojíte venku a není to zrovna žádná výstavní čtvrť. Podnik je one man show, s hodně bohatým výběrem italské produkce, ale i se sbírkou Champagne a přírodních vín odjinud. Otevřeno na rozlévání po sklence 10+ vín, další po celých lahvích nebo dle domluvy. Majitel jede i divočejší věci (rozuměj jeho „práh bolesti“ může být znatelně jinde než váš), s leskem v očích a nadšením nabízí obludně macerovaná bílá, různé kalné bubliny ale i fresh nerezové Nebbiolo, když na to přijde :-) Je to zároveň bar i prodejna. Dát si tam můžete nějaké ty rukodělné sýry či šunky, automaticky dostanete misku oliv a tak. Příjemná atmosféra a vůbec.
Vinodromo je podnik znatelně větší, i sortiment je širší, navíc jde o bistro a taky se tam normálně najíte. Přišlo mi tam o něco méně punku a vyšší poměr hvězdných jmen, ale je tam i naopak hromada dosud „neobjevených“ malých vinařů a okrajových oblastí. Servírují vlastní chleba z místní eko mouky, speciální sušené papričky a tak, dost jsem se zapovídal s majitelem o celé naturálně vinné místní scéně, jak je to i při nemalém počtu obyvatel Milána velký boj a neúnavné vysvětlování :-) Rozhodně stojí za návštěvu.
Mimochodem hned za rohem od Vinodromo je La Cieca Enoteca, ta taky jede hlavně menší zajímavé producenty, byť ne nutně bio(dynamiky) a jim podobné. A měl jsem tam dost fajn koňský tatarák :-) Jejich specialitou je černá sklenka, něco vám nalijí (každý večer otevřeno tak 25+ lahví) a můžete si hezky naslepo hádat. Když nepoložíte moc otázek a poznáte co pijete, tak nemusíte víno platit. Když úplně bez ptaní víno identifikujete naprosto přesně, tak vám dají celou flašku. Ale nedělejte si velké naděje, dostat můžete leccos a nebude to víno ze seznamu právě otevřených lahví :-)
Počítejte s tím, že Miláno není žádná charita. Pokud budete v podniku, co zároveň funguje jako obchod, tak celkem běžný stav je takový, že za fajn základní láhev v ceně 10 éček sebou zaplatíte při posezení na místě pětadvacet. A nebo pět éček za jednu skleničku :-) Lepší věci běžně 8-10 EUR sklenka.
A tomuhle tématu se budu věnovat někdy příště, pokud máte rádi saké tak Miláno je momentálně možná nejbližší místo, kde si ho můžete užít opravdu naplno. Lépe než v oblíbeném obchodě v Berlíně. Sakeya je prostě fantastická!
Pobyt v Miláně byl krátký ale intenzivní :-) Dneska to vezmu ve zkratce, pár rychlých tipů kdybyste náhodou měli cestu tím směrem, speciálně pro příznivce „naturálního“ směru. Mám pro vás dobrou zprávu. Teda rovnou dvě. Jmenují se Vinoir a Vinodromo (a pokud chcete známé výtečné vinaře, ať už klasiku nebo naturálno, tak v klidu vyražte do obchodu Eataly u Porta Garibaldi… nabídka obrovská, od průřezu sdružením Tripe „A“, přes Gravnera či Radikon až po populární Slovince). Vinoir je bar opravdu hodně maličký, v případě velkého zájmu si možná i postojíte venku a není to zrovna žádná výstavní čtvrť. Podnik je one man show, s hodně bohatým výběrem italské produkce, ale i se sbírkou Champagne a přírodních vín odjinud. Otevřeno na rozlévání po sklence 10+ vín, další po celých lahvích nebo dle domluvy. Majitel jede i divočejší věci (rozuměj jeho „práh bolesti“ může být znatelně jinde než váš), s leskem v očích a nadšením nabízí obludně macerovaná bílá, různé kalné bubliny ale i fresh nerezové Nebbiolo, když na to přijde :-) Je to zároveň bar i prodejna. Dát si tam můžete nějaké ty rukodělné sýry či šunky, automaticky dostanete misku oliv a tak. Příjemná atmosféra a vůbec.
Vinodromo je podnik znatelně větší, i sortiment je širší, navíc jde o bistro a taky se tam normálně najíte. Přišlo mi tam o něco méně punku a vyšší poměr hvězdných jmen, ale je tam i naopak hromada dosud „neobjevených“ malých vinařů a okrajových oblastí. Servírují vlastní chleba z místní eko mouky, speciální sušené papričky a tak, dost jsem se zapovídal s majitelem o celé naturálně vinné místní scéně, jak je to i při nemalém počtu obyvatel Milána velký boj a neúnavné vysvětlování :-) Rozhodně stojí za návštěvu.
Mimochodem hned za rohem od Vinodromo je La Cieca Enoteca, ta taky jede hlavně menší zajímavé producenty, byť ne nutně bio(dynamiky) a jim podobné. A měl jsem tam dost fajn koňský tatarák :-) Jejich specialitou je černá sklenka, něco vám nalijí (každý večer otevřeno tak 25+ lahví) a můžete si hezky naslepo hádat. Když nepoložíte moc otázek a poznáte co pijete, tak nemusíte víno platit. Když úplně bez ptaní víno identifikujete naprosto přesně, tak vám dají celou flašku. Ale nedělejte si velké naděje, dostat můžete leccos a nebude to víno ze seznamu právě otevřených lahví :-)
Počítejte s tím, že Miláno není žádná charita. Pokud budete v podniku, co zároveň funguje jako obchod, tak celkem běžný stav je takový, že za fajn základní láhev v ceně 10 éček sebou zaplatíte při posezení na místě pětadvacet. A nebo pět éček za jednu skleničku :-) Lepší věci běžně 8-10 EUR sklenka.
A tomuhle tématu se budu věnovat někdy příště, pokud máte rádi saké tak Miláno je momentálně možná nejbližší místo, kde si ho můžete užít opravdu naplno. Lépe než v oblíbeném obchodě v Berlíně. Sakeya je prostě fantastická!
Do Prahy nedávno dorazila Elisabeth Geil-Bierschenk z rodinného Weingut Ökonomierat Johann Geil ( web ) v Bechtheimu v oblasti Rheinhessen....
Kalendář degustací
Pokusím se na tomto místě udržovat zhruba měsíc dopředu kalendář degustací a podobných akcí především v Praze (ale i jinde), uvítám Vaše tipy na zapomenuté události!
