Můj milý deníčku, zase jednou si do tebe něco zapíšu. Udělal jsem si výlet k Veroně a to nejen nechutně brzo ráno běhat v kopcích kde vzniká Valpolicella, ale především navštívit Vinitaly. Zásadním debatním tématem byla samozřejmě Trumpova cla – kolik procent znamená pozastavení nebo alespoň výrazné omezení exportu, kdo a jak spolkne část navýšení cen pokud to bude navržených dvacet a podobně. V mezičase byla cla „odložena o 90 dní“, ale s tímhle magorem u kormidla nikdo neví co bude dál. Řešilo se téma nejsnazšího prodeje 3P (Prosecco, Primitivo, Pinot Grigio) a co s tím :-) Tématem je v Itálii i docela dramatické navýšení pokut a dalších postihů za řízení pod vlivem alkoholu. Sice stále zůstává povolený limit 0.5 gramu, ale už mezi 0.5-0.8 vás to může stát přes 2000€ a vyšší hodnoty lepší vůbec nezkoušet. Odpor vinařů k nealko vínům (která nově mohou být opravdu značena jako vína) je zřetelný, což nic nemění na faktu, že nabídka se neustále dramaticky rozšiřuje. V duchu „když je dělat nebudeme my, tak nám ten trh obsadí Němci a Španělé“. Moc zajímavé pití to bohužel není, navíc je to i v rámci těch úplných základů logicky znatelně dražší. Výjimku v pitelností tvoří různé něčím ochucené „aperitivo“ kousky evokující třeba Aperol Spritz a hlavně vína šumivá, tam to jakž takž funguje.
Amfora už není nic divného ani v úplně normálním vinařstvích, stejně jako každý druhý i z dost tradičních apelací má alespoň jedno „speciální“ víno tak trochu vybočující a „jiné“. Udržitelnost je stále zásadní buzzword, nakolik to každý vnímá trochu jinak. Bio vín je čím dál víc, měla tam vlastní halu a v rámci Vinitaly se dokonce konal naturální festival RAW, ale rozprostřena byla hezky po všech apelacích a výstavních prostorách. Má oblíbená (ale kdy jsem měl naposledy sklenku si vlastně nevzpomenu…) Marsala měla velký stánek a chlubila se stem bodů (Francesco Intorcia Heritage Marsala Vintage 1980 Riserva Vergine Secco), ale teda prodávejte si na dnešním trhu víno odtamtud v nějakém ekonomicky smysluplném množství. Na jednu jejich pěknou perpetuální rezervu otočíte pár palet Primitiva a ani se nezapotíte vysvětlováním :-)
Od pondělka se prokousávám dokumentem nazvaným „Strategický plán rozvoje vinařství v ČR pro 2025 až 2045“, který byl jinak představen včera na valné hromadě Svazu vinařů ČR. A docela se mi líbí, jak je to celé pojaté a o čem se tam mluví. Tuplem v době, kdy mi přijde, že cokoliv dlouhodobě plánovat – a v zemědělství a s produktem podléhajícím všemožným regulacím ještě násobně víc – je na dlouhé lokte. U některých věcí tam samozřejmě pozvednu obočí, jenže já nejsem domácí vinař a jsem (mimo jiné) vinnen i masivní konzumací importu místo jen lokálních vín ;-) Každopádně pro dnešek alespoň preambule: „Cílem Strategického plánu je nastavení koncepčních, srozumitelných a maximálně logických kroků, které povedou k co nejhladší adaptaci oboru v měnícím se prostředí a podmínkách. Které zdůrazní jeho přínosy a posílí efekty pro vinařský průmysl, obce a regiony, společnost i stát. Cílem je v překotné a nestabilní době přispět k definování jasné a dlouhodobé pozice oboru v hodnotové České republice a sebevědomé EU, postavené na racionálním a pragmatickém přístupu, který nepodléhá krátkodobým, tendenčním a radikalizujícím vlivům a hájí primárně ekonomické, enviromentální a společensky odpovědné zájmy tuzemských producentů a navázaných subjektů.“ K tématu se ještě dostanu trochu hlouběji. Ale to jen abyste chápali, proč s lehce komplikovanější prací, rodinou, běháním, „dovolenou“ v podobně cesty na otočku na expo do Verony a studiem plánů domácích vinařů na další dvě dekády tu není úplně moc příspěvků. Tohle všechno je furt jen koníček… :-)
